Náboženské války ve Francii

Náboženské války ve Francii v letech 1562 – 1598 byly vyvolány spory mezi hugenoty a katolíky. Uvádí se, že těchto válek bylo osm, staly se součástí mocenského boje Habsburků o ovládnutí jižní, západní a střední Evropy.

Francie byla katolickou zemí, počátkem 16. století sem začalo pronikat luteránství. Král však dokázal tuto reformaci potlačit. Od poloviny 16. století se v zemi šířil kalvinismus, a to především v jižní a jihovýchodní Francii. Kalvinismus získal značnou podporu mezi měšťany, částí šlechty i poddanými. Zdálo se, že kalvinismus kromě změny církevních poměrů také ukazuje cestu, jak zmírnit společenské napětí mezi poddanými, měšťany a privilegovanými stavy (církev, šlechta), a jak zlepšit hospodářské poměry, neboť země byla vyčerpána válkami v Itálii a majetky ohroženy inflací díky přílivu drahých kovů ze zámoří.

Kříž, jak jej používali Hugenoti (příznivci kalvinismu)

Kříž, jak jej používali Hugenoti (příznivci kalvinismu)

V čele francouzští kalvinistů, zvaných hugenoti, stáli členové rodu Bourbonů. Byli to blízcí příbuzní vládnoucí královské dynastie z rodu Valois, sídlili v Navarrském knížectví v západní části Pyrenejí. Jejich protivníky byli katoličtí vévodové de Guise, kteří stáli v čele Katolické ligy a snažili se  získat moc v zemi.

Na počátku válek byl masakr hugenotů v březnu roku 1562 ve Wassy v severovýchodní Francii. Jeho strůjcem byl vévoda de Guise. Ve Francii sice platil toleranční patent, který protestantům povoloval konání jejich bohoslužeb, vévoda však přesto zde shromážděné hugenoty napadl. V bitce pak zemřelo přes dvacet mužů a více jak sto bylo zraněno. Tato událost  vedla vůdce hugenotů, admirála Gasparda de Coligny a Ludvíka Bourbonského, prince de Condé k tomu, že začali pod záminkou ochrany hugenotských kostelů obsazovat města na Loiře (např. Orléans, Rouen a další).

Smír mezi hugenoty a katolíky měl přinést sňatek princezny Markéty (Margot) z Valois s Jindřichem Navarrským. Byla to však léčka, královna matka Kateřina Medicejská spolu s Guisy chtěla využít této příležitosti a s hugenoty skoncovat. V noci po svatbě, z 23. na 24. srpna 1572 (24. srpna se slaví svátek sv. Bartoloměje), byla v Paříži zavražděna většina zde přítomných hugenotů, včetně jejich vůdců. (Uvádí se, že zemřelo přes dvacet tisíc lidí, mnoho z nich „omylem“.) Jindřicha Navarrského zachránilo před smrtí to, že přestoupil na katolickou víru.

Tzv. „bartolomějská noc“ napětí v zemi ještě zvýšila. Spory mezi královskou rodinou a rodem Guisů vedly k vraždám –  zakladatele Katolické ligy, Jindřicha I. de Guise,  a jeho bratra, kardinála de Guise, zabili královi ozbrojenci. Sám král Jindřich III. z Valois byl později také zavražděn, a to rukou dominikánského mnicha.

Války i přes krátkodobá příměří pokračovaly. Hugenoty podporovala Anglie a německá protestantská knížata, měli silné pozice v jižních a jihozápadních krajích Francie. V Paříži, v severní a východní Francii vládla Katolická liga vedená rodem Giusů a podporována Habsburky. Síly byly vyrovnané, ani jedna ze stran neměla naději na vítězství. Umírnění katolíci, tzv. „politici“ začali jednat o míru. Poté, co byl zavražděn poslední král z rodu Valois, Jindřich III., nastoupil na trůn jeho švagr, vůdce hugenotů Jindřich IV. (Navarrský) z rodu Bourbonů. Oficiálně přestoupil na katolickou víru, tím získal na svoji stranu katolíky. V roce 1598 pak vydal Edikt nantský (ve městě Nantes), kterým zrovnoprávnil katolíky a hugenoty. Byla to první listina zaručující svobodu náboženského vyznání.

Náboženské války zemi politicky i hospodářsky rozvrátily. Jindřich IV., zakladatel dynastie Bourbonů, však dokázal smířit znepřátelené šlechtické rody. Snížil daně rolníkům, snažil se zabránit rozkrádání státního majetku, bojoval proti lichvářům. Za jeho vlády se opravovaly cesty, splavňovaly řeky (mezi řekami Seinou a Loirou byl vyhlouben kanál), začalo se budovat loďstvo. Byla také založena Východoindická společnost, Francouzi začali  kolonizovat území v Severní Americe (Kanada). Přestože byl Jindřich IV. dobrý panovník, také  skončil rukou vraha – zavraždil ho katolický fanatik Francois Ravaillac.

16. století je ve Francii ve znamení renesance. V té době byly vybudovány mohutné přepychové zámky, nejznámnější z nich jsou na řece Loiře (např. Chambord). Velkolepé paláce se stavěly také ve městech, původně gotický hrad Louvre byl přestavěn do renesanční podoby. Ve Francii také žil a tvořil Leonardi da Vinci, italský malíř, sochař a vynálezce.

Armand Jean du Plessis, kardinál a vévoda de Richelieu (9. 9. 1585 Paříž – 4. 12. 1642)

Armand Jean du Plessis, kardinál a vévoda de Richelieu (9. 9. 1585 Paříž – 4. 12. 1642)

Obrat nastal až v polovině 20. let 17. století, kdy vládl král Ludvík XIII. Ten předal státní záležitosti do rukou prvního ministra (kardinál Richelieu). Ludvík bojoval proti šlechtě (boření hradů). Hugenoti ztratili politickou moc, ale ne náboženskou svobodu (kvůli jednotě). Podporoval obchod a průmysl, snažil se rozšířit francouzské kolonie, jmenoval královské úředníky (soudní, finanční, policejní). V zahraniční politice bojoval proti Habsburkům (jedna z nejmocnějších vládnoucích dynastií). Zvyšováním daní však vzbudil u obyvatel odpor a bouře.

 

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht