Pakt Ribbentrop-Molotov

Vláda Vel­ko­ně­mecké Říše a Vláda Svazu sovět­ských soci­a­li­tic­kých repub­lik, pře­jíc si posí­lení důvodů pro mír mezi Němec­kem a SSSR a vychá­ze­jíc ze základ­ních usta­no­vení Dohody o neutra­litě uza­vřené v dubnu roku 1926 mezi Němec­kem a SSSR dosáhly násle­du­jící dohody:

Člá­nek I.
Obě výše uve­dené smluvní strany se zava­zují zdr­žet se jaké­ho­koli skutku násilí, jaké­koli útočné čin­nosti a jaké­ho­koli napa­dení vůči druhé straně, ať už samo­statně nebo ve spo­jení s jinými mocnostmi.

Člá­nek II.
Pokud by se stala jedna z výše uve­de­ných smluv­ních stran před­mě­tem válečné čin­nosti třetí strany, druhá výše uve­dená smluvní strana nebude této třetí straně žád­ným způ­so­bem posky­to­vat podporu.

Člá­nek III.
Vlády obou výše uve­de­ných smluv­ních stran budou v budoucnu udr­žo­vat neu­stálý vzá­jemný kon­takt za úče­lem kon­zul­tací, při kte­rých si budou vymě­ňo­vat infor­mace o pro­blé­mech týka­jí­cích se jejich spo­leč­ných zájmů.

Člá­nek IV.
Pokud by mezi výše uve­de­nými smluv­ními stra­nami vyvstaly roze­pře či kon­flikt, nebu­dou se výše uve­dené strany účast­nit jaké­ho­koli sesku­pení moc­ností, které je přímo či nepřímo zamě­řeno proti druhé straně.

Člá­nek V.
Pokud by mezi výše uve­de­nými smluv­ními stra­nami vyvstaly roze­pře či kon­flikt jaké­ho­koli druhu, obě strany budou tyto roze­pře či kon­flikt řešit výlučně přá­tel­skou výmě­nou názorů nebo, bude-li to nezbytné, usta­ve­ním smí­rčí komise.

Člá­nek VI.
Tato smlouva je uza­vřena na násle­du­jí­cích deset let, s pod­mín­kou, že pokud ji jedna z výše uve­de­ných smluv­ních stran nevy­poví jeden rok před vypr­še­ním tohoto období, plat­nost této smlouvy bude auto­ma­ticky pro­dlou­žena na dal­ších pět let.

Člá­nek VII.
Tato smlouva bude rati­fi­ko­vána v co nej­kratší možné době. Rati­fi­kace bude pro­ve­dena v Ber­líně. Dohoda vstoupí v plat­nost ihned jakmile bude podepsána.

[Tajný doda­tek]

Člá­nek I.
V pří­padě územ­ního a poli­tic­kého přesku­po­vání v oblasti balt­ských států (Fin­sko, Eston­sko, Lotyš­sko, Litva), bude hra­nici mezi sfé­rami vlivu SSSR a Němec­kem před­sta­vo­vat severní hra­nice Litvy. Na základě toho jsou zájmy Litvy ve vil­niuské oblasti uzná­vány oběma stranami.

Člá­nek II.
V pří­padě územ­ního a poli­tic­kého přesku­po­vání oblastí nále­že­jí­cích pol­skému státu budou sféry vlivu Německa a SSSR ohra­ni­čeny při­bližně linií řek Narev, Vis­tula a San. Otázka, zda je v zájmu obou stran udr­žení nezá­vis­lého pol­ského státu a jak by takový stát měl být ohra­ni­čen, může být s koneč­nou plat­ností vyře­šena pouze během dal­šího poli­tic­kého vývoje. V kaž­dém pří­padě tuto otázku obě vlády vyřeší pro­střed­nic­tvím přá­tel­ské dohody.

Člá­nek III.
Pokud se týče jiho­vý­chodní Evropy, je sovět­skou stra­nou věno­vána pozor­nost jejím zájmům v Bessa­ra­bii. Německá strana pro­hla­šuje svou napros­tou nezú­čast­ně­nost v těchto oblastech.

Člá­nek IV.
Tento pro­to­kol bude oběma stra­nami schvá­len jako přísně tajný.

Moskva, 23. srpna 1939
Za vládu Německé říše: v. Ribben­t­rop       Zpl­no­moc­ně­nec vlády SSSR: V. Molotov

© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht