tisk této stránky

Pomocné vědy historické

Slovo úvodem

Pomocné vědy historické (někdy též PVH) vznikly na konci 17. století jako pomocné vědy při studiu starověkých a středověkých dějin (dnes používané i na novější dějiny). Jsou důležité pro oblast lidské činnosti. Patří sem obory: paleografie (nauka o písmu), diplomatika (nauka o listinách), heraldika (nauka o štítech), genealogie (nauka o rodech), numismatika (nauka o mincích), sfragistika (nauka o pečetích), chronologie (časová určení) a další (více v dalších odstavcích).

Jednotlivé vědy

Chronologie (chronos = čas)

Chronologii dělíme na matematickou (astronomickou) a na historickou. Historická chronologie sleduje, jak byl měřen čas v různých dobách u různých národů. Chronologické údaje minulosti pak převádí na dnešní dataci. Naše chronologie je chronologie latinského křesťanství.

Ve starověkém Orietnu se počítaly roky podle vlády panovníků, v antickém Řecku podle olympiád. První olympiáda byla v roce 776 před Kristem. Ve starověkém Římě se datovalo buď od údajného založení města (Ab urbe contida, -753) nebo podle vlády konsulů (později císařů). V roce 525 bylo zavedeno datování od narození Ježíše Krista (vymyslel to mnich, ale narození Krista nebylo určeno přesně. Podle tohoto letopočtu by se měl Kristus totiž narodit 4 roky před Kristem = 4 roky před "naším letopočtem"). V Evropě se tento letopčet vžil v 8. - 9. století.

V roce 1582 byla provedena reforma, byl založen Gregoriánský kalendář (podle papeže Řehoře XIII.). Do té doby platil Juliánský kalendář z roku 46 před Kristem, který se však za uplynulá staletí odchýlil od přírodního kalendáře o 10 dnů. A tak jednoho dne bylo 4. října (1582), a druhého dne 15. října. V Čechách byl tento letopočet přijat již v roce 1584 (za vlády Rudolfa II.), postupně jej přijímala většina Evropských zemí se západokřesťanskou orientací. V 19. století jej přijalo i Japonsko, v roce 1918 (po VŘSR) SSSR, v roce 1924 pak Řecko.

Genealogie

Genealogie zkoumá rodové vztahy (genus = rod). U nás se tím zabývali už nejstarší kronikáři (Kosmas). V genealogii se používají četné genealogické značky - hvězdička před datem narození, kříž před datem úmrtí, čtverec značí osobu mužského pohlaví, kolečko ženského pohlaví. Přeškrtnutý čtverec či kolečko značí, že daná osoba je již po smrti. Pro účely moderní genealogie se používá výpočetní technika. Software pro tvorbu rodokmenu lze stáhnout z internetu zdarma (např. GenoPro).

Heraldika

Vlastní název heraldika se odvozuje od slova Herold (ceremoniář na dvoře, znalec erbů, štítonoš). Heraldika popisuje erby (znaky) zvláštní heraldickou řečí a historizuje je.
Největší rozkvět heraldiky datujeme do středověku. Svůj vlastní znak mohl a může mít nejen rod nebo jednotlivec, ale i město, stát či společnost.
Nejstarší erby nacházíme z období první poloviny 12. století, v Čechách zhruba o století později.
Více si můžete přečíst například zde.

Sfragistika

Sfragistika zkoumá pečetě (ty uzavírají písemnosti); ověřuje (zajišťuje) platnost a správnost písemností.

Numismatika

Numismatika je nauka o mincích a platidlech obecně.

Panovník (rex, regis) získával regály, a to horní (právo těžit) a mincovní (právo razit mince). Tyto práva mohl předávat, ale to se dělo jen výjimečně. Mince je pregéřské dílo (pregéř byl středověký razič mincí), skládá se ze dvou částí - avers (líc) a revers (rub).

V Čechách měna procházela mnoha změnami. První ražené mince na pzemí českého státu byly denáry (10. století - 1300), které se začaly razit za Boleslava II., a brakteáty, které se razily jen z jedné strany. Na počátku 16. století se začaly v Jáchymově razit tolary (Joachimsthaler; dal je razit Štěpán Šlik). Za Habsburků se začala používat konvenční měna a zlatková měna (ze stříbra). Až v roce 1892 se začala používat korunová měna. V roce 1919 provedl ministr financí A. Rašín odluku české měny od rakouské. V roce 1993 (po rozdělení Československa) byla zavedena Česká koruna. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 se stále diskutuje o přijetí jednotné evropské měny - Eura.

Mnoho informací týkající se numismatiky můžete nalézt na serveru numismatika.

Kodikologie

Vlastní název kodikologie pochází od slova codex (středověká kniha).
Knihy psané ve středověku byly většinou neúřední povahy, nejprve se opisovaly (v klášterních skriptoriích), teprve v 15. století byl vynalezen knihtisk. Kodikologie zkoumá, jak a proč vznikl rukopis, jak kodexy putovaly. Opisovala se především náboženská literatura a antická díla a eposy. Vytvořit kodex nebylo nic jednoduchého. Nejprve mnich musel vyrobit papír, inkoust,; vlastní psaní také nebylo jednoduché; často mnich psal třeba jednu stránku celý den. Pak dostal codex do ruky iluminátor, který knihu ilustroval.

Metrologie

Metrologie je věda shromažďující informace o mírách a snaží se je přeměnit na moderní měrné jednotky. Spolu s hospodářskou roztříštěností středověké Evropy byla i měrová roztříštěnost. Až v průběhu 17. - 18. století se Evropa snažila unifikovat měrové jednotky. Metrická soustava byla však založena až v roce 1795 (za velké francouzské revoluce). V roce 1875 byla podepsána metrická konvence.
Tehdy Československá republika přijala metrickou soustavu v roce 1922, do roku 1970 ji přijaly i ostatní Evropské státy. Výjimkou je Velká Británie, která metrickou soustavu uzákonila až v roce 1976, avšak dodnes používá i staré měrové jednotky (palce, stopy, libry, apod.).

Paleografie

Původ názvu paleografie se odvozuje od slov paleos (starý) a grafein (psát).
Termín paleografie vzniká ve Francii v 18. století, dnes používáme latinskou paleografii (píšeme latinkou). Latinku dělíme na MAJUSKULU, minuskulu a kurzívu. Cílem paleografie je správně číst a místně a časově určit písmo. Základem je srovnávání velkého množství materiálu uloženého v archivech. Mezi nutné znalosti patří způsob psaní, znalost, čím se psalo (vytesávání, vyrývání, brk, kovové perko) a na co se psalo (přírodní materiál nebo na umělý materiál = papyrus, papír,...).

Diplomatika

Diplomatika je nauka o písemnostech, listinách, dopisech, druzích psacích nástrojů a látek.
Termín pochází z latinského termínu „diploma“, ten zas vznikl z řeckého „diplóo“, zdvojuji, což vychází ze starověké formy diplomů vydávaných římským senátem císařským kurýrům nebo vysloužilým žoldnéřům - navzájem bylo spojováno dvě i více destiček obsahujících jeden souvislý text napsaný na vosku.

Demografie

Demografie je nauka o obyvatelstvu (zkoumá se natalita, mortalita, přírůstek a úbytek obyvatel, migrace, apod.).

Epigrafika

Epigrafika je nauka o nápisech tesaných do kamene či rytých do kovu. Její funkcí je správně interpretovat a zařadit nápisy na kamenech či v kovech, aby je bylo možno použít jako spolehlivého historického pramene. Epigrafika zkoumá jak jejich vnější podobu, formu, či způsob a místo nápisu, tak i jeho obsah.

Faleristika

Faleristika je nauka o řádech a vyznamenáních.
Termín faleristika je odvozeno ze starořeckého slova phalera [falera], označující kovové ozdoby na přilbách válečníků a jejich koní, převzaté Římany ve tvaru phalerae [faleré] jako označení vojenských vyznamenání

Filigranologie

Filigranologie je nauka o papíře (studuje dějiny papíru, určuje stáří písemností dle papíru).

Kampanologie

Původ názvu kampanologie se odvozuje od slova campana (latinsky zvon). Kampanologie je tedy nauka o zvonech.

Statistika

Také statistiku lze chápat jako jednu z pomocných věd historických. Statistika sleduje a charakterizuje společenské jevy a změny ve společnosti kvantitativním způsobem.

Vexilologie

Původ názvu vexilologie odvozujeme od latinského vexillum (vlajka). Vexilologie tedy je nauka o vlajkách a praporech. V Čechách působí od roku 1972 Česká vexilologická společnost.