Dělnické hnutí ve 20. letech

Roku 1919 byla obnovena Druhá internacionála („socialistická internacionála“) s programem demokratického socialismu. Začal probíhat proces diferenciace v dělnických stranách (pravice proti levici; z levice vznikají komunistické strany). Nešlo o rozpory v programových záležitostech, protože převážná většina sociálně demokratických stran byla tehdy marxisticky orientovaná stejně jako nově vznikající komunistické strany. Rozdíl byl v tom, že sociálně demokratické strany chtěly svých cílů dosáhnout pokojnou cestou prostřednictvím demokratických voleb a nechtěly se také podřizovat vůli SSSR.

1918 vznikají komunistické strany v Maďarsku, Německu, Rakousku, Polsku, Finsku
1919 vznikají komunistické strany v USA, Jugoslávii, Bulharsku
1920 vznikají komunistické strany v Francii a Velké Británii
1921 vznikají komunistické strany v Španělsku a Itálii

březen 1919

  • z iniciativy výboru KS se v Moskvě sešla konference, která založila třetí internacionálu (komunistickou internacionálu) = „Kominterna
  • účastnili se delegáti asi z 30 zemí
  • v Rusku probíhala občanská válka, intervence
  • komunistické strany (KS) = sekce kominterny; mezi sjezdy měla rozhodující moc exekutiva kominterny (výkonná rada)

1920 – druhý sjezd kominterny

  • přijato 21 podmínek pro vstup do kominterny
  • demokratický centralismus
  • přijetí revolučního programu:
    • volitelnost zdola nahoru
    • menšina se podřizuje většině (nižší orgán se podřizuje rozhodnutí vyššího)
    • členstvo se řídí principy, které přijmou nejvyšší orgány
    • v každé zemi má být jedna politická strana

září 1920 – sjezd Československé sociální demokracie. Byl zorganizován takzvanou marxistickou levicí proti vůli vedení strany a zúčastnila se ho většina stranických delegátů.
prosinec 1920 – boj o Lidový dům (sídlo ČSSD)

  • formálně patřil osobě, která se hlásila k pravici (dům patří pravici)
  • do vnitřních sporů zasáhla policie, která se v prosinci rozhodla vykázat marxistickou levici z Lidového domu. Ta na to reagovala vyhlášením generální stávky, která však nebyla příliš úspěšná.
  • =    boj o charakter republiky
  • levicové síly poraženy, definitivní rozhodnutí o rozdělení sociální demokracie

Vlajka Komunistické strany Československa

květen 1921

  • vznik Komunistické strany Československa (vůdčí postavou byl Bohumír Šmeral) – dříve vznikla KS v Sudetech (Karl Kreibich)

Na přelomu října a listopadu 1921 se konal slučovací sjezd, kdy byla vytvořena jednotná komunistická strana, která sdružovala zástupce všech národností žijících v Československu. KSČ byla jediná velká strana v meziválečném Československu, která sdružovala zástupce všech národností žijících tehdy v zemi.
Od poloviny 20. let se v kominterně prosazuje bolševizace komunistické strany (vliv Stalina) = očista. Probíhalo

  • hledání nepřátel uvnitř komunistické strany (oportunisté, reformisté) s cílem
  • upevnit stranu a prosazovat program boje za diktaturu proletariátu. Spolupráce s ostatními politickými stranami (zejména se sociální demokracií) byla odmítána.

V první polovině 30. let byla sociální demokracie považována za zrádce dělnictva (sociální demokraté nazýváni „sociálfašisté“). Od 1929 začala probíhat bolševizace KSČ v Československu (na 5. sjezdu KSČ). Do předsednictva komunistické strany nastoupila mladá generace v čele s Klementem Gottwaldem. KSČ pod jeho vedením vystupovala velmi radikálně, což vedlo k velké ztrátě podpory u veřejnosti.

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht