Indie

Mohendžodáro - pohled na současný stav komplexu s buddhistickou stupou (autor: Aakashaliraza)

Mohendžodáro – pohled na současný stav komplexu s buddhistickou stupou (autor: Aakashaliraza)

Neolitická revoluce zde proběhla kolem 4. tisíciletí před Kristem. Kolem Indu a jeho přítoků se usedali lidé, v oblasti Paňdžáb („Pětiříčí“), tyto oblasti byly ve styku s civilizacemi předního východu. V polovině 3. tisíciletí vznikly nejstarší městské civilizace (Harappská kultura a mohendžodárská kultura – pozůstatky měst Harappa a Mohendžodáro). Města byla stavěna podle plánu – systém pravidelných ulic, domy byly z pálených cihel, byl používán i důmyslný systém kanalizace, stavěny tvrze a sýpky. Uprostřed města stála citadela, která byla sídlem vládce a plnila i funkci správního střediska. Tvůrci nám však nejsou známi. Víme však, že používali kamenné, měděné a bronzové nástroje, znali i hrnčířský kruh, vyráběli drahé šperky a hliněné sošky. Psali obrázkovým písmem na hliněné destičky, avšak písmo nebylo dodnes rozlušetěno. Kolem města byly vesnice a sady.

V 18. století došlo k úpadku harappské kultury, v roce 1600 (1800) k jejímu úplnému vymizení. Příčiny nám opět nejsou známy, ale s největší pravděpodobností šlo o přírodní katastrofu.

Kolem roku 1500 (1600) vpadli do Indie snad ze střední a východní Evropy indoevropské kmeny, které se nazývali Árjové nebo také Árijové (vznešení). Ti vytvořili nejstarší literární památky (védy), psali písně a modlitby. Živili se zemědělstvím. V souvislosti s jejich příchodem dochází ke vzniku společenské diferenciace podle uchované „čistoty“ (Árijské zákony totiž zakazovaly smíšená manželství), a to na 4 základní kasty: Brahmáni (kněží); Kšátrijové (vládci a vojáci); Vajšijové (svobodné obyvatelstvo) a Šúdrové (otroci, pův. podrobené obyvatelstvo) (právě Šúdrové byli ti „nejšpinavější“, nepřicházelo v úvahu, aby si například sedli vedle člena vyšší kasty, byli jen o stupeň výš než zvířata). Krom těchto čtyř kast vznikla i zvláštní vrstva společnosti, tzv. nedotknutelní. Nedoktnutelní se řadí až na úplný konec sociálního žebříčku a její příslušníci zastávali nejpodřadnější práce, jako je např. čištění stok, porodní asistence, vydělávání kůží a další práce, které příslušníci kast nesměli vykonávat.

Indové původně uctívali přírodní síly, postupně zde vznikalo zvláštní náboženství (Brahmánismus), jehož nositeli byli kněží (Brahmáni). Ti podávali učení o posmrtném životě a o převtělování duší (dle zásluh se převtělí do nižší nebo do vyšší kasty, nebo do zvířete).

Na přelomu 6/5. století zde vznikl Buddhismus, jehož zakladatelem byl princ Siddhárta Guatama Buddha (Buddha = osvícený). Ten si uvědomil příčinu lidského utrpení; hlásal čtyři pravdy:

  1. veškerý život je utrpení
  2. příčina utrpění spočívá v lidské touze
  3. zbavit se utrpení znamená překonat touhu
  4. k vysvobození z utrpění vede určitá cesta (osmeronásobná cesta, která vede k blaženosti, tj. lidská duše se už dále nepřevtěluje, ale rozplyne se v nirvaně).

Árijové proniknuvší do severní Indie (k řece Ganze) zde vytvořili několik států (např. Kóšala nebo Magadha). Na konci 6. století byl severozápad Indie pod nadvládou Peršanů.

V letech 327 – 325 k hranicím Indie pronikl Alexandr Makedonský, a vyvolal zmatek, který využil Čandragupta Maurja k upevnění moci. Ve 3. století před Kristem Ašóka, vnuk Čandragupty Maurjy, dosáhl největšího územního rozsahu Indie. Ašóka byl zpočátku velmi krutý. Vedl mnoho válečných výprav, při kterých zemřelo mnoho set tisíc lidí. Avšak když jednou viděl pole poseté mrtvolami vojáků, dolehla na něj tíže svědomí. Přestal válčit a přijal za své náboženství Buddhismus. Za jeho další vlády následoval rozvoj (především došlo k rozšíření Buddhismu). Byly také budovány zavlažovací systémy, rozvíjelo se řemeslo. Byly dodržovány obchodní styky s Egyptem a Sýrií.

Tádž Mahál postavil Šan Džahan, Mughalský vládce, jako hrobku pro svou ženu v 17. století. Pracovalo na něm přes 20 000 dělníků v průběhu 17 let. Těla Šan Džahana i jeho ženy jsou umístěna v hrobce pod budovou

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht