Kultura antického Říma

Římská kultura měla svůj jasný vzor v kultuře a umění starověkého Řecka, Římanové navázali na umění Etrusků, Řeků a uchovali si přitom svůj specifický styl.

Etruská kultura

Hlava etruského bojovníka.

Hlava etruského bojovníka.

Etruskové byli neznámého (neindoevropského) původu – byli především řemeslníky, obchodníky, námořníky a vojáky. Byli mezi nimi však také umělci a architekti. Jejich písmo – etruština – nebyla doposud úspěšně rozluštěna, takže všechny informace o nich máme pouze z archeologických nálezů nebo z písemných záznamů jiných kultur.

Náboženství

Etruskové věřili ve vícero bohů (polyteismus). Z úsilí o přízeň jednotlivých bohů pramenila četná pravidla a rituály. Obřad pohřbívání sestával z bohaté hostiny, ale také zápasů a tanců na počest zemřelého.

Architektura

Ke stavbě budov používali kameny i cihly, používali již klenbu i oblouk. Stavěli kromě domů také vodovody a kanalizaci. Budovy zdobili freskami s různými náměty. Mnoho staveb z tohoto období se však nedochovalo (nebyly vytvořeny z odolných materiálů). Etruskové byli výborní ve zpracování kovů, také několik portrétů z této doby patří k velmi kvalitním dílům.

Římské umění

Řím byl založen dle legendy roku 753 dvojčaty Romulem a Remem. Co se týče umění, tak Římané především napodobovali řecké umění.

Architektura

Římané pomocí zdokonalení technik Řecka a Etrusků vynalezli nové typy staveb a nové technologie. Nově se v architekture začala používat cihla a beton. Římané jsou známí pro svou praktičnost, proto vynikali ve stavbě praktických budov. Mezi nejznámější patří bazilika (veřejný prostor pro tržiště a soud, Maxenciova bazilika), lázně (Diokleciánovy lázně) či amfiteatr (Vespasiánův amfiteatr zvaný Koloseum). Římané stavěly divadla, cirky (elipsovitá sportoviště) a císařské paláce (Palatium v Římě,Hadriánova vila v Tivoli). Jak se žilo v typickém římském městě víme díky zachovalým stavbám v Pompejích. Domy měly ve svém středu sloupový ochoz, na stěnách zdobily malby. Dále Římané stavěli silnice, akvadukty, kanály.

Bazilika (trosky) na forum romanum v Římě.

Trosky baziliky na náměstí forum romanum v Římě.

Sochařství

V antickém Římě byly populární busty a podobizny. V pozdějším období se opouštělo od realistického pojetí a císařové byli zobrazováni téměř jako bohové (Augustus z Primaporty, Klaudius jako Jupiter). Historické reliéfy sloužily jako propagace a zobrazovaly vítězná tažení Římanů (Trajánův sloup). Snad každé náměstí zdobily jezdecké sochy.

Malířství

Ukázka malířství.

Ukázka malířství.

Z Římské doby máme dochovány mozaiky, fresky a deskové malby. Typickým tématem pro fresky jsou krajina, příroda. Mozaiky nalezneme nejen na zdi a podlaze, především pak v lázních. Nejvíce maleb nalezneme ve městech Pompejích a Herkulanea. Díky dokonale dochovalýmmalbám rozdělujeme nástěnné malířství do čtyř skupin :

  • inkrustační  (strukturální) se datuje od  počátku  2. století před Kristem a odezněl kolem roku 80 n. l. Barvy jsou velmi živé a inspirací je Řecko a východní umění obecně.
  • iluzivní architektury  (architektonický) se rozšířil počátkem 1. století před Kristem, cílem bylo pomocí perspektivy opticky rozšířit prostory.
  • ornamentální vznikl mezi lety 20. – 10. před Kristem. Cílem bylo vyvolat prožitek u pozorovatele
  • fantaskní styl se objevil kolem roku 60. n. l., kombinuje předchozí dva styly

Z deskového malířství jsou dochovány fajjumské portréty. Jeden z portétů je v Národní galerii v Praze.

Pozdní doba římského císařsví je spojena s křeťanstvím. Jelikož se zpočátku jednalo o sektu, museli se první křesťané scházet tajně. První památky nalezneme v katakombách (Domicilliny a Priscilliny katakomby v Římě), kde nalezneme nástěnné malby. Novinkou v architektuře se stalo užití babtisteria (křtelnice). Za doby vlády císaře Konstatina se postavení křesťanství změnilo, začali se stavět první chrámy (Jeruzalém,Betlém). Křesťanská bazilika se skládala z atria, nartexu a baziliky; její využití se přeměnilo a bazilika se stala náboženskou stavbou (bazilika sv. Petra v Římě). Nádhernou ukázku raně křesťanské architektury najdeme v Ravenně, která sloužila jako sídelní město císařů. Baziliky jsou výjimečné především proto, že se v nich dochovala bohatá mozaiková výzdoba (S. Apollinare Nuovo, S. Apollinare in Classe, mauzoleum Gally Placidie).

Bazilika San Vitale s mozaikovou výzdobou.

Bazilika San Vitale s mozaikovou výzdobou.

Foto: zdroj wikipedia.cz

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht