Mayové

Mayská říše, která se roz­pro­stí­rala na území dneš­ního Mexika, Gua­te­maly, Belize, Hondu­rasu a Sal­va­doru, je jed­nou z nej­vý­znam­něj­ších sta­ro­vě­kých civi­li­zací. Známá svými monu­men­tál­ními stav­bami, pokro­či­lým pís­mem, ast­ro­no­mií a mate­ma­tic­kými objevy, měla hlu­boký vliv na kul­turní a vědecký vývoj Střední Ame­riky. Jejich kalen­dářní sys­tém a archi­tek­to­nické doved­nosti svědčí o vysoké úrovni jejich zna­lostí a doved­ností. I přes úpa­dek jejich civi­li­zace zůstává mayské dědic­tví živé díky potom­kům, kteří dodnes obý­vají tuto oblast.

Říše Mayů se roz­pro­stí­rala na polo­ostrově Yuca­tán na území dneš­ních států Gua­te­mala, Belize, části Mexika a Hondu­rasu. První kul­turní známky se datují až do doby 7000 před Kris­tem, ale počá­tek mayské kul­tury datu­jeme do období od 2000 (2500) do 1000 před Kris­tem. První měst­ské státy vzni­kaly na pře­lomu našeho leto­počtu. Mayské dějiny se dělí na období Kla­sické (Staré) říše (300 před Kris­tem – 900 po Kristu) a Nové (Postkla­sické) říše (10. – 17. století).

Klasická (Stará) říše (4. – 10. století)

Mayská pyramida zvaná El Castillo v Chichén Itzá

Mayská pyra­mida zvaná El Cas­tillo v Chi­chén Itzá

Rané kla­sické období Mayské civi­li­zace pro­bí­halo již od polo­viny 3. sto­letí, končí na konci 6. sto­letí n. l. Pře­ží­vala zde ještě rodová spo­leč­nost (se zbytky otro­kář­ství). Pro­bí­hal umě­lecký a inte­lek­tu­ální roz­voj Mayů, ti uží­vali obráz­ko­vého písma, vzty­čo­vali kamenné desky (stély), ast­ro­no­mové roz­ví­jeli své pokro­čilé mate­ma­tické schop­nosti (počí­tali ve dva­cít­kové sou­stavě), měli doko­nalý přesný kalen­dář. May­ové však neznali železo, v země­děl­ství pou­ží­vali žďá­ření. Pla­tili kaka­o­vými boby.

V 7. sto­letí pro­ží­vala Mayská civi­li­zace svůj vrchol. Exis­tují známky inten­ziv­ního země­děl­ství, pro­pra­co­va­ných zavla­žo­va­cích tech­nik, staví se sil­nice a vodo­vody. Nastává roz­květ měst jako napří­klad Tikal, Pale­nque a Copán, roz­voj řeme­sel i umění a vědy. Od devá­tého sto­letí však v sou­vis­losti se soci­ál­ními nepo­koji a vpádu Tol­téků nastává postupný úpa­dek Mayské společnosti.

Postklasické (Nová) říše (11. – 17. století)

Počát­kem 13. sto­letí May­ové opouš­tějí svoje hlavní město Chi­chén Itzá a zaklá­dají v Maya­pánu nové. Poz­ději však nastalo období čet­ných bojů, občan­ských válek. To vedlo k soci­ál­ním nepo­ko­jům, které vedlo až ke zni­čení Maya­pánu při rol­nic­kém povstání v polo­vině 15. sto­letí. Od té doby Mayská civi­li­zace spěla k úpadku až k pří­chodu špa­něl­ských dobyvatelů.

Architektura a stavby

May­ové byli mistři sta­vi­telé, známí svými monu­men­tál­ními stup­ňo­vi­tými pyra­mi­dami, paláci šlechty a kněží, sta­di­ony pro míčové hry, vodo­vody a sil­nice. Jejich nej­zná­mější stav­bou je El Cas­tillo v Chi­chén Itzá, která slou­žila jako chrám a ast­ro­no­mická observatoř.

Společenská struktura a životní styl

Spo­leč­nost byla roz­dě­lena na různé vrstvy, kde nej­výše stáli kněží a šlechta. Země­děl­ství bylo hlav­ním zdro­jem obživy, s důra­zem na pěs­to­vání kuku­řice, fazolí a kaka­o­vých bobů, které slou­žily jako pla­ti­dlo. Mayské oble­čení bylo bohatě zdo­bené a šperky ze zlata a jade­itu byly běžné.

Náboženství a rituály

May­ové uctí­vali mnoho bohů, včetně Hunab Chu, boha stvo­ři­tele. Nábo­žen­ské obřady často zahr­no­valy lid­ské oběti a byly silně ovliv­něny ast­ro­no­mií. Chrámy a pyra­midy slou­žily jako cen­tra nábo­žen­ského života.

Umění a věda

May­ové vytvo­řili pokro­čilý sys­tém písma, který pou­ží­vali k zazna­me­ná­vání his­to­ric­kých udá­lostí, ast­ro­no­mic­kých pozo­ro­vání a lite­ra­tury. Jejich mate­ma­tické objevy zahr­no­valy kon­cept nuly a slo­žité kalen­dářní sys­témy, které byly mimo­řádně přesné. Význam­ným prv­kem mayského umění jsou fresky a sochy, které zdo­bily chrámy a paláce, často zob­ra­zu­jící bohy, panov­níky a myto­lo­gické pří­běhy. Mayské tex­ti­lie a kera­mika byly vysoce ceněny pro svou kva­litu a este­tiku. Jejich ast­ro­no­mické zna­losti jim umož­nily před­po­ví­dat slu­neční a měsíční zatmění, což hrálo klí­čo­vou roli v jejich nábo­žen­ských a země­děl­ských kalendářích.

Konec mayské civilizace

Úpa­dek mayské civi­li­zace byl způ­so­ben kom­bi­nací fak­torů, včetně eko­lo­gic­kých pro­blémů, vnitř­ních kon­fliktů a vněj­ších tlaků od evrop­ských doby­va­telů. Přesto si May­ové udr­želi své kul­turní dědic­tví a jejich potomci stále žijí v oblasti Střední Ameriky.

Literatura

  • VILÍMKOVÁ, Olga. May­ové: Gua­te­mala: trans­for­mace indi­án­ské spo­leč­nosti od 60. let XX. sto­letí do sou­čas­nosti. Praha: Česká roz­vo­jová orga­ni­zace ve spo­lu­práci s nakl. Smart Press, 2014. ISBN 978–80-87049–77‑8.
  • DOMENICI, Davide. May­ové: poklady sta­ro­by­lých civi­li­zacíPoklady sta­ro­by­lých civi­li­zací. V Praze: Euro­me­dia Group – Knižní klub, 2006. ISBN 80–242-1713–9.
  • BARNES-BROWN, Alice; GAZUR, Ben; CROOKES, David; EAMES, Domi­nic; ALBERT, Edo­ardo et al. May­ové: velká kniha : tajem­ství nej­vy­spě­lejší před­ko­lum­bov­ské civi­li­zace. Pře­lo­žil Lud­vík POUZAR. Živá his­to­rie (Extra Pub­lishing). Brno: Extra Pub­lishing, 2023. ISBN 978–80-7525–524‑2.
© 1997 - 2024, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht