Celo­svě­tový ohlas vyvo­lal úspěšný pokus o pře­kro­čení tzv. železné opony mezi Čes­ko­slo­ven­skem a Bavor­skem (západ­ním Němec­kem) dne 11. září 1951. Vlak číslo 3717 z Chebu do Aše měl podle plánu zasta­vit v Aši, namísto toho však rychle pokra­čo­val až k pře­kro­čení hra­nice se Spol­ko­vou repub­li­kou Německo a skon­čil až v Selbu. Na Západ se tak vět­ši­nou neče­kaně dostalo cel­kem 110 občanů Československa. […]

Zhruba na pře­lomu leto­počtu se na našem území začí­nají obje­vo­vat ger­mán­ské kmeny Mar­ko­manů (na dneš­ním území Čech) a Kvádů (na dneš­ním území Moravy a Slo­ven­ska). Nevíme zcela jistě, jestli jejich pří­chod ze severu byl dopro­vá­zen vytla­če­ním původ­ního kelt­ského oby­va­tel­stva (Bójů) nebo jestli kel­tové zůstali a ger­mán­ské kmeny je podle slov Petra Hory Hořejše jed­no­duše „pře­vrst­vili“. Mar­ko­mani pat­řili do […]

Únor 1948 je pro mne udá­lostí, která stojí za můj komen­tář. Je prav­dou, že se asi spíše ori­en­tuji do národ­ních dějin, než do svě­to­vých. Ale je to tím, že přece jen je mi bližší území, kde žiji, i když svě­tové dějiny také sle­duji. Únor byl tedy obdo­bím, které roz­hodlo o budoucí ori­en­taci naší doby, je to měsíc, […]

První svě­tová válka vypukla pro mnoho lidí poně­kud neče­kaně. Když srbští naci­o­na­listé 28. června 1914 zavraž­dili v Sara­jevu korun­ního prince a násled­níka habsbur­ského trůnu Fran­tiška Fer­di­nanda a jeho man­želku, pova­žo­vali mnozí tento aten­tát jen za další tra­gic­kou udá­lost v dlou­ho­do­bém kon­fliktu a zane­dlouho se tisk opět čile věno­val jiným téma­tům. Až v druhé polo­vině čer­vence se začaly obje­vo­vat známky mož­ného válečného […]

Kon­cen­t­rační tábory – nástroj tota­litní moci slou­žící k izo­laci a likvi­daci odpůrců režimu či nepo­ho­dl­ných sku­pin oby­va­tel­stva. V roce 1934 je J. Goebbels nazval „tábory urče­nými k pře­vý­chově pro­tispo­le­čen­ských živlů těmi nej­hu­mán­něj­šími pro­středky“, ve sku­teč­nosti byly místy nej­straš­něj­šího mučení a vražd. Postupně se staly nástro­jem holo­caustu. V roce 1939 exis­to­valo v nacis­tic­kém Německu šest kon­cen­t­rač­ních táborů, za války jejich počet výrazně stoupl. […]

Kon­cem 70. let. 20. sto­letí byl život Poláků snad ještě tvrdší než život oby­va­tel jiných stře­do­ev­rop­ských zemí. Kromě toho, co do značné míry sdí­leli všichni lidé žijící v sovět­ském bloku, tedy napří­klad cen­zury, zákazu poli­ticky se sdru­žo­vat nebo výrazně ome­ze­ných mož­ností ces­to­vat, Pol­sko zaží­valo i hlu­bo­kou hos­po­dář­skou krizi. V roce 1980 pol­ská vláda ozná­mila další výrazné zdra­žo­vání základních […]

Fidel Castro, sou­časný kubán­ský před­seda vlády a před­seda státní rady (tyto dvě funkce spo­juje v jednu v roce 1976), dik­tá­tor, zakla­da­tel prv­ního komu­nis­tic­kého státu na západní polo­kouli, při­chází na svět 13. srpna roku 1927 v Mayari v kubán­ské pro­vin­cii Ori­ente v rodině plan­táž­níka. Po absol­vo­vání kato­lické střední školy v Havaně (Cole­gio de Belen) stu­duje pak Fidel Castro na práva na Havan­ské univerzitě […]

Mož­nosti obrany ČSR proti německé agresi v září 1938 Čes­ko­slo­ven­ská repub­lika jež vznikla roz­pa­dem Rakousko-Uher­ského moc­nář­ství měla velice nepří­z­ni­vou geostra­te­gic­kou polohu. Čechy byly ze všech stran sevřeny Němec­kem, Morava po anšlusu také a Slo­ven­sko bylo mezi Pol­skem a Maďar­skem, které se nikdy neta­jili neli­bostí vůči ČSR, sevřeno jako mezi mlýn­skými kameny. Z cel­kové délky hra­nice 4120km bylo bez­peč­ných pouze […]

Černý pátek, nebo také černý čtvr­tek. Tak bývá v ději­nách nazý­ván pro­pad akcií na newy­or­ské burze, ke kte­rému došlo 24. 10. 1929. Tento den byl čtvr­tek, proto se v někte­rých mate­ri­á­lech lze dočíst o čer­ném čtvrtku. Plně se však pro­pad akcií na burze pro­je­vil až násle­du­jící den. Tedy v pátek. Tolik tedy k vysvět­lení těchto dvou pojmů ozna­ču­jí­cích jednu a tutéž […]

Po vypuk­nutí hos­po­dář­ské krize v Německu došlo ve 30. letech k masové neza­měst­na­nosti, která hlu­boce zasáhla eko­no­mický i kul­turní život a ovliv­nila tak myš­lení a cho­vání jed­not­livců i celých sku­pin oby­va­tel­stva. Této krize vyu­žila nej­více Národně soci­a­lis­tická strana, která vznikla po první svě­tové válce v roce 1919, a která se 24. února 1920 pře­jme­no­vala na Národně soci­a­lis­tic­kou němec­kou děl­nic­kou stranu – NSDAP (Nati­o­nal­so­zi­a­lis­tische […]