Zánik „první republiky“

  • krize a její důsledky způsobila růst nacionalismu
  • volby v únoru 1935 představovaly boj o charakter republiky (demokracie, integrita státu – ano × ne)
  • integritu státu chtěla porušit Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS), Sudetendeutsche Partei (SdP)
  • znamenaly porážku fašistických sil a zachování demokracie
  • v pohraničí však SdP získala 66% hlasů (nejvíce ve volbách)
  • procedurální pravidla však naštěstí zajistila většinu agrárníkům (i předsedu vlády)
  • na Slovensku došlo k posílení HSĽS
  • vznikla nová strana „Národní sjednocení“
    • spojení národní demokracie (K. Kramář) a českých fašistů (J. Stříbrný, R. Gajda)
    • heslo: „NIC NEŽ NÁROD!“
    • vzorem jim byla Itálie
Prezidentské volby roku 1935 vyhrál Edvard Beneš doporučený T. G. Masarykem

Prezidentské volby roku 1935 vyhrál Edvard Beneš doporučený T. G. Masarykem

  • v prosinci 1935 odstoupil T.G. Masaryk a konaly se proto prezidentské volby
    • TGM za sebe veřejně doporučil Edvarda Beneše
    • tři kandidáti:
      1. Edvard Beneš (Národní Socialisté, Soc–dem, po zákulisních jednáních byli pro i lidovci)
      2. Bohumil Němec (fašistické síly – SdP, agrárníci, HSĽS)
      3. Klement Gottwald (komunistická strana; stažen a komunisté podporovali Beneše)

=> vítězem se stal E. Beneš (v oblibě ho měl i Vatikán)

  • pokus sjednotit německé protifašistické síly v ČSR se nezdařil; němečtí agrárníci a křesťansko – sociální strana se připojili k SdP
    • v letech 1937–1938 požadavky SdP vůči československé vládě rostou
    • SdP „trójským koněm“ Německa
    • „pátá kolona“ (původ ve Španělské občanské válce – k Madridu se blížily čtyři kolony gen. Moly uvnitř Madridu – spojenci – nazýváni „pátá kolona“)
    • =    nástroj německé politiky k dosažení německé Mitteleuropy
    • cíl politiky: „Heim ins Reich“ (domů do Říše – myšleno připojit Sudety k Říši)
  • 24. 4. 1938 SdP („Henleinovci“) přijala karlovarský program
    • 8 bodů:
    • autonomie (snaha vytvořit uzavřená Německá území s vlastní samosprávou)
    • volná propagace nacismu (=> změna zahraniční politiky)
    • ČSR obviňována z pomoci šíření bolševismu
    • =   záminka ke střetu s československou vládou, nešlo o splnění programu ani o řešení národnostní otázky
    • snaha ukázat, že s ČSR se nelze dohodnout => řešit mezinárodní cestou
  • 7. 5. 1938 Anglo-Francouzská výzva československé vládě, aby přijala Henleinovy požadavky
    • jinak západ nedává žádné záruky pomoci
    • československá vláda vypracovala národnostní statut (značné ústupky, rozšíření práv menšin)
  • v květnu 1938 vypukla tzv. květnová krize (stupňování požadavků, SdP přerušila jednání s vládou)
    • Hitler stupňoval své útoky proti ČSR („Nebudu trpět, aby deset milionů Němců trpělo!“)
      • 7 mil. v Rakousku, 3 mil. v ČSR
    • zpravodajská služba zjistila přesuny německých vojsk u československých hranic (léčka)
    • Němci chtěli vědět, jak bude ČSR, západ reagovat
  • 20. – 21. 5. 1938 Československá vláda vyhlásila částečnou mobilizaci
    • mobilizace jednoho ročníku záložníků na čtyřtýdenní cvičení
    • ČSR tím ukázala svou odhodlanost bránit se
    • =>  výzva Hitlerovi (nepodaří se mu druhý anšlus), spojencům
  • 30. 5. 1938 Hitler vydává pokyn k vypracování plánu útoku proti ČSR (Fall Grün)
    • Hitlerovým rozhodnutím bylo vypořádat se s ČSR
    • na konci května se konaly obecní volby (volby starostů)
    • v pohraničí volilo SdP 90% Němců
    • nebezpečí představovala též HSĽS  (30. 5. oslavy XX. výročí Pittsburghské dohody)
      • =>     protičeskoslovenská demonstrace
    • nejsilnější politickou stranou byli agrárníci
      • dvě frakce – pravá – pro dohodu s Hitlerem (Beran, Preiss)
    • cílem ostatních československých stran bylo bránit se (strany od Národního sjednocení až po komunisty)
  • Edvard Beneš
    • osud ČSR závisí na postoji západu (důvěřuje ve spojenectví s Francií)
    • vylučuje izolovanou válku s Německem (sami bychom se neubránili)
    • odmítá bojovat proti Německu jen se SSSR (kdyby to bylo reálné)
  • léto 1938 – „druhý plán“ – přepracovaný národnostní statut (SdP odmítla)
  • léto 1938 – sbližování Velké Británie (Halifax) a Německa (Ribbentrop)
    • cíl: dohodnout se s Něm., zabránit válce, vyhnout se svým spojeneckým závazkům
  • léto 1938 – československá vláda na nátlak západu přjala mezinárodní zásah
    • =  porušení národní suverenity, ale jsme ochotní
  • srpen – do ČSR přijíždí britský diplomat – lord Runciman (má nezávisle vyřešit vztahy v ČSR)  – stýká se však jen s představiteli SdP, s Henleinem, německou šlechtou a průmyslníky
    • => závěr: soužití Čechů a Němců není možné
  • 29. srpna přijat třetí plán
  • 5. září přijat čtvrtý plán, který byl již skoro roven karlovarskému programu SdP
      • ČSR se obětuje zájmům světového míru
    • to se však nehodí ani SdP, ani Německu (jde jim o připojení třetiny území k Německu)
  • 12. září se HSĽS pokusila o puč
    • československá vláda rázně zasahuje
      • vyhlašuje stanné právo v pohraničí
      • 16. září vydán zatykač na Henleina, Franka (představitel SdP)
  • 12. září se v Norimberku konal také sjezd NSDAP
    • Hitler svými projevy útočí proti ČSR (– ochrání své soukmenovce)
    • ČSR označil za snůšku komunismu a husitství
  • sudetoněmecká otázka přenesena do mezinárodní politiky (v Evropě vypukla válečná psychóza)
  • zprostředkovatelem mezi ČSR a Německem byla Británie („zachraňovala mír“)
  • 15. 9. se Chamberlain schází s Hitlerem v Berchtesgardenu
    • Hitler požaduje odstoupit pohraničí s více než 50% Němců
  • 16. 9. Beneš vyzývá Francii, aby dodržela své smlouvy
  • 19. 9. československá vláda dostává Anglo–Francouzské ultimatum, aby přijala Hitlerovy požadavky z Berchtesgardenu (jinak bude ČSR označena za agresora = žádná pomoc ve válce)
  • 19. – 20. 9. Beneš sondoval u sovětského ministra zahraničí
    • zjistil, že SSSR pomůže
    • pouze bude–li ČSR označena za oběť = Německo označeno za agresora
    • problémy: SSSR a ČSR neměly žádné společné hranice (přes Polsko nebo Rumunsko) – ani jeden stát by to nedovolil
    • dále finanční problémy, Stalinovými čistkami odstraněna celá armádní elita
  • 20.9. vláda nejprve odmítla, po nátlaku Beneše však druhý den v 6 hodin ráno ultimatum přijala
    • => způsobilo demonstraci v Čechách (250 000 lidí před Parlamentem – Rudolfinum)
    • => Hodžova vláda odstoupila
  • Beneš jmenoval úřednickou vládu generála Jana Syrového (1888–1970)
    • velká očekávání, zklamala
  • 22. 9. 1938 schůzka mezi Chamberlainem a Hitlerem v Godesbergu
      • požadavky z Berchtesgardenu splněny
    • Hitler předkládá memorandum o odstoupení pohraničí (doplněno mapou)
      • do 1. října 1938
  • 23. 9. 1938 Československá úřednická vláda vyhlašuje mobilizaci (obsazeny pohraniční pevnosti, odhodlání bránit se)
  • Hitler zuří, Godesberg ztroskotal (Godesberg = „jak se dohodnout Anglie a Německo na účet ČSR“)
  • Hitler hrozí útokem
  • Francie a Velká Británie cítí ohrožení appeasementu, vedou intenzívní jednání, narůstá tlak na ČSR; západ hledá jinou cestu
    Mnichovská konference 29.9.1938

    Mnichovská konference 29.9.1938 Mussolini, Hitler, Daladier a Chamberlain

    dorozumění s Hitlerem

  • 29. 9. 1938 mezinárodní konference v Mnichově
    • zorganizoval ji Mussolini; sešli se zde Hitler, Chamberlain (+ min. zahr. Halifax), Mussolini (+ min. zahr. Ciano), Daladier (+ Léger)
    • průběh neorganizovaný, nebyl žádný jednací řád (Hitler něco předloží, ostatní odsouhlasí)
    • tři zasedání (odpoledne, půlnoc 29. – 30.9.)
    • skončila podepsáním Mnichovské dohody o odstoupení československého pohraničí Německu
    • po podpisu oznámeno československým zástupcům (za dveřmi – Mastný, Masařík)
  • 30. 9. 1938
    • ministr zahraničí ČSR Kamil Krofta oznámil, že ČSR přijímá Mnichovskou dohodu
    • zároveň řekl, že tím ČSR ztrácí výzbroj za 2 miliardy korun, dává Německu zbraně, které budou použity proti západu
    • ve Francii panovaly různé nálady (projev Francouzské zbabělosti × záchrana míru)

Mnichov 1938

=    zničení státní suverenity

  • porušení zásad mezinárodního práva
  • Francie nesplnila své závazky z let 1924 a 1935
  • ukázala neúčinnost Malé dohody
  • nabízená pomoc SSSR měla spornou hodnotu
  • byl důsledkem politiky appeasementu
  • povzbuzení pro Hitlera (další ústupky)

=> ztráta důvěry v západ (proto se po válce Beneš orientoval stejnou měrou i na východ)

  • „kudla do zad“ – morální krize; „o nás bez nás“ (zrada západu)

Mnichovský komplex

  • neschopnost zabránit Mnichovu bylo pro Beneše celoživotním traumatem
  • kritizován obyvateli, pravicí i levicí

 

Aktuálně na stránkách

18.4.2015

Přidán článek o táborech pro Němce a řádném odsunu 1945-6

30.3.2015

Přidán článek o divokých odsunech Němců z Československa.

17.3.2015

Přidán nový historický dokument Zákon sudnyj ljudem.

» všechny aktuality

Citát

Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.
George Santayana

» všechny citáty

Anketa

Jak se Vám líbí nové stránky?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Podpora

Podpořit tento server můžete několika způsoby - přispět vlastním rozšiřujícím článkem, testovými otázkami či upozorněním na chybu v textech.

Facebook