tisk této stránky

Charakteristika pravěké společnosti

Pravěcí lidé se živili hlavně sběrem, lovem nebo rybolovem, případně pastevectvím. Práce se účastnili všichni členové rodu, nebyl přebytek ani majetková nerovnost => „rovnost z nedostatku“. Muži většinou lovili zvěř, ženy se staraly o děti, obydlí a sbíraly plodiny.

Rozklad rodové společnosti souvisel s rozvojem výrobních sil. První kroky byly podniknuty v zemědělství (zdokonalování výrobních předmětů, zvyšování produktivity (kovy, železo), dělba práce.) Tímto vzniká nadvýrobek (vyrábí se více než je spotřebováno), s čímž souvisí přisvojení si nadvýrobku a tím vzniká soukromé vlastnictví. Mění se též sociální postavení členů občiny (bohatství a moc plyne do rukou náčelníků, šamanů a členů vojenské družiny). Nižší postavení mají členové občiny; úplně bez práv jsou zajatci. Dochází i ke změně chápání obce. Dříve byla obec rodovou občinou (všichni příslušníci obce si byli rodově příbuzní), nyní dochází ke vzniku obcí jako vesnických občin. Postupným spojováním obcí do kmenových svazů vznikají státy.