tisk této stránky

Osvícenství

Osvícenství je filozofické, kulturní, ale také politické a hospodářské hnutí konce sedmnáctého a osmnáctého století. Vychází z přesvědčení, že člověk by se měl řídit spíše vlastním rozumem nežli vírou (upřednostňuje víru v lidský rozum). Nevidí smysl lidského života pouze v posmrtné spáse, jak tomu bylo dříve, ale také v důstojném životě na Zemi.

Osvícenství vzniklo v Anglii, Francii a Nizozemí, a po celé Evropě se postupně rozšířilo převážně ve druhé polovině 18. století. Významnými představiteli této doby jsou filozofové jako například Angličan John Locke, který vyslovil myšlenku, že veškerá moc nepochází od Boha, ale z lidu. Stanovil také přirozená práva člověka, mezi něž řadil svobodu náboženského vyznání či svobodu vytváření soukromého vlastnictví. Z francouzských představitelů Osvícenství jmenujme alespoň Votaire, filozofa a encyklopedistu Denise Diderota ci ženevského myslitele a také encyklopedistu Jeana Jacka Rousseaua.

Osvícenství je spjato s pokrokem v oblasti přírodních věd. Při zkoumání se badatelé a vědci opírali o zkušenost (empirii). Francouzský chemik Lavoisier utřídil chemické prvky, Švéd Carl Linnae položil základy současného způsobu dělení rostlinné říše, první galvanický článek sestrojil Ital Luigi Galvani, první elektrickou baterii Ital Alessandro Volta, zdokonalený parní stroj sestrojil Skot James Watt a první létající stroj předvedli v Paříži bratři Montgolfiérové.