Anšlus, politika appeasementu

ve 30. letech v Rakousku AUSTROFAŠISMUS
. . . . . . . . - 1932 v čele Rakouska Dollfus (snažil se o nastolení diktatury po vzoru Itálie)
. . . . . . . . - v Rakousku působili také nacisté (snažili se o připojení k Německu) - Seyss Inquart
1934 - Rakouský puč
. . . . . . . . - Dollfus zavražděn
. . . . . . . . - kancléřem se stal Schuschnigg
. . . . . . . . . . . . . . . . . . - připravoval spojení s Německem
. . . . . . . . . . . . . . . . . . - když viděl německé podmínky, odstoupil
. . . . . . . . - kancléřem se stal Inquart, ten se s Německem dohodl o anšlusu

12. 3. 1938 anexe Rakouska (anšlus)
. . . . . . . . => další porušení Versailleské dohody, i dohody v Saint Germain
. . . . . . . . - Rakousko = Ostmarka
. . . . . . . . - pro ČSR to znamenalo prodloužení hranic s Německem (žádné opevnění)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . zhoršení vnitropolitické situace, posílení SdP

pol. 30. let západ uplatňoval politiku appeasementu (usmiřování protivníka - politika ústupků)
. . . . . . . . - cíl: oddálit válečný konflikt
. . . . . . . . - protestoval proti porušování dohod a porušování mezinárodního práva pouze formálně
. . . . . . . . - Anglie Německu nebude bránit v jeho požadavku na ovládnutí střední Evropy
. . . . . . . . . (pokud proběhne pokojnou cestou)
. . . . . . . . - hlavním představitelem: Chamberlain, ministr zahraničí Halifax (konzervativci))

. . . . politika kolektivní bezpečnosti (proti appeasementu)
. . . . . . . . - 1932 - 1933 ve SN návrhy na odzbrojení (žádný výsledek)
. . . . . . . . - Francie se cítila být v izolaci, cítila z Německa strach (soused)
. . . . . . . . . . . . . . se sbližovala s Ruskem (Barthon + Litvinov)
. . . . . . . . - roku 1934 byl SSSR zásluhou Francie přijat do SN
. . . . . . . . . . . . - začínají jednání (Francie, SSSR, ČSR - Beneš) o vytvoření „Východního
. . . . . . . . . . . . . Locarna“ - Německo + ČSR, Polsko, SSSR, Finsko, Lotyšsko, Litva, Eston.
. . . . . . . . . . . . - s tím však nesouhlasilo Německo, Polsko ani Britové
. . . . . . . . . . . . - v Polsku diktátorský režim, nepřítel: SSSR, napjaté vztahy i s ČSR
. . . . 1934, Marseille - atentát na ministra zahraničí Barthoua, jugoslávského krále Alexandra (úsp.)
. . . . . . . . - nový ministr zahraničí: Laval (jiná politika)

25.5.35 - Bilaterální smlouva (Francie + ČSSR) o vzájemné pomoci
16.5.35 - smlouva ČSR - SSSR
. . . . . . . . - smlouvy nahrazeny vzájemnou dohodou
. . . . . . . . - na návrh Beneše byla potvrzena priorita ČSR - Francie před spojenectvím ČSR - SSSR
. . . . . . . . . . . . => nejdříve měla pomoci Francie, potom SSSR

1935 v Moskvě - VII. kongres kominterny (hlavním mluvčím byl Dimitrov)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . - názor, co je to fašismus
. . . . . . . . . . . . . . . . - nutná spolupráce se soc-dem, všemi silami proti fašismu (jednotná fronta)
. . . . . . . . . . . . . . . . - opuštěna teze socialfašismu (i v ČSR - Gottmann)

v některých zemích vznikly vlády lidové fronty (36-37 ve Francii, před občanskou válkou pokus i ve Španělsku)