Kultura staroorientálních států

Starověké státy vznikaly v oblastech s teplým podnebím a v okolí velkých řek, které pravidelně zaplavovaly okolí. Jedná se o oblasti v Africe kolem Nilu, V Asii kolem řek Eufrat a Tigrid, dále kolem řek Indus a Ganga a v neposlední řadě kolem řeky Jang-c-ťiang a Chuang-che. K budování zavlažovacích kanálů bylo zapotřebí mít dobrou organizaci, jak v oblasti pracovní síly (otroci), tak v oblasti administrativy (vznik písma).

Starověký Egypt

V čele Egypta stál vládce – faraon, který měl neomezenou moc nad lidem a půdou. Život obyčejných Egypťanů se točil kolem zemědělství a silný byl kult posmrtného života. Umění mimo jiné sloužilo kultu mrtvých, náboženství a reprezentovalo faraona.

Architektura

Nejstarší památky jsou pyramidy, mastaby (nadzemní část má tvar jehlanu) a hrobky. Pyramidy můžeme rozdělit na dva základní typy:

  • stupňovité pyramidy (pyramida Džosera u Sakkary), půdorys je obdelníkový
  • klasická pravidelná pyramida (Gíza)

Pyramidy sloužily jako hrobky faraonům, významným úředníkům a církevním hodnostářům. Pyramidy měly systém falešných chodeb a hrobek, aby se předešlo vykrádání hrobů. V pozdější době si panovníci nechali stavět skalní hroby (poblíž města Véset). Dále se stavěly chrámy zasvěcené bohům nebo sloužící pohřebním obřadům (Abú Simbel, Luxor, Karnak). Krásný chrám vystavěný na terasách si nechala postavit královna Hapšepsowet v Dér el Bahrí.

Pyramidy v Gíze.

Pyramidy v Gíze.

Sochařství a malířství

Ve starověkém Egyptě rozlišujeme dva typy soch  – monumentální (podléhající náboženským předpisům) a realistické (více uvolněné). Nejstarší památkou je Narmerova paleta zdobená reliéfy.  Nejčastějším námětem byl samozřejmě faraon a bohové, zobrazení bylo idealistické a sochy dosahovali monumentálních rozměrů.

Malířství bylo zajímavější především proto, že zobrazovalo nejen život císaře, ale také život nižších vrstev, dochované malby nalezneme na stěnách mastabů a skalních hrobů. Zato užité umění dosáhlo neuvěřitelné úrovně. Nábytek, šperky, sklo dokazuje, na jaké úrovni žili lidé v palácích.

Mezopotámie

Říše se rozkládala mezi dvěma úrodnými řekami Eufratem a Tigridem v oblasti Přední Asie.

Architektura

Ve straším období  byl základní architektonickým vzorem chrámů a paláců  zikurrat nebo-li  terasovitý chrám. Hlavním stavebním materiálem byla hlína. Podle vykopávek víme, že města měla pravidelná ulice, stály v něm paláce a náboženské stavby. Nejvíce památek se dochovalo z města Babylon, zrekonstruována je Ištařina brána z cihly, která je pokrytá reliéfy v tradičních barvách jako je ba bílá, červená a žlutá. Též slavná Babylonská věž byla vlastně zikkurat s chrámem na vrcholku.

Ištařina brána, dnes v Berlíně.

Ištařina brána, dnes v Berlíně.

Sochařství

V Mezopotámii byl nedostatek kamene, často se používal bronz, proto se moc památek nedochovalo (Dáma z Varky z bílého mramoru) Hojně se tesaly reliéf a pečetní válečky. Z vykopávek u královských hrobů ve městě Uru se dochovala Standarta z Uru, jedná se o dva   panely z živce pokryté mozaikou z perleti, červeného vápence a modrého lazuritu.

Indie

Indické umění bylo velice konzervativní. Z vykopávek známe dvě města Harapa a Mohendžo-daro, města měla pravoúhlý půdorys, domy měly bazén, součástí měst byla kanalizace, lázně a chrámy, jejíž součástí byla stúp (schránka na relikvie). Stúpa měla tvar  kupole na čtvercovém základě. Ve městě Biháru se tesaly umělé jeskyně jako svatyně a obydlí pro mnichy. Ze sochařství bylo významnější reliéf, který zachycoval náboženský i všední život. Od 1. století se objevují sochy Buddhy. Malířství se uplatnilo především ve výzdobě svatyní (Adžanta).

Sanchi2

Čína

Hlavním materiálem pro stavbu paláců a chrámů bylo dřevo, typickým znakem je dvojitá střecha. Budova o několika patrech, které přečnívala střecha se nazývá pagoda, stejně jako i Indii se stavěly skalní chrámy. Ve starověké Číně zažilo velký rozvoj kovolijectví sloužící k výrobě bronzových soch a nádob, většinou se složitou symbolická výzdoba. Veliký rozvoj zažila také výroba  keramiky, porcelánu, ale také  hedvábí. do oblasti Číny spadá i vynalezení papíru, s tím objevem úzce souvisí kaligrafie (umělecké malířství písma).

Pagoda v Pekingu.

Pagoda v Pekingu.

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht