Ekonomika v novověku

V souvislosti s rychlým růstem obyvatelstva (r. 1500 – 69 milionů lidí; r. 1600 – 89 milionů lidí) byly využívány  nové pozemky pro zemědělství, zvýšil se příliv obyvatel do měst a vzrostl rozsah a hodnota obchodu a výroby. V západní Evropě (v Nizozemí, Anglii a ve Francii) vznikala nová centra výroby a obchodu. V letech 1600 – 1620 skončila dlouhá vlna ekonomického vzestupu a mezinárodní obchod poklesl, v letech 1660 – 1680 též klesly ceny a tím i zisky z obchodu. Třicetiletá válka prohloubila rozdíly mezi zeměmi Evropy, západní Evropa směřovala rychleji k novým společenským a ekonomickým řádům. V průběhu ekonomické expanze probíhající od 15. století  nabývají majetek střední vrstvy –  nižší  šlechta, měšťané (kupci, řemeslníci, obchodníci).

Významný bankéř Jakob Fugger s manželkou Sybillou

Významný bankéř Jakob Fugger s manželkou Sybillou

Např. Fuggerové z Augsburku se původně zabývali textilní výrobou, ale svého jmění dosáhli až díky těžbě a obchodování s drahými kovy. Podporovali habsburský císařský dvůr a papeže. Nejznámějším členem tohoto rodu byl Jakob Fugger, zvaný Bohatý, který se stal císařským bankéřem díky tomu, že podporoval císaře Maxmiliána I. ;  mohl tak přímo ovlivňovat politiku. Na konci 16. století Fuggerové přišli o část jmění v době státního bankrotu ve Španělsku. Vzdali se pak svého postavení u dvora.

Stroganovové byli zase jedním z nejbohatších ruských kupeckých a průmyslnických rodů. Prosluli jako kolonizátoři Uralu a Sibiře. Začali obchodem se solí, vlastnili továrny na výrobu železa, zabývali se obchodem s  kožešinami,  rybolovem, těžbou drahých kovů,  pěstováním a prodejem obilí.  Rod získal v 19. století významné postavení  ve státní správě carského Ruska.

Thomas Gresham (1519 – 1579) byl anglický finančník, obchodník a diplomat (do r. 1569 působil jako velvyslanec v Bruselu). Získal značné jmění, ale poté, co mu zemřel jediný syn, rozhodl se věnovat část majetku k založení burzy (1565) pro londýnské obchodníky. Tato burza byla slavnostně otevřena v roce 1571 královnou Alžbětou a dostala titul „Královská burza“.  Gresham také vystavěl v Londýně veřejnou a bezplatnou školu, kde se vyučovala fyzika, astronomie, geometrie, právo, rétorika a hudba, tato škola se udržela až do roku 1767.

Také námezdně pracující Evropany, ať již žili ve městech či na venkově, ovlivnily změny v ekonomice.  Mzdy rostly pomaleji než ceny zboží, poklesla rovněž  životní úroveň. Zhoršily se ekonomické podmínky většiny rolníků, zejména těch, kteří měli půdu pronajatou od statkářů. Nedokázali vyprodukovat o mnoho  více, než sami spotřebovali.

V Anglii  docházelo k tzv. „ohrazování“.  Znamená to zabírání a ohrazování pozemků, které původně patřily rolníkům nebo občině.  Bylo doprovázeno násilným vyháněním rolníků a ničením jejich usedlostí. Hlavním důvodem bylo získat dostatek pastvin pro chov ovcí, neboť se zvyšovala poptávka po anglickém  vlněném zboží. Ohrazená půda získala jediného vlastníka, bylo možno s ní dále obchodovat. Současně bylo na sjednocených polích zavedeno střídavé hospodaření (střídání obilí a krmných plodin) namísto dřívějšího úhorového. Na počátku 17. století bylo v Anglii 10 – 20% půdy „ohrazeno“, rolníci tak přišli o své pozemky, o zdroj obživy. Někteří se stali zemědělskými dělníky na velkostatcích, nebo pracovali pro prosperující sedláky, další z nich tkali látky pro městské podnikatele (faktory) a z mnoha se stali pomocní dělníci,  tuláci, žebráci nebo  zloději.

Ve Španělsku zvyšovali velkostatkáři své nároky na rolníky, ti byli navíc sužováni velkými daněmi pro  potřeby státu, a utiskováni zvláštními městskými privilegii a velkými gildami (tj. sdruženími obchodníků nebo řemeslníků).

Během náboženských válek došlo k úpadku zemědělství, rolníci trpěli. Ekonomický rozmach byl doprovázen zchudnutím části obyvatel. Tehdejší technologie nedokázaly držet krok s růstem populace (hlavně v zemědělství), rodiny umíraly hladem a nemocemi. Drobní rolníci nedokázali konkurovat velkostatkům, jejichž výnosy byly vyšší a výroba levnější. Ze zadlužených rolníků se stávali bezzemci, volná pracovní síla,byli nuceni nabízet svoji práci za mzdu. V Nizozemí začali rolníci uplatňovat novou metodu pěstování plodin; vysazovali jetel a tuřín, tyto plodiny zúrodňovaly půdu a dodávaly jí živiny, sloužily také jako krmivo pro dobytek. Začalo se s pěstováním brambor, které se staly  v mnoha krajích záchranou před hladomorem.

V průmyslové výrobě došlo k technologickému zlepšení v textilní výrobě, v hornictví a ve výrobě železa, také byla zdokonalena výroba lodí a zbraní. Kovy se zpracovávaly ve vysokých pecích, nedostatek dřevěného uhlí k tavení litiny vedl k těžbě uhlí v hlubinných dolech. Došlo též ke změnám v organizaci výroby. Cechovní zřízení se stává omezující silou, neboť brání vzniku konkurence, výroba je pomalá a drahá. Vznikají rozptýlené manufaktury, které nepodléhají cechovním omezením. V těchto manufakturách (rukodílnách) byly používány jednoduché nástroje, převažovala ruční práce. Dělníci pracovali v několika dílnách, umístěných většinou ve vlastních domech. Faktor rozdal surovinu (např. len), vybral hotové zboží (např. plátno) a zaplatil. Nevýhodou tohoto systému byla mnohdy menší kvalita výrobku – za odvedenou práci nenesl odpovědnost jeden řemeslník, jak tomu bylo dříve. Později byly zakládány soustředěné manufaktury, velké dílny, ve kterých byla soustředěna výroba – jde o předstupeň továren.

Vznikaly první akciové společnosti (skupina obchodníků vložila kapitál, dostala monopol na obchod s určitou oblastí). Příkladem je britská Východoindická společnost (East India Trading Company), která byla založena v Londýně v roce 1600 (existovala do r.1874). Zabývala se obchodem s bavlnou, hedvábím, barvivem, ledkem, čajem, ale také s opiem. V roce 1602 byla založena Nizozemská východoindická společnost (Vereenigte Oost-Indische Compagnie).

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht