Válka v Perském zálivu

Saddám Husajn (1937 - 2006)

Saddám Husajn (1937 – 2006)

2. srpna 1990 Irácká vojska (Saddám Husajn) obsadila Kuvajt (kvůli ropě), vyhlášena anexe.

Na to reagovala Rada bezpečnosti OSN, která vyzvala Kuvajt, aby stáhl své jednotky. Lhůta pro splnění tohoto úkolu byla stanovena na 15. ledna 1991. Mezitím USA společně s 21 státy (i Československem, které se angažovalo díky své velmi kvalitní protichemické jednotce) započaly vojenskou blokádu Iráku.
Ke splnění podmínek ze strany Iráku nedošlo, a tak po vypršení lhůty, stanovené rezolucí Rady bezpečnosti OSN, se v Perském zálivu a v Saúdské Arábii zformovaly spojenecké jednotky OSN.

16. ledna 1991 byla zahájena operace Pouštní bouře – velením byl pověřen generál Norman Schwarzkopf.
– letectvo USA, Saúdské Arábie a Kuvajtu útočilo na raketové základny, radary aj. řízenými raketami Hellfire, dále proti Iráku provedly útok neviditelné bombardéry F-117 amerického letectva (cílem se stalo telekomunikační centrum v Bagdádu) a americké námořnictvo vypálilo několik raket s plochou dráhou letu typu Tomahawk.

Díky vyspělejší technologii, kterou Američané disponovali, došlo k rychlému umlčení všech iráckých obrněných sil.

Irák zaútočil raketami na Izrael ve snaze získat větší arabskou podporu, avšak Izrael neodpověděl protiakcí => Husajnův plán zmařen.

V únoru 1991 proběhl pokus Saddáma Husajna obsadit hlavní město Kuvajtu. Spojenci na tuto aktivitu odpověděli pozemní operací Pouštní meč, kdy po 100 hodinách boje Irák souhlasil se zastavením palby. 28. února 1991 byl Kuvajt osvobozen a Husajn nucen ukončit válku a přijmout rezoluce OSN. Na ústupu z Kuvajtu však ještě stihli zapálit naftová pole.

Saddám Husajn stál v čele Iráku až do svržení jeho v průběhu americké invaze vedené v roce 2003 Spojenými státy americkými. Později byl zajat, postaven před soud, kde byl také v roce 2006 odsouzen k trestu smrti a popraven.

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht