Masarykova zahraniční akce

Tomáš Garrigue Masaryk odešel roku 1914 do zahraničí, aby přesvědčoval představitele západních států o vytvoření samostatného československého státu

Tomáš Garrigue Masaryk odešel roku 1914 do zahraničí, aby přesvědčoval představitele západních států o vytvoření samostatného československého státu

Tomáš Garrigue Masaryk (dále též TGM) byl před začátkem první světové války v roce 1914 uznávanou osobností české politiky a vědy. Masaryk přednášel na Karlově univerzitě, do povědomí veřejnosti se poprvé významně dostal v roce 1886 vystoupením proti zfalšovaným rukopisům Královédvorskému a Zelenohorskému. V letech 1891 až 1893 byl poslancem v Říšské radě za mladočechy, významnou úlohu sehrál i při tzv. Hilsneriádě v roce 1899. Po roce 1900 byl členem realistické strany, za níž byl znovu zvolen poslancem. Masaryk byl pro své moderní liberální názory uznáván i v zahraničí.  Svých zahraničních kontaktů posléze využil právě při jednáních v období války. Už před válkou byl Masaryk kritikem uspořádání v Rakousku – Uhersku, požadoval ale jeho reformu v moderní svazek autonomních zemí. Na počátku války ale toto své stanovisko změnil a prosazoval existenci českého národa v samostatném moderním, demokratickém a liberálním státě.

V lednu 1915 odjel Masaryk do Švýcarska. 6. července 1915, v den výročí upálení Jana Husa, přednesl v Ženevě významný projev, který můžeme považovat za počátek boje za československou samostatnost. Masaryk v projevu formuloval koncepci nezávislého státu a nutnost boje proti habsburské nadvládě v rámci Rakouska – Uherska. „Nepohneme-li se my Čechové sami, světová válka přejde naše hlavy a my zůstaneme nezměněni!“ Uvědomoval si, že úspěch akce záleží na výsledku války a na postojích států Dohody.

TGM se významně podílel na počátcích fungování domácího odboje, tzv. Maffie, ještě větší zásluhy měl ale na vzniku a organizaci odboje zahraničního. Brzy po ženevském projevu se setkal se Slovákem Milanem Rastislavem Štefánikem, v září se k této dvojici připojil i Edvard Beneš. V říjnu 1915 vznikl Český komitét zahraniční, který se stal centrem zahraničního odboje Čechů a Slováků. 14. listopadu 1915 vydal Komitét programové prohlášení, v němž vyjadřuje myšlenku samostatného českého státu a boje proti Rakousku – Uhersku a Německu. V únoru 1916 se Komitét přetvořil na Československou národní radu. Její sídlo bylo v Paříži, členem byl kromě Masaryka, Beneše a Štefánika ještě Josef Dürich. Oporou Československé národní rady byli krajané žijící v cizině (hlavně Češi a Slováci žijící v USA), kteří podporovali odboj finančně. Cílem Komitétu i Rady bylo především přesvědčování vedoucích osobností států Dohody (USA, Velká Británie, Francie) pro československý národní program.

Clevelandská dohoda
(usnesení mezi Českým národním sdružením a Slovenskou ligou)

  1. Samostatnosť českých zemí a Slovenska.
  2. Spojenie Českého a Slovenského národa ve federatívnom zväzku štátov s úplnou národnou autonómiou Slovenska, s vlastným snemom, s vlastnou štátnou správou, úplnou kultúrnou slobodou, teda i s úplným užíváním jazyka slovenského, vlastnou správou finančnou a politickou, so štátnym jazykom slovenským.
  3. Volebné právo: všeobecné, tajne a priame.
  4. Formy vlády: personálna unia s demokratickým zriadením štátu, podobne ako v Anglicku.
  5. Tieto body tvoria základ obapolnej dohody a môžu byť doplnené, poťažne rozšírené len na základe dorozumenia sa oboch stránok.

České národné združenie podržuje si právo prípadnej zmeny a to samé právo má aj Slovenská liga.
Cleveland, Ohio, dňa 25. októbra 1915

V říjnu 1915 byla podepsána Clevelandská dohoda mezi Slovenskou ligou a Českým národním sdružením v Americe. Dohoda byla vůbec prvním společným dokumentem Čechů a Slováků a měla demonstrovat společný boj těchto dvou národů za sebeurčení v rámci Habsburské monarchie. Cílem bylo především přesvědčit představitele Dohody i veřejné mínění v západních zemích o nutnosti rozbít Rakousko – Uhersko v jeho předválečné podobě.  Dohoda obsahovala prohlášení o společném státě s úplnou autonomií Slovenska (federace), po vyhlášení Československého státu nebyly tyto požadavky ústavou z roku 1920 naplněny.

Masaryk ve válečném období cestoval po Anglii, Francii, Rusku i Spojených státech. Vedl rozhovory s představiteli těchto států i českými krajany a emigranty, přednášel projevy, vedl besedy, psal články do novin a časopisů. Kromě této důležité diplomatické činnosti se podílel i na vytvoření československého vojska, které mělo bojovat na straně Dohody, podílet se na porážce Rakouska – Uherska a stát se základem armády budoucího samostatného státu. Už od počátku první světové války v roce 1914 bojovali čeští vojáci na straně Dohody v Rusku („Česká družina“ součástí ruské armády, vykonávala i špionážní činnost), Francii („Rota Nazdar“ součástí cizinecké legie), Anglii i Itálii. Největším zviditelněním českého odboje se ale staly nově vytvářené vojenské jednotky (legie), do nichž se hlásili jako dobrovolníci čeští a slovenští váleční zajatci, krajané či emigranti (podrobnosti viz další kapitola).

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht