Vlak svobody

Vlak svobody na nádraží v Selbu

Celosvětový ohlas vyvolal úspěšný pokus o překročení tzv. železné opony mezi Československem a Bavorskem (západním Německem) dne 11. září 1951. Vlak číslo 3717 z Chebu do Aše měl podle plánu zastavit v Aši, namísto toho však rychle pokračoval až k překročení hranice se Spolkovou republikou Německo a skončil až v Selbu. Na Západ se tak většinou nečekaně dostalo celkem 110 občanů Československa.

Železniční spojení mezi Československem a Spolkovou republikou Německo se tehdy využívalo k přepravě uhlí a dřeva od nás na západ. Vlak číslo 3717 řízený strojvedoucím Jaroslavem Konvalinkou vyjel z Chebu ve 14.12. Již tehdy byli první organizátoři útěkové akce ve vlaku. Souprava zastavila ještě na nádraží ve Františkových Lázních, kde přistoupili další podílníci útěku. Na zastávce Hazlov, poslední zastávce před Aši, přistoupil MUDr. J. Švec, zubní lékař z Aše. Ten dal strojvedoucímu znamení, že výhybka v Aši je přestavěna směrem do Německa. Strojvedoucí uzavřel potrubí k ovládání vlakových brzd, aby mohl nasimulovat technickou poruchu a vyřadil z provozu i záchrannou brzdu. Akce se účastnil také chebský výpravčí K. Truksa, který měl za úkol pomoci strojvedoucímu s odstraněním nic netušícího topiče. Právě v Hazlově Truksa přestoupil z vozu na lokomotivu.

Vlak zcela zbavený funkčních brzd projel stanicí Aš rychlostí kolem 70 km/h, přerazil dřevěnou závoru a zastavil se až několik set metrů za hranicí v západním Německu u vesnice Wildenau. Tam už byl očekáván dvěma česky mluvícími muži spolu s americkými vojáky a německými finančními strážníky. Vlakvedoucí, průvodčí i ve vlaku cestující příslušníci Sboru národní bezpečnosti (SNB) se sice snažili přistoupit k ručním brzdám a vlak tak zastavit, v tomto pokusu jim však zabránili ozbrojení spolupachatelé.

Přibližně hodinu po zastavení se podařilo vykomunikovat s přednostou stanice Selb povolení k dojetí vlaku až na nádraží Selb-Plößberg, kde cesta vlaku skončila.

Společně s několika desítkami organizátorů a účastníků útěku ale ve vlaku cestovali i další cestující, především studenti gymnázia v Chebu a pacienti z Františkových Lázní, kteří o akci samozřejmě nic nevěděli. Tito nic netušící emigranti se následně za dva dny do komunistického Československa vrátili a samozřejmě byli vyslýcháni. Celá událost byla na západě medializována a hrdinové utíkající ze spárů komunistického režimu představeni. Nepříjemnou dohru to ovšem mělo pro příbuzné, kteří zůstali v Československu – ti skončili před soudy a následně ve vězení.

V návaznosti na tento úspěšný pokus byly koleje spojující východní a západní blok vytrhány.

© 1997 - 2020, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht