Stěhování národů
Stěhováním národů chápeme migraci velkých kmenů, ke kterým docházelo od konce čtvrtého století přibližně do konce století sedmého. Tento proces zásadně ovlivnil podobu Evropy, přispěl k pádu Západořímské říše a položil základy středověké společnosti.
V rámci procesu stěhování národů rozlišujeme dvě základní etapy:
- Germánská etapa (4. – 6. století)
- původ: Germénské kmeny pocházely z oblasti Pobaltí a Skandinávie, odkud se šířily na jih a na západ
- hlavní kmeny:
- Vizigóti, Ostrogóti – gótské kmeny se jako první střely s Huny. Vizigóti postupně osídlili jihozápadní Evropu (dnešní Španělsko a jižní Francii), zatímco Ostrogóti zamířili na Apeninský poloostrov (dnešní Itálie).
- Vandalové – vyrazili na západ, přes Galii do severní Afriky
- Langobardi – osídlili severní oblast dnešní Itálie (dnes se kraj po nich jmenuje Lombardie)
- Frankové, Alamané, Burgundi, Durynkové – získali moc v severní Galii
- Sasové, Jutové, Anglové – migrovali na britské ostrovy
- Slovanská etapa (6. – 7. století)
- původ: pravlast Slovanů se nacházela pravděpodobně mezi řekami Dněpr a Visla (na východě Evropy), odkud se šířili do východní, střední a jihovýchodní Evropy
- kmeny rozdělujeme na:
- východní – Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, kteří se usadili na východě Evropy
- západní – Poláci, pobaltští Slované, Lužičtí Srbové, polabští Slované, Češi, Slováci – osídlili střední Evropu a Pobaltí
- jižní – Slovinci, Srbové, Chorvati, Bulhaři, Makedonci, kteří se usadili na Balkáně
Příčiny stěhování národů
Bezprostřední příčinou pro počátek procesu stěhování národů se stal přesun středoasijského kmene Hunů, kteří se kolem roku 375 přemístili do oblasti severního Černomoří a do roku 395 vyplenili Balkán. V této oblasti však narazili na kmen Gótů (Ostrogóti, Vizigóti), kteří se stáhli směrem na Balkánský poloostrov a do Karpatské kotliny a rozhýbali tím další a další kmeny.
Druhou etapu, stěhování slovanských kmenů, začal kmen Avarů, který pochází z podobné oblasti jako Hunové. Avaři se na dlouhou dobu stali postrachem všech evropských národů a zničeni byli až teprve Karlem Velikým.
Příčinou ke stěhování národů byl také jistě přechod k zemědělskému způsobu života, což vedlo ke zvyšování počtu obyvatelstva a tedy ke zvýšené potřebě obdělávané půdy. Tento přesun ovlivnil, jak již bylo řečeno, také konečný pád říše západořímské. Další úspěchy v bojích s Římany přinesly také zvyšování vlivu a prestiže vítězů, což motivovalo další a další.
Důsledky stěhování národů
Změna politické mapy – vznik nových království a kmenových útvarů, které tvořily základ evropského středověku (Franská říše, Vizigótské a Ostrogótské království, Langobardská Itálie).
Kulturní změny – Germáni a Slované přejali mnoho prvků římské a byzantské kultury. Křesťanství hrálo klíčovou roli při sjednocování těchto národů.
Etnická mapa Evropy – během stěhování došlo k položení základů současného etnického složení Evropy, kdy se jednotlivé kmeny usadily v regionech, které dodnes nesou jejich jména (např. Bulhaři, Slované, Germáni).
Stěhování národů bylo turbulentním obdobím, které změnilo Evropu nejen politicky a geograficky, ale také kulturně a hospodářsky, a vytvořilo základ pro formování středověkých států a kultur.