Úvod do dějin antického Řecka

Období antiky je v jisté formě vyvr­cho­le­ním sta­ro­věku. Samotný pojem antika pochází z latin­ského antiqui­tas, což zna­mená mj. starý věk. Časově toto období spadá zhruba do období 1000 před Kris­tem – 500 po Kristu. Pojmem antika chá­peme nejen dějiny sta­ro­vě­kého Řecka a Říma, ale také dějiny zemí, které byly pod jejich vlivem.

Je třeba si uvě­do­mit, že nebýt antic­kého světa, nee­xis­to­vala by ani dnešní civi­li­zace, jak ji známe. Antika měla značný vliv na kul­turu, myš­lení a další oblasti života i po svém zániku. Homér, Sofo­k­lés, Eurí­pi­dés, Sapfó z Myti­lény, Pla­tón, Héro­do­tos z Hali­kar­ná­ssu, Solón, Pytha­go­ras ze Samu, Aris­to­te­lés ze Stage­iry, Pub­lius Ver­gi­lius Maro, Lucius Anna­eus Seneca, Pub­lius Ovi­dius Naso či Mar­cus Tul­lius Cicero, to jsou jen některá jména řec­kých a řím­ských spi­so­va­telů, jejichž díla ovliv­ňo­vala gene­race a gene­race a která známe dodnes. Z řečtiny, ale pře­de­vším z latiny, máme pře­vzato spoustu slov – nej­více z román­ských jazyků, ale ostatní nevy­jí­maje. Dobrá polo­vina kul­tur­ních slohů vznik­lých po zániku antic­kých států na ně nava­zuje. A tak bychom mohli pokra­čo­vat dále a dále.

Chceme-li tedy poro­zu­mět běhu svě­to­vých dějin, je nezbytné znát dějiny antic­kého světa. Ale­spoň o základní poznání se v těchto skrom­ných člán­cích pokusíme.

Charakteristika z hlediska ekonomiky

Na počátku se v antic­kém Řecku upev­ňo­valo sou­kromé vlast­nic­tví (hlavně vlast­nic­tví půdy), dochá­zelo k roz­voji řemesla a obchodu, rostl význam řeme­sl­níků a obchod­níků i v poli­tic­kém životě, což vedlo k osla­bení moci aris­to­kra­cie. Postupně rostl podíl otrocké práce; ta měla celo­spo­le­čen­ský cha­rak­ter, otroci pra­co­vali jak v země­děl­ství a v řemeslech, tak i dolech, nebo mohli být úřed­níky, písaři, slu­žeb­níky a někdy zastá­vali i funkci vychovatele.

Státní zřízení

V prů­běhu vývoje Řecka byla tři státní zří­zení, a to krá­lov­ství, vláda aris­to­kra­cie a otro­kář­ská demokracie.