tisk této stránky

Konec husitství, jeho význam a výsledky

1432 Soudce chebský

- jednání husitů s křižáky, byly zde dohodnuty podmínky dalších jednání
- soudcem byla Bible, nikoliv církevní hodnostáři („Boží zákon“)

1431 Koncil v Basileji

- v lednu 1433 táhlo poselstvo husitů v čele s Prokopem Holým (50 lidí) do Basileje
- někteří husité byly připraveni na obranu Čtyř pražských artikulů
- ostatní jen jako vojenská ochrana
- Jan Rokycana, Mikuláš Biskupec, Oldřich ze Znojma, Petr Payne (zvaný Engliš)
- nedošlo zde však k žádné konkrétní dohodě, jednání měla pokračovat v Praze

Odpůrci husitství doufali v rozkol uvnitř husitů, církev se Zikmundem podporovali umírněné husity (i finančně), čímž rozkol ještě zvětšovali. Mezi umírněné husity patřila panská jednota, umírnění měšťané a kališnická šlechta (stačí jim už to, co je). Radikálové (polní vojska - Táborité, Sirotci a některá města) však byli zarytými odpůrci kompromisu.

A tak dne 30. 5. 1434 došlo k bitvě mezi umírněnými a radikálními husity u Lipan (u Českého Brodu), kde byla polní vojska poražena. Umírnění husité totiž předstírali útěk, čímž vylákali radikály z hradby a z boku na ně zaútočili. Jízda (posila polních vojsk) vedená Čapkem ze Sán ujela. Tím nedošlo k porážce husitství, ale k vítězství reálnějších sil, reálnějšího směru husitství. Zikmund se za pomoc na uzavření dohody husitů s církví (v Basileji) stal českým králem, moc však měla panská jednota.

Roku 1436 byla v Českých zemích (v Jihlavě) vyhlášena kompaktáta, která povolovala přijímání podobojí a zaručovala, že církvi nebude vrácen její majetek. Odpůrci proti dohodě, husité vedeni Janem Roháčem z Dubé, působili na hradě Sión. Ten byl však v roce 1437 obléhán a dobyt a Jan Roháč spolu se svými 50 druhy byli oběšeni v Praze.

Tentýž rok (1437) se Zikmund vydal na cestu do Uher, při které však zemřel (ve Znojmě).

Význam a výsledky husitství

Husitství bylo prvním projevem krize feudalismu a krize v církvi, který narušil feudální společnost. Katolická církev byla mocensky oslabena, ztratila přístup na zemský sněm a byla zbavena majetku. Šlechta získala majetek a byla mocensky posílena. Města hospodářsky zesílila, získala přístup na zemský sněm a vzrostl též jejich vojenský význam.

Na sněmu měla účast vyšší šlechta (páni), nižší šlechta (rytíři) a města. Měli právo volit krále a přijímat zákony. Královská moc však byla oslabena a král nemohl samostatně bez sněmu jednat.