Ústavní zákon 143/1968
143/1968
Ú S T A V N Í Z Á K O N
ze dne 27. října 1968 o československé federaci
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
My, národ český a slovenský, vycházejíce z poznání, že naše novodobé dějiny jsou prodchnuty oboustrannou vůlí žít ve společném státě,
oceňujíce skutečnost, že padesát let našeho společného státního života prohloubilo a upevnilo naše odvěké přátelské svazky, umožnilo rozvoj našich národů a uskutečňování jejich pokrokových demokratických a socialistických ideálů a spolehlivě dokázalo jejich bytostný zájem žít ve společném státě, zároveň však ukázalo, že náš vzájemný vztah je třeba vybudovat na nových a spravedlivějších základech,
uznávajíce nezadatelnost práva na sebeurčení až do oddělení a respektujíce suverenitu každého národa a jeho právo utvářet si svobodně způsob a formu svého národního a státního života,
přesvědčeni, že dobrovolné federativní státní spojení je odpovídajícím výrazem práva na sebeurčení a rovnoprávnost, avšak též nejlepší zárukou pro náš plný vnitřní národní rozvoj i pro ochranu naší národní svébytnosti a svrchovanosti,
rozhodnuti vytvářet ve společném federativním státě v duchu humanitních ideálů socialismu a proletářského internacionalismu podmínky pro všestranný rozvoj a blahobyt všech občanů a zaručovat jim rovná, demokratická práva a svobody bez rozdílu národnosti,
reprezentováni svými zástupci v České národní radě a ve Slovenské národní radě, jsme se dohodli na vytvoření československé federace.
H L A V A P R V N Í
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Čl. 1
(1) Československá socialistická republika je federativní stát dvou rovnoprávných bratrských národů, Čechů a Slováků.
(2) Základem Československé socialistické republiky je dobrovolný svazek rovnoprávných národních států českého a slovenského národa, založený na právu na sebeurčení každého z nich.
(3) Československá federace je výrazem vůle dvou svébytných suverénních národů. Čechů a Slováků, žít ve společném federativním státě.
(4) Československou socialistickou republiku tvoří Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika. Obě republiky mají v Československé socialistické republice rovnoprávné postavení.
(5) Obě republiky respektují navzájem svou suverenitu i suverenitu Československé socialistické republiky; stejně Československá socialistická republika respektuje suverenitu národních států.
Čl. 2
(1) Československá socialistická republika i Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika jsou vybudovány na zásadách socialistické demokracie. Jejich politický systém je v zásadních věcech stejný.
(2) Státní moc vykonává pracující lid svými zastupitelskými sbory, jimiž jsou: Federální shromáždění, Česká národní rada, Slovenská národní rada a národní výbory.
(3) Politická práva občanů a záruky jejich uskutečňování jsou na celém území Československé socialistické republiky stejné.
Čl. 3
(1) Území Československé socialistické republiky tvoří území České socialistické republiky a území Slovenské socialistické republiky.
(2) Hranice Československé socialistické republiky a hranice České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky mohou být změněny jen ústavním zákonem Federálního shromáždění.
(3) Hranice každé z obou republik se mohou změnit jen se souhlasem příslušné národní rady. Národní rada dává souhlas svým ústavním zákonem.
Čl. 4
(1) Hospodářství Československé socialistické republiky je integrací dvou národních ekonomik, české a slovenské. Rozvíjí se na základě socialistické hospodářské soustavy.
(2) Český a Slovenský národ jsou ekonomicky svébytné. Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika hospodaří s vytvořeným společenským produktem s výjimkou té části, jejíž správu svěřily Československé socialistické republice k zabezpečení společných potřeb a zájmů. Hospodářství v Československé socialistické republice se rozvíjí ve vzájemné spolupráci a za pomoci obou národů.
(3) Hospodářství v Československé socialistické republice se plánovitě rozvíjí v podmínkách jednotného socialistického trhu, založeného na jedné měně, na volném pohybu pracovních sil, na volném pohybu peněžních fondů, na jednotné soustavě řízení a na jednotných zásadách hospodářské politiky.
(4) Úlohou federálních orgánů je především zajistit optimální zaměření hospodářského rozvoje, ovlivňovat vztahy vznikající při rozdělování společenského produktu a národního důchodu, rozvíjet hospodářské styky se zahraničím, vytvářet jednotné podmínky pro působení ekonomického systému a pro rozvíjení hospodářské demokracie a podporovat pokrokové formy integrace podniků mezi oběma republikami. Významným úkolem Československé socialistické republiky je vyrovnávání hospodářských a sociálních rozdílů mezi oběma republikami, zejména vytvářením stejných podmínek a možností pro tvorbu a užití národního důchodu.
Čl. 5
(1) Státní občan každé z obou republik je zároveň státním občanem Československé socialistické republiky.
(2) Občan jedné republiky má na území druhé republiky stejná práva a stejné povinnosti jako občan této republiky.
(3) Zásady nabývání a pozbývání státního občanství republik stanoví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 6
(1) Českého a slovenského jazyka se užívá rovnoprávně při vyhlašování zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů.
(2) Při jednání všech státních orgánů Československé socialistické republiky a obou republik, v řízení před nimi a v ostatním jejich styku s občany se užívá obou jazyků rovnoprávně.
H L A V A D R U H Á
ROZDĚLENÍ PŮSOBNOSTI MEZI FEDERACI A REPUBLIKY
Čl. 7
(1) Do výlučné působnosti Československé socialistické republiky patří:
a) zahraniční politika, uzavírání mezinárodních smluv, zastupování Československé socialistické republiky v mezinárodních vztazích a rozhodování v otázkách války a míru,
b) národní obrana,
c) federální státní hmotné rezervy,
d) federální zákonodárství a správa v rozsahu působnosti federace a kontrola činnosti federálních orgánů.
e) ochrana federální ústavnosti.
(2) V oblastech uvedených v odstavci 1 působí výlučně zákonodárné a výkonné orgány státní moci, orgány státní správy a soudní orgány Československé socialistické republiky.
Čl. 8
(1) Do společné působnosti Československé socialistické republiky a obou republik patří:
a) plánování,
b) finance,
c) emisní činnost,
d) cenové věci,
e) zahraniční hospodářské vztahy,
f) průmysl,
g) zemědělství a výživa,
h) doprava,
ch) pošty a telekomunikace,
i) rozvoj vědy a techniky,
j) práce, mzdy a sociální politika,
k) sociálně ekonomické informace,
l) právní úprava socialistického podnikání,
m) normalizace, věcí měr a vah, průmyslová práva,
n) vnitřní pořádek a bezpečnost státu,
o) věci tisku a jiných informačních prostředků.
(2) V oblastech uvedených v odstavci 1 působí v taxativně uvedených věcech orgány Československé socialistické republiky a v ostatních věcech orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.
Čl. 9
Věci, které nejsou taxativně svěřeny do působnosti Československé socialistické republiky, patří do výlučné působnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.
Čl. 10
(1) Československé hospodářství je v souladu se socialistickou hospodářskou soustavou hospodářstvím plánovaným.
(2) Národohospodářské plány jsou:
a) plán rozvoje hospodářství Československé socialistické republiky (federální plán),
b) plány rozvoje hospodářství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (plány republik).
(3) Střednědobé národohospodářské plány se vyhlašují zákonem. Zákon o federálním plánu přijímá Federální shromáždění, zákon o plánu republiky přijímá národní rada.
(4) Soustavu národohospodářských plánů, jejich strukturu, jakož i zásady tvorby plánů federace upravuje zákon Federálního shromáždění.
(5) Návrhy federálních plánů a plánů republik sestavují souběžně a ve vzájemné spolupráci federální plánovací orgány a plánovací orgány republik podle směrnic svých vlád.
Čl. 11
(1) Finanční hospodaření Československé socialistické republiky se řídí státním rozpočtem federace. Finanční hospodaření každé republiky se řídí jejím státním rozpočtem. Státní rozpočet federace schvaluje Federální shromáždění a státní rozpočty republik schvalují národní rady svými zákony, a to vždy na období jednoho roku.
(2) Státní rozpočet každé republiky zahrnuje finanční vztahy za všechny úseky hospodářství a správy s výjimkou činností financovaných ze státního rozpočtu federace. Součástí státního rozpočtu každé republiky jsou finanční vztahy k rozpočtům národních výborů.
(3) Příjmy státního rozpočtu federace tvoří taxativně určené daně, podíly na daních a další příjmy stanovené zákonem Federálního shromáždění, dále příjmy z činnosti federálních orgánů a jim podřízených organizací.
(4) Ze státního rozpočtu federace se hradí:
a) výdaje na národní obranu, na činnost federálních orgánů, na vytváření federálních hmotných rezerv a na dotace pro federální organizace,
b) dotace a subvence na financování vybraných akcí, pokud si to vyžaduje jejich rozsah a důležitost pro celou federaci, a na vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou,
c) dotace a subvence ve prospěch státních rozpočtů obou republik na další rozvinutí národních ekonomik,
d) ostatní výdaje určené rozpočtovým zákonem Federálního shromáždění.
(5) Způsob zabezpečení příjmů státního rozpočtu federace, vztahy mezi státním rozpočtem federace a státními rozpočty obou republik, jakož i zásady rozpočtového hospodaření stanoví zákon Federálního shromáždění.
(6) Československá socialistická republika i každá republika mohou vytvářet vlastní účelové fondy napojené na jejich státní rozpočty; fondy se zřizují zákonem.
(7) Československá socialistická republika stanoví rámcové zásady dotační politiky.
Čl. 12
(1) Daně a poplatky možno ukládat jen na základě zákona.
(2) Daňové zákony Federálního shromáždění stanoví zásady pro daňové zákony národních rad, a to v tomto rozsahu:
a) u daní, které rozhodujícím způsobem ovlivňují podmínky na trhu, a to u daně z obratu (jiných spotřebních daní), u základních daní (odvodů) podniků, peněžních ústavů a pojišťoven, u daně ze mzdy stanoví zákony Federálního shromáždění daňovou soustavu, základ daně, minimální sazby, jakož i rozsah, ve kterém mohou orgány obou republik poskytovat zvýhodnění a slevy;
b) u zemědělské a silniční daně (popřípadě u jiných daní tohoto druhu) stanoví zákony Federálního shromáždění, kdo je poplatníkem daně, základ daně, jakož i hlavní zásady zdaňování.
(3) Zásadami stanovenými zákony Federálního shromáždění se řídí národní rady při přijímání svých daňových zákonů. U daní, u kterých zákony Federálního shromáždění stanoví jen minimální sazby, mohou zákony národních rad upravit i přirážky k nim.
(4) Ostatní daně a poplatky stanoví zákony národních rad.
(5) Správa, výkon a kontrola všech druhů daní (odvodů) a poplatků (pokut) přísluší ústředním orgánům republik a z jejich pověření národním výborům nebo jiným orgánům, s výjimkou případů, kdy na základě výlučné působnosti Československé socialistické republiky vybírají poplatky (pokuty) federální orgány. Federální orgány mohou kontrolovat platby pro státní rozpočet federace.
Čl. 13
(1) Území Československé socialistické republiky je jednotným celním územím.
(2) Do působnosti Československé socialistické republiky patří úprava celnictví, celní politika a vydávání celních tarifů.
Čl. 14
(1) Československou měnu upravuje Federální shromáždění zákonem.
(2) Emisní činnost a její kontrola příslušejí měnovému bankovnímu systému, který se skládá z federální banky jako vrcholného měnového orgánu a z národních bank obou republik; tyto banky jsou právnickými osobami.
(3) Vedení federální banky přísluší kolektivnímu orgánu v čele s guvernérem; tento orgán se skládá ze stejného počtu občanů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.
(4) Do působnosti Československé socialistické republiky patří:
a) vydávat československá platidla,
b) stanovit koncepci měnové, devizové a úvěrové politiky,
c) stanovit zásady a rozsah emise a kontrolovat jejich dodržování,
d) určovat nástroje pro uskutečňování jednotné měnové, devizové a úvěrové politiky,
e) určovat rozsah devizových rezerv a stanovit způsob jejich správy,
f) určovat rámec zahraničních devizových operací a stanovit kurs československé měny.
(5) Postavení bank uvedených v odstavci 2, jejich vztahy a činnost upravuje zákon Federálního shromáždění.
Čl. 15
V Československé socialistické republice platí jednotná soustava cen. V oblasti cenové politiky patří do působnosti Československé socialistické republiky:
a) stanovit zásady cenové politiky a regulace cen,
b) určovat ceny surovin, výrobků a služeb, které mají základní význam pro jednotný trh, a to v rozsahu stanoveném zákonem Federálního shromáždění,
c) stanovit kategorizaci tarifů a cen v dopravě a vydávat poštovní a telekomunikační tarify.
Čl. 16
V oblasti zahraničních hospodářských vztahů patří do působnosti Československé socialistické republiky:
a) stanovit zásady zahraniční obchodní politiky,
b) zákonodárství o úpravě vztahů vznikajících při provádění zahraničního obchodu,
c) koordinovat hospodářskou spolupráci se zahraničím, především se socialistickými státy,
d) stanovit zásady organizace zahraničně obchodní činnosti,
e) stanovit základní ekonomické nástroje s výjimkou dodatkových nástrojů.
Čl. 17
V oblasti průmyslu patří do působnosti Československé socialistické republiky:
a) stanovit zásady průmyslové politiky, zejména na základě technicko-ekonomických koncepcí republik v odvětvích a oborech s vysokou integrační funkcí v československé ekonomice,
b) vytvářet podmínky pro zapojení národních ekonomik a jejich hospodářských organizací do mezinárodní průmyslové kooperace, specializace a výzkumu,
c) koordinovat úkoly vyplývající z potřeb obranyschopnosti země.
Čl. 18
V oblasti zemědělství a výživy patří do působnosti Československé socialistické republiky:
a) stanovit zásady zemědělské politiky a politiky výživy lidu,
b) koordinovat státní intervenční politiku v zemědělství a výživě,
c) zákonodárství ve věcech veterinární a rostlinolékařské péče, ochrany půdního fondu a jakosti zemědělských a potravinářských výrobků, vyžadující jednotný postup v celé Československé socialistické republice.
Čl. 19
V oblasti dopravy patří do působnosti Československé socialistické republiky:
a) zákonodárství ve věcech železniční, letecké, námořní, vnitrozemské vodní dopravy a silniční dopravy a dopravních cest,
b) stanovení jednotných pravidel dopravního a přepravního provozu a státních norem pro technickou způsobilost dopravních prostředků a zařízení a dopravních cest,
c) stanovení zásad dopravní politiky a vypracování koncepce rozvoje dopravní soustavy.
Čl. 20
V oblasti pošt a telekomunikací patří do působnosti Československé socialistické republiky:
a) zákonodárství ve věcech pošt a telekomunikací,
b) stanovení jednotných pravidel poštovního a telekomunikačního provozu,
c) vypracování koncepce rozvoje soustavy pošt a telekomunikací.
Čl. 21
(1) V Československé socialistické republice se uskutečňuje jednotná vědecká, technická a investiční politika v základních otázkách.
(2) V oblasti vědecké, technické a investiční politiky patří do působnosti Československé socialistické republiky:
a) vypracovat koncepci rozvoje vědy a techniky a stanovit způsob financování,
b) rozvíjet mezinárodní spolupráci včetně licenční politiky,
c) rozhodovat o investicích celostátního významu, financovaných ze státního rozpočtu federace.
Čl. 22
V oblasti práce, mezd a sociální politiky patří do působnosti Československé socialistické republiky stanovit jednotné zásady:
a) pracovněprávních vztahů,
b) mzdové politiky a regulace mzdového vývoje,
c) důchodového a nemocenského zabezpečení,
d) sociální politiky.
Čl. 23
V oblasti sociálně ekonomických informací patří do působnosti Československé socialistické republiky:
a) stanovit metodiku jednotné soustavy sociálně ekonomických informací, potřebných pro posuzování rozvoje federace a pro plnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků,
b) určovat rozsah informací potřebných pro sledování vývoje hospodářství, životní úrovně a vývoje společnosti,
c) stanovit způsob a lhůty pro poskytování sociálně ekonomických informací, jakož i zásady prověřování jejich správnosti,
d) poskytovat sociálně ekonomické informace mezinárodním organizacím.
Čl. 24
(1) Socialistické podniky vyvíjejí hospodářskou činnost v Československé socialistické republice na území obou republik za podmínek v nich platných.
(2) Do působnosti Československé socialistické republiky patří:
a) úprava zřizování, právních poměrů a způsobů řízení hospodářských organizací,
b) zásady úpravy družstevního a drobného podnikání,
c) úprava hospodářských vztahů mezi socialistickými organizacemi,
d) úprava ochrany výroby a obchodu, jakož i zájmů spotřebitelů, zejména úprava průmyslových práv, normalizace, státního zkušebnictví a státní inspekce,
e) zásady ochrany a využití nerostného bohatství.
Čl. 25
Orgány Československé socialistické republiky, na které president Československé socialistické republiky přenesl sjednávání některých mezinárodních smluv, postupují při sjednávání těchto smluv, upravujících mezinárodní spolupráci v oblastech společné působnosti, ve spolupráci s orgány obou republik; spolupracující s nimi též při zastupování Československé socialistické republiky v mezinárodních organizacích, působících v uvedených oblastech.
Čl. 26
V Československé socialistické republice platí jednotné zásady právní úpravy matrik, občanských průkazů, evidence obyvatelstva a pobytu cizinců; zásady stanoví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 27
(1) Do působnosti Československé socialistické republiky patří upravovat postavení, oprávnění a ostatní poměry ozbrojených bezpečnostních sborů.
(2) Rozdělení působnosti mezi Československou socialistickou republikou a oběma republikami ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti upravuje zákon Federálního shromáždění.
Čl. 28
Rozdělení působnosti mezi Československou socialistickou republikou a oběma republikami ve věcech tisku a jiných informačních prostředků stanoví zákon Federálního shromáždění.