Poslední měsíce míru

Poslední měsíce míru byly naplněny diplomatickou činností Británie, Francie a SSSR. V červenci 1939 odjela francouzská a britská delegace do Moskvy, avšak toto jednání nepřineslo žádný výsledek (hlavním důvodem bylo, že záp. delegáti neměli žádné pravomoci). Zároveň obě strany prováděly tajné sondace v Německu (není-li možná dohoda). Jednání byla přerušena 21. srpna 1939.

V. M. Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět J. Ribbentrop (v černém) a ve světlém saku J. V. Stalin.

V. M. Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět J. Ribbentrop (v černém) a ve světlém saku J. V. Stalin.

O den později přiletěl do Moskvy německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop, aby společně se svým sovětským protějškem V. Molotovovem podepsal pakt o neútočení na příštích deset let (někdy též pakt Ribbentrop-Molotov). S uzavřením takovéto dohody nikdo nepočítal, neboť Stalin a Hitler představovali každý opačnou stranu extremistické politiky a zdáli se být přímými soupeři. K jejímu podepsání však obě strany motivovaly spíše praktické nežli ideologické důvody – Sovětský svaz potřeboval získat co nejvíce času, aby mohl vybudovat armádu připravenou k vedení války; pro Německo pakt na druhé straně znamenal zamezení nebezpečí, že bude bojovat na dvou frontách (v tom viděl Hitler nebezpečí a jeden z důvodů, proč Německo prohrálo první světovou válku). Pakt o neútočení byl doplněn tajnými dodatky, podle nichž si Sovětský svaz a Německo rozdělovaly sféry svého vládu v Pobaltí, Finsku, Polsku a Rumunsku.

25. srpna 1939 po podepsání paktu o neútočení Spojeného království a Francie byla podepsána smlouva s Polskem o vzájemné pomoci v případě napadení – západní země se zřejmě domnívaly, že toto povede k uzavření podobné dohody, jako tomu bylo s Československem a Mnichovskou dohodou (trochu ustoupí a Německo se uklidní).

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht