Stěhování národů

Stěhováním národů chápeme migraci velkých kmenů, ke kterým docházelo od konce čtvrtého století přibližně do konce století sedmého.

V rámci procesu stěhování národů rozlišujeme dvě základní etapy:

  1. germánská etapa (4. – 6. století)
    • prapůvodní vlast Germánů – Pobaltí, Skandinávie
    • kmeny Vizigótů, Ostrogótů, Vandalů, Langobardů, Franků, Alamanů, Burgundů, Durynků, Sasů, Jutů, Anglů, aj.
  1. slovanská etapa (6. – 7. století)
    • původní pravlast ve východní Evropě
    • kmeny rozdělujeme na:
      • východní (Rusové, Bělorusové, Ukrajinci)
      • západní (Poláci, pobaltští Slované, Lužičtí Srbové, polabští Slované, Češi, Slováci)
      • jižní (Slovinci, Srbové, Chorvati, Bulhaři, Makedonci)

Příčiny stěhování národů

Hunové vtrhli do Evropy roku 375, čímž zapříčinili počátek stěhování národů

Hunové vtrhli do Evropy roku 375, čímž zapříčinili počátek stěhování národů

Bezprostřední příčinou pro počátek procesu stěhování národů se stal přesun středoasijského kmene Hunů, kteří se kolem roku 375 přemístili do oblasti severního Černomoří a do roku 395 vyplenili Balkán. V této oblasti však narazili na kmen Gótů (Ostrogóti, Vizigóti), kteří se stáhli směrem na Balkánský poloostrov a do Karpatské kotliny a rozhýbali tím další a další kmeny.

Druhou etapu, stěhování slovanských kmenů, začal kmen Avarů, který pochází z podobné oblasti jako Hunové. Avaři se na dlouhou dobu stali postrachem všech evropských národů a zničeni byli až teprve Karlem Velikým.

Příčinou ke stěhování národů byl také jistě přechod k zemědělskému způsobu života, což vedlo ke zvyšování počtu obyvatelstva a tedy ke zvýšené potřebě obdělávané půdy. Tento přesun ovlivnil, jak již bylo řečeno, také konečný pád říše západořímské. Další úspěchy v bojích s Římany přinesly také zvyšování vlivu a prestiže vítězů, což motivovalo další a další.

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht