tisk této stránky

Reformace v Anglii

Anglie byla málo zalidněná, obyvatelé pracovali v zemědělství (chov ovcí - vlnu zpracovávali doma (v sukno) - pro větší zisky). Vytváří se tzv. nákladnický systém (vlna se vyváží na venkov a zpracovává se tam). Dochází také k procesu ohrazování = rozšiřují se pastviny na úkor úrodné půdy. Nejtěžší dopad to má na drobné rolníky (stávají se z nich bezzemci) - uplatňují se v řemeslnictví (manufaktury - např. loďařství). Dochází též k rozvoji obchodu a námořní plavby.

Toulající se bezzemci snažící se najít uplatnění jsou ale stíháni zákony pro potulku. => to způsobuje vzpoury a povstání. Ve východní Anglii povstání vedl Robert Kett (jedno z největších povstání) - poraženo. Dochází k prvotnímu hromadění kapitálu (akumulaci), vytváří se vrstva podnikatelů ( × chudina, bezzemci). V čele státu stojí panovník, který má neomezenou absolutistickou moc. Do jeho pokladny plynou obrovské zisky.

Roku 1485 nastupuje na trůn Tudorovská dynastie - Jindřich VII. (1485 - 1509). Ten podporuje obchod a podnikání. V letech 1509 - 1547 vládl Jindřich VIII., který si podrobuje feudály (ne násilím), propůjčuje jim úřady a dává majetek. Velký majetek v Anglii měla také církev. I to byl jeden z důvodů, proč došlo k ustanovení nové, anglikánské (protestantské) církve za státní (ale hlavně kvůli tomu, že ho papež nechtěl rozvést s jeho ženou Kateřinou Španělskou).

Roku 1534 parlament vymanil Anglii ze závislosti na Římu, do čela anglikánské církve vstoupil Jindřich VIII. Jindřich je pověstný svým vztahem k ženám. Měl celkem šest manželek (druhou manželku dal popravit kvůli nevěře). Z prvního manželství měl dceru Marii Tudorovnu, z druhého manželství dceru Alžbětu (považována za nemanželskou), až z třetího manželství měl konečně syna Eduarda (Eduard VI.) Jindřich VIII. ruší kláštery a kostely, uvádí v povinnost anglikánskou církev. Od anglikánské církve se odklání skupina buržoazie, která chtěla změnit církev (ne pouze odloučit od Říma), nestačily jí změny provedené doposud. Tato skupina se nazývala puritáni (purus = čistý). Mezi lidem se šíří snaha o nezávislost náboženských obcí (independenti).

V roce 1553 nastupuje Marie Tudorovna (1553 - 1558), dcera Jindřicha VIII. z prvního manželství. Ta se vrátila ke katolické víře, provdala se za Španělského krále Filipa II. Podporovala ty, kteří nejsou spokojeni s absolutismem. V roce 1558 nastupuje Alžběta I. (1558 - 1603), která zem navrací opět k anglikánské církvi.

Roku 1571 parlament přijal 39 článků o anglikánské církvi (něco mezi katolickou a protestantskou církví). V těchto článcích je uznáváno písmo jako jediný zdroj víry a poznání člověka, uznávají ospravedlnění vírou, naopak odmítají katolické učení o odpustkách a odmítají světskou nádheru. Byl snížen počet církevních svátků, zachovány biskupské úřady. Uznávají křest a svaté přijímání. V čele církve stál panovník, který měl nejvyšší postavení, ale neměl právo vykonávat svátosti a církevní obřady. Do jeho pokladny však plynou desátky. Tím došlo k upevnění absolutistické moci.

Rozvíjející se řemeslné výrobě a obchodu ale bránilo Španělsko, které ovládalo obchod. A tak Anglie hledá nové námořní cesty, čímž se dostane do rozporů se Španělskem (pirátství - Francis Drake - záštitu nad ním měla sama královna). V Anglii se utváří katolická opozice podporující Španělsko a snažící se o sesazení Alžběty. Do čela státu pak chtěli postavit Marii Stuartovnu. Královna však neztratila duchapřítomnost a svou skotskou sestřenku zajala a popravila.

Roku 1588 se střetává Filipovo válečné tažení (Šp.) s Anglií, španělská flotila je poražena a Španělské námořnictvo ztrácí své postavení v obchodě.

Za vlády Alžběty I. v Anglii dochází k rozvoji kultury, vzdělanosti a umění (éra renesance a humanismu). Dochází k rozvoji divadla a dramatu (William Shakespeare).