Edikt nantský
Jindřich, z Boží milosti král Francie a Navarry, všem současným a budoucím, pozdrav…
…tímto věčným a neodvolatelným ediktem jsme pravili, prohlásili a nařídili, pravíme a prohlašujeme:
1. Předně, že vzpomínka na všechny věci, které se staly z té či oné strany od počátku měsíce března r. 1585 až do naší korunovace, a během předchozích zmatků a při jejich příležitosti, bude vymýcena a utlumena, jako by se nic nestalo. A našim generálním prokurátorům ani jakýmkoli jiným osobám veřejným ani soukromým nebude dovoleno v jakékoli době, byť to bylo z jakéhokoliv důvodu, činit o tom zmínku, soudní řízení nebo žalobu, byť to bylo na jakýchkoli tribunálech či soudech.
2. Zakazujeme všem našim poddaným, byť byli jakéhokoli stavu či povahy, obnovovat paměť toho, napadati se, pociťovat zášť, haniti ani drážditi jeden druhého vyčítáním toho, co se stalo, byť by to bylo pro jakoukoli příčinu a záminku, diskutovati o tom a příti se.…, ale nařizujeme mírniti se a žíti pokojně navzájem jako bratři, přátelé a spoluobčané, pod pohrůžkou provinilým, že budou potrestáni jako rušitelé míru a veřejného klidu.
3. Nařizujeme, že náboženství katolické, apoštolské a římské bude zavedeno a obnoveno ve všech místech a končinách tohoto našeho království a krajů nám podřízených, kde jeho výkon byl přerušen, aby tam bylo pokojně a svobodně vykonáváno bez jakéhokoliv rušení či překážky. Zakazujeme co nejvýslovněji všem osobám, byť byly jakéhokoliv stavu…, pod tresty jako výše, rušit, obtěžovat či znepokojovat duchovní pro výkon bohoslužby, užívání a vybírání desátků, plodů nebo příjmů z jejich obročí a ve všech jiných právech a povinnostech, jež ji přísluší. A nařizujeme, aby všichni ti, kdo se během zmatků zmocnili kostelů, domů, majetků a příjmů, patřících řečeným duchovním, jim ponechali plnou držbu a pokojné užívání v takových právech, svobodách a zárukách, které měli dříve, než jich byli zbaveni. Zakazujíce co nejvýslovněji všem osobám řečeného náboženství, nazývaného reformované, kázání či nějaký výkon řečeného náboženství v kostelích, domech a příbytcích řečených duchovních.
6. A abychom neponechali žádnou příčinu zmatků a různic mezi našimi poddanými, dovolili jsme a dovolujeme oněm osobám řečeného náboženství, žít a bydlet ve městech a místech tohoto našeho království a krajů nám podřízených, aniž by byli vyslýcháni, obtěžování a aniž by byli nuceni konat něco kvůli náboženství proti svému svědomí, ani že z tohoto důvodu nebudou vyšetřováni v domech a na místech, kde budou chtít bydlit, chovajíce se v ostatním podle toho, co je obsaženo v tomto našem ediktu.
9. Dovolujeme též osobám řečeného náboženství je vykonávat a pokračovat ve výkonu ve městech…, kde již bylo zavedeno a konáno veřejně a vícekrát a porůznu v roce1596 a v roce 1597 až do konce měsíce srpna, přes opačná nařízení a rozsudky.
13. Zakazujeme co nejvýslovněji osobám řečeného náboženství je vykonávat jak ve službě, při jednání, učení nebo veřejné výuce dětí a ostatních … krajích, co se týče náboženství kromě míst, povolených a stanovených tímto ediktem.
14. Rovněž tak dělat nějaký úkon řečeného náboženství na našem dovře a v doprovodu, rovněž ani v našich zemích a v krajích, jež jsou za horami, také aniv našem městě Paříži, ani na pět mil od řečeného města.
21. Knihy, týkají se řečeného náboženství, nazývaného reformované, nebudou moci být tištěny a prodávány veřejně, leč v městech a místech, kde je dovolen výkon řečeného náboženství…
22. Nařizujeme, že nebude dělán rozdíl ani rozlišení s ohledem na řečení náboženství, při přijímání žáků, aby byli vzděláváni na univerzitách, kolejí a školách, a nemocných a chudých do nemocnic, chorobinců a veřejných chudobinců.
24. Přejeme si a nařizujeme, aby všechny osoby řečeného náboženství … byli povinni a nuceni …platiti a vyrovnávati desátky farářům jiným duchovním a všem ostatním, jimž desátky přísluší podle zvyku a obyčeje míst.
