Privilegium minus
Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice. Fridrich, z milosti boží, vznešený císař Římanů.
Ačkoli může být převod majetku platný již od okamžiku jeho provedení a statky, které jsou zákonně drženy, nemohou být odejmuty násilím, je povinností naší císařské autority zasáhnout, aby o této transakci nevznikly žádné pochybnosti.
Budiž proto známo současné i budoucím generacím našich poddaných, že jsme, s pomocí milosti Toho, který seslal mír z nebe na zem, na říšském sněmu v Řezně, který se konal na slavnost Narození Panny Marie, za přítomnosti mnoha duchovních a katolických knížat, ukončili spor a kontroverzi týkající se vévodství bavorského, který dlouho trval mezi naším nejmilejším strýcem, Jindřichem, vévodou rakouským, a naším nejmilejším synovcem, Jindřichem, vévodou saským.
A stalo se to takto: vévoda rakouský se zřekl vévodství bavorského v náš prospěch, které jsme ihned udělili jako léno vévodovi saskému. Vévoda bavorský se však zřekl rakouské marky, se všemi jejími jurisdikcemi a všemi lény, které předchozí markrabě Leopold držel z vévodství bavorského.
Navíc, aby se zdálo, že čest a sláva našeho nejmilejšího strýce tímto aktem nebyla nijak snížena – na radu a úsudek knížat, slavného vévody českého Vladislava, který oznámil rozhodnutí, a se souhlasem všech knížat – jsme změnili rakouskou marku na vévodství a toto vévodství se všemi jeho jurisdikcemi jsme udělili jako léno našemu zmíněnému strýci Jindřichovi a jeho nejurozenější manželce Theodoře.
Tímto trvalým zákonem nařizujeme, aby oni a jejich děti, ať už synové nebo dcery, drželi a vlastnili toto rakouské vévodství od Říše dědičným právem. Pokud však zmíněný vévoda rakouský, náš strýc, a jeho manželka zemřou bez dětí, budou mít privilegium zanechat vévodství komukoli, komu si přejí.
Dále nařizujeme, aby se žádná osoba, ať už malá nebo velká, neopovážila vykonávat jakoukoli jurisdikci ve správě tohoto vévodství bez souhlasu nebo svolení vévody.
Vévoda rakouský navíc nebude dlužit Říši žádnou jinou službu ze svého vévodství, kromě toho, že když bude svolán, přijede na sněmy, které císař ohlásí v Bavorsku. A nebude povinen jít na žádné vojenské tažení, pokud císař nenařídí jedno proti zemím nebo provinciím sousedícím s Rakouskem.
Aby tento náš císařský dekret zůstal platný a neotřesitelný po všechny věky, nařídili jsme napsání této listiny a její zapečetění otiskem naší pečetě, přičemž byli povoláni vhodní svědci, jejichž jména jsou následující: Pilgrim, patriarcha akvilejský atd.
