tisk této stránky

Dějiny antického Řecka do roku 800 před Kristem

Kykladské ostrovy (Egeida) (3. tisíciletí před Kristem)

Obyvatelstvo Kykladských ostrovů se zabývalo výrobou nástrojů z kovů, bronzu; vyrábělo keramiku bez hrnčířského kruhu a sošky žen z mramoru (žena jako symbol plodnosti - podle toho i tělesné proporce).

Kréta

Na Krétě se stavěly paláce jako střediska vlády, hospodářská střediska, střediska řemesel => palácové hospodářství. V Knóssosu byly symbolem býčí rohy; býk obětním zvířetem. Na přelomu 16. a 15. století před Kristem prožívala svůj vrchol mínojská kultura ; dokladem o tom nám jsou nástěnné malby (fresky). Další významné středisko kultury, ostrov Théra, zanikl výbuchem sopky v 15. století před Kristem

Mykénské období (1600 - 1200 před Kristem)

Achájové (nejstarší řecké kmeny) osídlili nejjižnější Balkán, vytvořili zde vlastní kulturu a odtud osidlovali ostrovy v Egejském moři. Původně to byli pastevci a řemeslníci, vytvořili si palácové hospodářství; střediska měst tvořily opevněné paláce (Mykény, Tírynthos, Théby). Zachovaly se stavební památky, říkalo se jim kyklópské stavby (bez malby, omítky, jen ohlazené kameny; vchod do paláce tvořila lví brána).

Ve 14. století prožívá mykénská kultura svůj vrcholný rozmach. Ve 12. století do Řecka vpadají mořské národy a spolu s tím mykénská kultura zaniká. V 11. století na Péloponés vpadli poslední řecké kmeny (Dórové).

{v Mykénách objevil Heinrich Schliemann bohatě vybavené hroby vládců + posmrtné masky (zlatá Agamemnónova maska)}.

Homérské (temné) období (1200 - 800 před Kristem)

Základním zdrojem obživy obyvatel bylo zemědělství, řemeslo a obchod. Začalo se rozšiřovat zemědělství, pěstovaly se olivy, vinná réva, aj. V řemesle se začalo používat těžené železo, vyvíjelo se hrnčířství, textil, koželužství, zpracování dřeva. Začala se rovněž vyrábět geometrická keramika. Tímto docházelo k majetkové diferenciaci.

V 8. století před Kristem vznikala města a státy, a to i v zemědělských oblastech. V 9. století před Kristem Řekové převzali fénickou abecedu, kterou si později přizpůsobili. V nejstarším období byly položeny základy městských států (polis). Vzhledem ke členitosti řecké pevniny tvořila polis přirozený územní celek. Města byla sídly rodové aristokracie, z které se vytvořila privilegovaná vládnoucí vrstva občanů se všemi právy, ostatní obyvatelé polis byli rozděleni do kategorií s omezenými pravomocemi.

Vzestup řemeslné výroby a rozvoj obchodu souvisel s početním růstem neplnoprávného obyvatelstva a ke střetům s vládnoucí aristokracií.

V čele kmenů stál král Bazileus, rodová šlechta (aristokracie) - předáci rodů (jejich moc se opírá o pozemkové vlastnictví). V čele kmenů byli též členové rod. společnosti (svobodní), kteří měli právo zúčastňovat se sněmu (s menším vlivem).