Domácí odboj po roce 1941, Heydrichiáda

Domácí odboj po roce 1941

  • r. 1941 došlo ke změně postoje komu­nistů k válce (do té doby válku pova­žo­vala (i komin­terna) za důsle­dek impe­ri­a­lismu), nyní v ní vidí národně – osvo­bo­ze­necký boj proti fašismu
  • sbli­žo­vání komu­nis­tic­kého a občan­ského odboje
  • v září 1941 vznikl Ústřední národní revo­luční výbor ČSR
  • Mos­kev­ské vedení ČSR uznává Lon­dýn­skou emi­grační vládu za legi­tim­ního před­sta­vi­tele ČSR
  • do státní rady v Lon­dýně vstu­pují i pří­sluš­níci kom. strany (Nosek, Laš­to­vička, Hodinová-Spurná)
  • po vstupu SSSR do války narůstá inten­zita odboje

Heydrich (-iáda)

  • v září 1941 do Prahy při­šel Reinhard Heyd­rich (nástupce říš­ského pro­tek­tora Kon­stan­tina von Neu­ratha – toho A. Hit­ler poslal na pla­ce­nou dovo­le­nou), nastou­pil jakožto zastu­pu­jící říš­ský protektor
  • snaha udě­lat pořá­dek v protektorátu
  • Heyd­rich vyhlá­sil „první stanné právo“ (až do 20. ledna 1942)
  • => doba teroru, zatý­kání ve všech slož­kách odboje
  • občan­ský odboj takřka zni­čen, zatčen Eliáš
  • tisíce lidí, kteří se jevili jako nevy­ho­vu­jící posí­lany do kon­cen­t­rač­ních táborů
  • popra­vo­váni dříve zatčení (gen. Vílý, gen. Vojta, z komu­nistů Otto Synek)
  • poli­tika „biče a cukroví“
    • vyšší pří­děly pro děl­níky budou-li více pracovat
    • léčebné pobyty v Luha­čo­vi­cích (pro dělníky)
    • cílem: zasta­vit odboj, zastra­šit národ, paci­fi­ko­vat protektorát
  • plán koneč­ného řešení české otázky (Endlö­sung)
    • zalo­žen na raso­vém zkou­mání oby­va­tel, podle smýš­lení (pro × protinacistické)
    1. pře­vý­chova (pro režim, rasově vhodní jedinci)
    2. vyu­žití jako pra­covní síly, po válce †
    3. vystě­ho­vání, fyzická likvi­dace (rasově nevhodní nebo rasově vhodní, ale protinacističtí)

 

Jan Kubiš, Jozef Gabčík

Jan Kubiš, Jozef Gabčík

    • o aten­tátu na Heyd­ri­cha roz­hod­nuto v Čes­ko­slo­ven­ském národ­ním výboře v Londýně
    • 28. 12. 1941 na pro­tek­to­rátní území poslán výsa­dek (ope­race měla krycí název antropoid) 
      • J. Gab­čík, J. Kubiš
      • pod­po­ro­váni zpra­vo­daj­skou sku­pi­nou Sil­ver A
      • pomoc domá­cího odboje (uby­to­vání, lístky, oděvy, obuv – měli jen ang­lické oša­cení)  – pro tento účel velmi důležitý
    • 27. 5. 1942 došlo k atentátu 
      • Heyd­rich měl odjet do Ber­lína, nebylo jisté, zda-li se vrátí
      • Heyd­rich byd­lel v Panen­ských Bře­ža­nech, odtud jez­dil autem na Praž­ský hrad
      • k aten­tátu zvo­leno místo v Libeň­ské zatáčce
      • Gab­čí­kovi však selhal samo­pal, a tak Kubiš hodil bombu
      • Heyd­rich zra­něn, na následky zra­nění nako­nec zemřel (4. 6. 1942)
    • 27. 5. 1942 nastává období Heyd­ri­chi­ády (nastou­pil K. H. Frank, vyhlá­sil „druhé stanné právo“) 
      • denně vyhla­šo­vána jména zastřelených
      • 1400 lidí zastře­leno, 700 zabito při domov­ních razi­ích, 3000 osob zatčeno
      • vraž­děni např. také všichni, kdo se jme­no­vali Gab­čík nebo Kubiš (-ová)
Pohled na Lidice před kompletním vyhlazením roku 1942

Pohled na Lidice před kom­plet­ním vyhla­ze­ním roku 1942

  • 10. 6. 1942 vyhla­zeny Lidice
    • na dvoře Horá­kova statku zastře­leno 200 mužů (i pat­nácti letí chlapci)
    • ženy odve­zeny do kon­cen­t­rač­ního tábora v Rosen­sbrücku, děti do konc. v Chelmu, některé na pře­vý­chovu do němec­kých rodin
  • 24. 6. 1942 vypá­leny Ležáky u Chru­dimi (v blíz­kosti byla obje­vena vysílačka)
  • aten­tát­níci a para­šu­tisté se scho­vá­vali v kos­tele v Resslově ulici v kryptě (v pod­zemí) kos­tela sv. Cyrila a Meto­děje (Gab­čík, Kubiš, Val­čík, Švarc, Bub­lík, Hrubý, Opálka) 
    • místo úkrytu však vyzra­dil zrádce Karel Čurda, byli obklí­čeni a spáchali sebevraždu
    • Karel Čurda roku 1947 popra­ven za zradu
  • v době Heyd­ri­chi­ády likvi­do­ván veš­kerý odboj – i „Rada tří“ (Grňa, Luža, Steiner-Veselý)
  • 8. 9. 1943 popra­ven také Julius Fučík
  • postoj pro­tek­to­rátní vlády
    • podí­lela se na vypsání odměny na atentátníky
    • lhos­tejný trest, který postihne nepřá­tele Říše
    • žádná snaha zmír­nit dopady
    • exi­lová vláda to pro­hlá­sila za zradu, Háchu ozna­čila za zrádce
    • odsou­zena veš­kerá spolupráce
  • od jara 1943 se roz­víjí par­ty­zán­ský boj (Bes­kydy, …)
  • 12. 12. 1943 byla pode­psána Čes­ko­slo­ven­sko – sovět­ská smlouva o spo­lu­práci ve válce proti Německu i v době míru 
    • stala se zákla­dem pro zahra­niční ori­en­taci ČSR po roce 1945
    • pode­psána podle zásad rov­no­práv­nosti a nevměšování
  • ČSR se měla podle před­stav Beneše stát mos­tem mezi zápa­dem a východem
    • mys­lel si, že spo­lu­práce západu a východu bude pokračovat
    • Západ měl před­stavu o demo­kra­ti­zaci sovět­ského režimu, pro Beneše bylo spo­je­nec­tví se SSSR záru­kou, že se nebude opa­ko­vat Mnichov
  • v Moskvě Beneš také před­lo­žil memo­ran­dum o transferu maďar­ského a němec­kého oby­va­tel­stva z ČSR (odsun Němců) – tato myš­lenka vznikla v domá­cím neko­mu­nis­tic­kém odboji
  • v Moskvě jed­nal Beneš také s před­sta­vi­teli KSČ o pová­leč­ném uspo­řá­dání ČSR (vznik národ­ních výborů, národní fronty) = blok poli­tic­kých sil, které se zúčastní odboje
© 1997 - 2024, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht