Domácí odboj po roce 1941, Heydrichiáda

Domácí odboj po roce 1941

  • r. 1941 došlo ke změně postoje komunistů k válce (do té doby válku považovala (i kominterna) za důsledek imperialismu), nyní v ní vidí národně – osvobozenecký boj proti fašismu
  • sbližování komunistického a občanského odboje
  • v září 1941 vznikl Ústřední národní revoluční výbor ČSR
  • Moskevské vedení ČSR uznává Londýnskou emigrační vládu za legitimního představitele ČSR
  • do státní rady v Londýně vstupují i příslušníci kom. strany (Nosek, Laštovička, Hodinová-Spurná)
  • po vstupu SSSR do války narůstá intenzita odboje

Heydrich (-iáda)

  • v září 1941 do Prahy přišel Reinhard Heydrich (nástupce Říšského protektora Konstantina von Neuratha – toho Hitler poslal na placenou dovolenou)
  • snaha udělat pořádek v protektorátu
  • Heydrich vyhlásil „první stanné právo“ (až do 20. ledna 1942)
  • => doba teroru, zatýkání ve všech složkách odboje
  • občanský odboj takřka zničen, zatčen Eliáš
  • tisíce lidí, kteří se jevili jako nevyhovující posílany do koncentračních táborů
  • popravováni dříve zatčení (gen. Vílý, gen. Vojta, z komunistů Otto Synek)
  • politika „biče a cukroví“
    • vyšší příděly pro dělníky budou-li více pracovat
    • léčebné pobyty v Luhačovicích (pro dělníky)
    • cílem: zastavit odboj, zastrašit národ, pacifikovat protektorát
  • plán konečného řešení české otázky (Endlösung)
    • založen na rasovém zkoumání obyvatel, podle smýšlení (pro × protinacistické)
    1. převýchova (pro režim, rasově vhodní jedinci)
    2. využití jako pracovní síly, po válce †
    3. vystěhování, fyzická likvidace (rasově nevhodní nebo rasově vhodní, ale protinacističtí)

 

Jan Kubiš, Jozef Gabčík

Jan Kubiš, Jozef Gabčík

    • o atentátu na Heydricha rozhodnuto v Československém národním výboře v Londýně
    • 28. 12. 1941 na protektorátní území poslán výsadek (operace měla krycí název antropoid)
      • J. Gabčík, J. Kubiš
      • podporováni zpravodajskou skupinou Silver A
      • pomoc domácího odboje (ubytování, lístky, oděvy, obuv – měli jen anglické ošacení)  – pro tento účel velmi důležitý
    • 27. 5. 1942 došlo k atentátu
      • Heydrich měl odjet do Berlína, nebylo jisté, zda-li se vrátí,…
      • Heydrich bydlel v Panenských Břežanech, odtud jezdil autem na Pražský hrad
      • k atentátu zvoleno místo v Libeňské zatáčce
      • Gabčíkovi však selhal samopal, a tak Kubiš hodil bombu
      • Heydrich zraněn, na následky zranění nakonec zemřel (4. 6. 1942)
    • 27. 5. 1942 nastává období Heydrichiády (nastoupil K. H. Frank, vyhlásil „druhé stanné právo“)
      • denně vyhlašována jména zastřelených
      • 1400 lidí zastřeleno, 700 zabito při domovních raziích, 3000 osob zatčeno
      • vražděni např. také všichni, kdo se jmenovali Gabčík nebo Kubiš (-ová)
Pohled na Lidice před kompletním vyhlazením roku 1942

Pohled na Lidice před kompletním vyhlazením roku 1942

  • 10. 6. 1942 vyhlazeny Lidice
    • na dvoře Horákova statku zastřeleno 200 mužů (i patnácti letí chlapci)
    • ženy odvezeny do koncentračního tábora v Rosensbrücku, děti do konc. v Chelmu, některé na převýchovu do německých rodin
  • 24. 6. 1942 vypáleny Ležáky u Chrudimi (v blízkosti byla objevena vysílačka)
  • atentátníci a parašutisté se schovávali v kostele v Resslově ulici v kryptě (podzemí) kostela (K. Boromejský, Valček, Gálka, Švarc)
    • místo úkrytu však vyzradil zrádce Karel Čurda, byli obklíčeni a spáchali sebevraždu
    • Karel Čurda roku 1947 popraven za zradu
  • v době Heydrichiády likvidován veškerý odboj – i „Rada tří“ (Grňa, Luža, Steiner, Veselý)
  • 8. 9. 1943 popraven také Julius Fučík
  • postoj protektorátní vlády
    • podílela se na vypsání odměny na atentátníky
    • lhostejný trest, který postihne nepřátele Říše
    • žádná snaha zmírnit dopady
    • exilová vláda to prohlásila za zradu, Háchu označila za zrádce
    • odsouzena veškerá spolupráce
  • od jara 1943 se rozvíjí partyzánský boj (Beskydy, …)
  • 12. 12. 1943 byla podepsána Československo – sovětská smlouva o spolupráci ve válce proti Německu i v době míru
    • podepsal ji Beneš v Moskvě
    • stala se základem pro zahraniční orientaci ČSR po roce 1945
    • podepsána podle zásad rovnoprávnosti a nevměšování
  • ČSR se měla podle představ Beneše stát mostem mezi západem a východem
    • myslel si, že spolupráce západu a východu bude pokračovat
    • Západ měl představu o demokratizaci sovětského režimu, pro Beneše bylo spojenectví se SSSR zárukou, že se nebude opakovat Mnichov
  • v Moskvě Beneš také předložil memorandum o transferu maďarského a německého obyvatelstva z ČSR (odsun Němců) – tato myšlenka vznikla v domácím nekomunistickém odboji
  • v Moskvě jednal Beneš také s představiteli KSČ o poválečném uspořádání ČSR (vznik národních výborů, národní fronty) = blok politických sil, které se zúčastní odboje
© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht