Třicetiletá válka

Kořeny konfliktu

- reformace církve (rozpad církevní jednoty znamenal konec universalismu) - rozpor mezi středověkým a moderním pojetím státu (universalismus × vznik národních států)
- myšlenky renesance (s důrazem na svobodu člověka) => egoismus a touha mít, vlastnit
- rozpínavost moci středověkých států a rodů (Habsburkové)
- náboženský konflikt, v jehož pozadí se skrývaly konflikty politické

I. fáze: válka česká (1618 - 1620)

První fáze třicetileté války je popsána v první části této kapitoly zde.

II. fáze: válka falcká (1620 - 1623)

Ve druhé fázi třicetileté války se Fridrich Falcký snažil zvrátit výsledek Bílé hory a ztratil i rodové državy v Říši (Horní Falc), dožívá v Nizozemí a umírá v Anglii. Do roku 1632 používá titul český král.

III. fáze: válka dánská (1625 - 1629)

Ve třetí fázi třicetileté války Dánsko stanulo v čele protihabsburské opozice (král Kristián IV.) Protihabsburská opozice chtěla zamezit šíření vlivu Habsburků v říši, Kristián obdržel finanční podporu od Anglie, Francie a Nizozemí. Situace byla zpočátku tedy příznivá Dánsku.

Císaře zachránil Albrecht z Valdštejna, který najal vojsko a ovládl německé území do moci císaře až k Baltu (tento úspěch Habsburků umožnil tvrdý postup v Čechách). Část Dánských vojsk pronikla Slezskem na Moravu a do Uher; působili zde Habsburkům potíže, spojovali se s ostatními odpůrci Habsb. (uherská šlechta (vedená Bethlenem Gáborem), Sedmihradsko, Valašsko - protifeudální povstání). Roku 1630 císař na žádost německých knížat propouští Albrechta z Valdštejna ze svých služeb, především proto, že mu německá knížata záviděla úspěch, a pak zde byly také stížnosti na řádění Valdštejnových vojsk v Německu. Albrecht se cítí ponížen a uchyluje se na „kvetoucí ostrov“ (jižní Čechy).

IV. fáze: válka švédská (1630 - 1635)

Habsburkové se snaží ovládnout Pobaltí, vzniká Protihabsburská koalice, v jejímž čele stojí Švédsko (Gustav Adolf), jde o Dominium maris Baltici (panství moře Baltského). Také Sasové zaujímali protihabsburské stanovisko, a tak spolu se Švédy porazili Katolickou ligu, ovládli Slezsko a roku 1631 Sasové obsadili Prahu. Císař opět povolal Valdštejna, ten přijal velení a vyhnal Sasy z Čech, boje převedl do Německa. Roku 1632 v bitvě u Lützenu padl Gustav Adolf. Minulou urážku však Albrecht z Valdštejna císaři nezapomněl a tajně vyjednával se Švédy, kde mu český nabízí českou korunu. Informace se však donesou do Vídně a proti Albrechtovi okamžitě vzroste nedůvěra (zvláště, když se snaží hrát na obě strany a velí nerozhodně). Toto velení vzbuzuje špatné reakce jak u císařského dvora, tak u Švédů. Císař tedy okamžitě vydal příkaz Valdštejna odstranit. Tak se stalo v únoru 1634 v Chebu, kde byl Albrecht spolu se svými nejvěrnějšími (Trčka z Lípy, hrabě Kinský, Niemann, Illov) zavražděn. Jeho zavraždění však bylo úplně zbytečné, protože vzhledem k jeho pokročilému stádiu syfilis mu tehdy zbývalo jen asi 5 týdnů života. Spiklenci proti Valdštejnovi (Gallas, Piccolomini) byli odměněni; jeho majetek byl zkonfiskován a rozdroben.

Roku 1634 byli Švédové poraženi v jižním Německu, o rok později se Sasové znovu přidali na stranu císaře, za což si vysloužili Horní a Dolní Lužici (bývalé České panství).

V. fáze: válka Švédsko - francouzská (1635 - 1648)

Hlavní síly protihabsburské koalice tvořilo Švédsko a Francie (kardinál Richelieu). Čechy byly místem bojů mezi oběma stranami. Roku 1639 gen. Báner obléhal Prahu; později se boje přenesly z Čech na Moravu. Roku 1642 Švédové obsadili Olomouc, neovládli však Brno (v čele vojska stál gen. Torstenson). Od roku 1644 probíhala jednání o míru. O rok později (1645) byla svedena jedna z nejkrvavějších bitev třicetileté války, totiž bitva u Jankova (zvítězili Švédové). Habsb. vedl Götz (lidově se mu říkalo Kec). Roku 1648 švédský gen. Wrangel dobyl Malou Stranu a Hradčany, byl vyloupen Pražský hrad a Rudolfínské sbírky odvezeny do Švédska (a do Čech se nevrátily dodnes).

Mírová jednání

Roku 1648 byl ve Vestfálsku (Münster, Osnabrück) uzavřen Vestfálský mír:

• Habsburkové nezískali převahu v Říši ani v Evropě (upevnili si postavení ve vlastních zemích)
• konec nadějí českého exilu (doufali v pomoc Švédska - návrat náboženských poměrů k r. 1618)
• Švédové nakonec podpořili obnovení poměrů k roku 1624
• posílení vlivu Francie (rozhodující vliv v Evropě)
            - hranice až u řeky Rýn, území Alsaska, Verdun, Mety, Toul
• posílení vlivu Švédska - pobřeží Baltu s výj. východního Pruska, ovládlo ústí Labe, Odry aj.
• potvrzení nezávislosti Nizozemí a Švýcarska na Říši
• potvrzení roztříštěnosti Německa, svrchovanost Německých knížat

Následky třicetileté války

• obrovské hmotné škody, vylidnění (25 - 33 %) - válka + mor
            - vylidnění celých vesnic
• úbytek produktivního obyvatelstva => připoutání sedláků k půdě (zákazy stěhování, více robot)
            „druhé nevolnictví“
• rozmach vojenského podnikání a později jeho úpadek (žoldnéřská armáda - výjimkou: Švédsko)
• úpadek křesťanské morálky
• první válka mezi feudálními státy s účastníky kapitalistického (buržoazního) státu
• poslední konflikt vedený pod záštitou náboženské otázky
• prohloubení rozdílů mezi západní a východní Evropou