Obyvatelé apeninského poloostrova

Řekové osidlovali jižní Itálii a Sicílii v prvním tisíciletí (zhruba od 8. století) před naším letopočtem. Založili kupříkladu města Tarent, Kúmy (Kýmé) a Syrákúsy. Řekové, spolu s Etrusky, představovali nejvýznamnější činitele ve vývoji italské civilizace kulturně, ekonomicky i politicky. Dějiny řeckých kolonií na Apeninském poloostrově úzce souvisely s vývojem samotného Říma. 

Etruskové osidlovali severozápadní, ale také střední a částečně i jižní část Apeninského poloostrova. V řečtině byli označováni jako Tyrrhénoi (od toho Tyrhénské moře), v latině Etrusci nebo i Tusci (viz Toskánsko). Založili města Pisae, Florencii a další. Etruskové měli velký politický vliv, kulturní převahu nad místními italickými kmeny. Dodnes není zcela jasné, odkud Etruskové pocházeli. Ze tří možností, o kterých se uvažuje (1. příchod z Malé Asie, 2. přes Alpy z Evropy, 3. původní obyvatelstvo), se považuje za nejpravděpodobnější jejich asijský původ. Jistě však víme, že to nebyli Indoevropané. Etruský jazyk není dodnes rozluštěn. Zakládali města s pravidelným půdorysem z kamene a z cihel, města opevňovali hradbami. Znali dokonce i kanalizaci a vodovody. V architektuře již používali klenbu i oblouk. Uměli i odvodňovat půdu.  Etrurie jako taková nikdy nepředstavovala jednotný celek, hlavní roli hrála jednotlivá města (samostatné městské státy). Etruskové svým vlivem přesáhli hranice Itálie. Soupeřili s řeckými městy, proti nimž se spojili s Kartaginci. V oblasti obchodu je rovněž patrný rozvoj etruských městských států a jejich kontaktů.  Etruské zboží se vyváželo např. do řeckých oblastí, Černomoří a dále, etruské kovové výrobky se obchodními cestami dostaly až do Švédska. S rozvojem obchodu souvisí i ražba vlastních mincí (na konci 6. století, z bronzu, zlata i stříbra).  Dnes nám po Etruscích  zůstaly nekropole, pohřebiště, kde jsou zachované památky, a zdobené rakve – sarkofágy. Nekropole představují stěžejní zdroj informací pro poznání etruské civilizace. Etruská města zpravidla nelze jako archeologický pramen využít, protože nebyla opuštěna, ale naopak obývána velmi dlouho i po zániku etruské civilizace, což znamená, že v současnosti se jakékoliv pozůstatky nachází hluboko pod různými pozdějšími archeologickými vrstvami, mnohdy i pod dnes dosud obývanými sídly.

Féničané byli především zdatní obchodníci a mořeplavci. Jejich písmo dalo základ latince, kterou používáme dodnes.

Féničané byli především zdatní obchodníci a mořeplavci. Jejich písmo dalo základ latince, kterou používáme dodnes.

Féničané osidlovali prostor kolem Apeninského poloostrova od konce druhého tisíciletí (na mapce znázorněni jako Kartáginci podle jména jejich hlavní kolonie na pobřeží severní Afriky, v dnešním Tunisu). Foiničané zakládali své kolonie především v severní Africe a v Hispánii, území Apeninského poloostrova se vyhnuli. Kolem roku 814 před Kristem byla založena jejich zřejmě nejznámější kolonie na západ od samotné Foinikie – Kart Chadašt, Kartágo. Její obyvatelé si postupem času podřídili okolní kolonie a začali svou vlastní kolonizační činnost. Kartáginci osidlovali západní pobřeží Sicílie, Korsiku a Sardinii. Zde založili například města Lilybaeum (dnešní Marsala) a Panormus (dnešní Palermo).

Italikové tvořili několik asi nejpočetnější etnickou skupinu na tehdejším Apeninském poloostrově. Samotný pojem „Italikové“ je značně obecné označení (zastřešující pojem) pro velkou skupinu kmenů, které lze rozdělit na 2 hlavní skupiny – latinsko-faliskou a umbro-sabelskou. Italické kmeny tvořili např. Sabini, Aequi, Vestini, Paeligni, Frentani, Marsi, Latini, Volsci, Aurunci, Sicani, Siculi, Hernici a Elymi.

Doporučená literatura

  • Burian, J.: Řím. Světla a stíny antického velkoměsta. Nakladatelství Svoboda, Praha 1970.
  • Burian, J. – Oliva, P.: Civilizace starověkého Středomoří. Nakladatelství Svoboda, Praha 1984.
  • Löwe, G. – Stoll, H. A.: ABC Antiky. Ivo Železný, Praha 2005.
  • Prayon, F.: Etruskové. Nakladatelství Svoboda, Praha 2002.
  • Slovník antické kultury. Nakladatelství Svoboda, Praha 1974.
© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht