Úvod do kapitoly první světová válka

První svě­tová válka, v někte­rých zemích známá jako Velká válka, pře­ko­nala roz­sa­hem zabí­jení, inten­zi­tou destrukce a finanč­ními náklady všechny před­chozí před­chozí kon­flikty v ději­nách lid­stva. Jed­not­livci vra­ce­jící se z války i celé spo­leč­nosti byly šoko­vány hrůzami První svě­tové války. Kon­flikt trva­jící čtyři roky a jehož hlavní boje pro­běhly na rela­tivně malém pro­storu šoko­val maso­vostí zabí­jení celý svět. Hrůzy války se pak pode­psaly i na svě­tové poli­tice v letech pová­leč­ných, neboť neo­chota Západ­ních vel­mocí jít do další války vedla k poli­tice ústupků, jejichž vrcho­lem byla poli­tika Appe­a­se­mentu ve tři­cá­tých letech.

Vojen­ská spo­je­nec­tví evrop­ských států v roce 1914 a na počátku války

Kořeny první svě­tové války vyrůs­tají již z posled­ních dekád deva­te­nác­tého sto­letí a hlavní hnací silou byly impe­ri­ální ambice evrop­ských vel­mocí – v prvé řadě Německa. Německo vedené ambi­ci­oz­ním císa­řem Vilé­mem II. a navíc morálně posí­lené vítěz­stvím v  poslední válce s Fran­cií roku 1871 se cítilo  dosta­tečně silné k pře­vzetí úlohy hege­mona na evrop­ském kon­ti­nentě. V posled­ních deká­dách deva­te­nác­tého sto­letí zahá­jilo Německo roz­sáhlý zbrojní pro­gram, jehož sou­částí bylo i vybu­do­vání němec­kého loďstva (Hoch­se­e­flote), které mělo být schopné vybo­jo­vat námořní pře­vahu nad loďstvem Velké Bri­tá­nie (Grand fleet) – neko­ru­no­vané vlád­kyně moří. Tento zbrojní pro­gram samo­zřejmě nemohl zůstat v taj­nosti, takže Velká Bri­tá­nie a Fran­cie rea­go­valy svými zbroj­ními pro­gramy a výsled­kem byly závody ve zbro­jení, do nichž byly inves­to­vány obrov­ské finanční sumy. Německo se na válku při­pra­vo­valo dlouho a pro­myš­leně, a to vojen­sky i diplo­ma­ticky. Již za němec­kého císaře Viléma I. byla dne 7. října 1879 pode­psána spo­je­necká smlouva s Rakousko-Uher­ským moc­nář­stvím, čímž vznikl Dvoj­spo­lek. K tomuto mocen­skému usku­pení se dne 20. května 1882 při­po­jila Itá­lie a světlo světa spat­řil Troj­spo­lek. K Troj­spolku se v prv­ním váleč­ném roce při­po­jila Osman­ská říše a ve dru­hém váleč­ném roce Bulharsko.

Ruský pla­kát zná­zor­ňu­jící trojdohodu

Hro­zivý počet němec­kých zbraní i síla mocen­ského usku­pení Troj­spolku donu­tily zbylé evrop­ské moc­nosti jed­nat. Dne 8. dubna 1904 byla uza­vřena tzv. „Srdečná dohoda“ mezi Vel­kou Bri­tá­nií a Fran­cií a na tuto dohodu navá­zala dne 31. srpna 1907 dohoda mezi Vel­kou Bri­tá­nií a Rus­kem. K Tro­jdo­hodě se během války při­po­jilo přes dva­cet států a její název se během První svě­tové války změ­nil na Dohodu. 

V násle­du­jí­cích kapi­to­lách bude podrobně popsán  prů­běh První svě­tové války i s důle­ži­tými souvislostmi.