Stěhování národů

Stě­ho­vá­ním národů chá­peme migraci vel­kých kmenů, ke kte­rým dochá­zelo od konce čtvr­tého sto­letí při­bližně do konce sto­letí sed­mého. Tento pro­ces zásadně ovliv­nil podobu Evropy, při­spěl k pádu Zápa­do­řím­ské říše a polo­žil základy stře­do­věké společnosti.

V rámci pro­cesu stě­ho­vání národů roz­li­šu­jeme dvě základní etapy:

1. Ger­mán­ská etapa (4. – 6. století) 
   • původ: Ger­mén­ské kmeny pochá­zely z oblasti Pobaltí a Skan­di­ná­vie, odkud se šířily na jih a na západ
   • hlavní kmeny:
     • Vizi­góti, Ostro­góti – gót­ské kmeny se jako první střely s Huny. Vizi­góti postupně osíd­lili jiho­zá­padní Evropu (dnešní Špa­něl­sko a jižní Fran­cii), zatímco Ostro­góti zamí­řili na Ape­nin­ský polo­ostrov (dnešní Itálie).
     • Van­da­lové – vyra­zili na západ, přes Galii do severní Afriky
     • Lan­go­bardi – osíd­lili severní oblast dnešní Itá­lie (dnes se kraj po nich jme­nuje Lombardie)
     • Fran­kové, Ala­mané, Bur­gundi, Duryn­kové – zís­kali moc v severní Galii
     • Sasové, Jutové, Ang­lové – migro­vali na brit­ské ostrovy

2. Slo­van­ská etapa (6. – 7. století) 
   • původ: pra­vlast Slo­vanů se nachá­zela prav­dě­po­dobně mezi řekami Dněpr a Visla (na východě Evropy), odkud se šířili do východní, střední a jiho­vý­chodní Evropy
   • kmeny roz­dě­lu­jeme na: 
     • východní – Rusové, Bělo­ru­sové, Ukra­jinci, kteří se usa­dili na východě Evropy
     • západní – Poláci, pobalt­ští Slo­vané, Lužičtí Srbové, polabští Slo­vané, Češi, Slo­váci – osíd­lili střední Evropu a Pobaltí
     • jižní – Slo­vinci, Srbové, Chor­vati, Bul­haři, Make­donci, kteří se usa­dili na Balkáně

Příčiny stěhování národů

Hunové vtrhli do Evropy roku 375, čímž zapří­či­nili počá­tek stě­ho­vání národů

Bez­pro­střední pří­či­nou pro počá­tek pro­cesu stě­ho­vání národů se stal pře­sun stře­do­asij­ského kmene Hunů, kteří se kolem roku 375 pře­mís­tili do oblasti sever­ního Čer­no­moří a do roku 395 vyple­nili Bal­kán. V této oblasti však nara­zili na kmen Gótů (Ostro­góti, Vizi­góti), kteří se stáhli smě­rem na Bal­kán­ský polo­ostrov a do Kar­pat­ské kot­liny a roz­hý­bali tím další a další kmeny.

Dru­hou etapu, stě­ho­vání slo­van­ských kmenů, začal kmen Avarů, který pochází z podobné oblasti jako Hunové. Avaři se na dlou­hou dobu stali postra­chem všech evrop­ských národů a zni­čeni byli až teprve Kar­lem Velikým.

Pří­či­nou ke stě­ho­vání národů byl také jistě pře­chod k země­děl­skému způ­sobu života, což vedlo ke zvy­šo­vání počtu oby­va­tel­stva a tedy ke zvý­šené potřebě obdě­lá­vané půdy. Tento pře­sun ovliv­nil, jak již bylo řečeno, také konečný pád říše zápa­do­řím­ské. Další úspě­chy v bojích s Římany při­nesly také zvy­šo­vání vlivu a pres­tiže vítězů, což moti­vo­valo další a další.

Důsledky stěhování národů

Změna poli­tické mapy – vznik nových krá­lov­ství a kme­no­vých útvarů, které tvo­řily základ evrop­ského stře­do­věku (Fran­ská říše, Vizi­gót­ské a Ostro­gót­ské krá­lov­ství, Lan­go­bard­ská Itálie).

Kul­turní změny – Ger­máni a Slo­vané pře­jali mnoho prvků řím­ské a byzant­ské kul­tury. Křes­ťan­ství hrálo klí­čo­vou roli při sjed­no­co­vání těchto národů.

Etnická mapa Evropy – během stě­ho­vání došlo k polo­žení základů sou­čas­ného etnic­kého slo­žení Evropy, kdy se jed­not­livé kmeny usa­dily v regi­o­nech, které dodnes nesou jejich jména (např. Bul­haři, Slo­vané, Germáni).

Stě­ho­vání národů bylo tur­bu­lent­ním obdo­bím, které změ­nilo Evropu nejen poli­ticky a geo­gra­ficky, ale také kul­turně a hos­po­dář­sky, a vytvo­řilo základ pro for­mo­vání stře­do­vě­kých států a kultur.