Počát­kem dva­cá­tého sto­letí se Irsko pro­bu­dilo k životu. Vzni­kalo mnoho naci­o­na­lis­tic­kých sku­pin sna­ží­cích se o osa­mo­stat­nění Irska. Jme­nujme za ně ale­spoň Sinn Féin (My samo­statní) zalo­že­nou roku 1908 nebo Irish Citi­zen Army (Irská občan­ská armáda). Drobné akce těchto sepa­ra­tis­tic­kých sku­pin vyús­tilo až k Veli­ko­noč­nímu povstání roku 1916. Význam­nou posta­vou tohoto povstání, jež svými důsledky vedlo ke vzniku nezávislého […]

Česká dru­žina Zákla­dem čes­ko­slo­ven­ských legií v Rusku byla Česká dru­žina, která vzni­kala v Kyjevě od 12. 8. 1914 zpo­čátku pře­de­vším z čes­kých emi­grantů s rakousko-uher­ským občan­stvím, kteří chtěli bojo­vat na straně Ruska proti Rakousko-Uher­sku. Křest ohněm pro­dě­lala Česká dru­žina neda­leko Tar­nova (nyní Pol­sko) 19. 11. 1914. Touto akcí byl zahá­jen dlouhý řetěz úspěš­ných zpra­vo­daj­ských a pro­pa­gač­ních akcí jed­not­li­vých jed­no­tek České […]

Zamě­říme se na 40. léta 20. sto­letí na našem území v době Pro­tek­to­rátu Čechy a Morava. Kolem roku 1941 zde vzniká a postupně sílí pro­ti­fa­šis­tické odbo­jové hnutí – lidé se bouří a stáv­kují. „Růst orga­ni­zo­va­ného odbo­jo­vého hnutí nacisty silně zne­po­ko­juje.“[1] Na místo neschop­ného pro­tek­tora Kon­stan­tina von Neu­ratha je jme­no­ván Reinhard Heyd­rich. „Jako zastu­pu­jící říš­ský pro­tek­tor pro­sa­zo­val poli­tiku cukru a biče […]

Dávné civi­li­zace, které vznikly v povodí řeky Indu, jsou plné záhad. Nee­xis­tují písemná svě­dec­tví o jejich ději­nách. První seri­ózní záznamy pochá­zejí až z doby po smrti Buddhy (kolem roku 486 před Kris­tem), který bývá pova­žo­ván za první his­to­ric­kou osob­nost Indie. Zna­losti dějin se proto zaklá­dají na pra­me­nech, které se obvykle při­jí­mají jen jako pomocná his­to­rická svě­dec­tví; na archeologii, […]

Ten­dence shro­maž­ďo­vat Němce do táborů, tzn. míst, kde by je bylo možné snáze kon­t­ro­lo­vat, se obje­vují již od konce války. Řek­­neme-li tábor, jde o poměrně neur­čitý pojem, jeli­kož jich exis­to­valo více druhů. Z původ­ních kon­cen­t­rač­ních táborů, urče­ných čistě jen pro sou­stře­dění vět­šího počtu Němců na jed­nom místě, ve velmi krát­kém období (do konce roku 1945) vykrys­ta­li­zo­valy tábory […]

Odsun Němců, často a ne neo­práv­něně nazý­ván i jako vyhnání, je a ještě dlouho bude poměrně kon­tro­verz­ním a bolest­ným téma­tem v čes­kých ději­nách a ještě více v česko-němec­­kých vzta­zích. Jeho následky v prv­ních pová­leč­ných letech byly velmi citel­ným zása­hem do života mnoha lidí i obcí jako tako­vých. Zále­želo samo­zřejmě na podílu německé popu­lace v jed­not­li­vých měs­tech a dal­ších síd­lech – pokud obec byla z větší části nebo […]

Západní a severní aus­tral­ské pobřeží mapo­vali již během 17. sto­letí nizo­zemští moře­plavci – zemi nazvali Novým Holand­skem. O sto­letí poz­ději mapo­val východní aus­tral­ské pobřeží brit­ský moře­pla­vec James Cook – zemi nazval Nový Jižní Wales. První osada byla zalo­žena 26. ledna 1788 flo­ti­lou nazva­nou First Fleet (první flo­tila).  Osada byla pojme­no­vána Port Jackson. V roce 1859 na aus­tral­ské pevnině […]

Josef Vác­lav Radecký z Radče je beze­sporu jeden z nej­vý­znam­něj­ších vojen­ských veli­telů his­to­rie, ale je také sou­časně i poně­kud kon­tro­verzní posta­vou naší minu­losti. Když v lednu roku 1858 zemřel, byl v Praze na Malostran­ském náměstí již v lis­to­padu téhož roku vzty­čen jeho pomník. Po vyhlá­šení samo­stat­ného Čes­ko­slo­ven­ska byl však, tento věrný sluha monar­chie a císaře, mno­hým pro­ti­mo­nar­chis­ticky nala­dě­ným oso­bám proti srsti, a tak […]

Již od konce 19. sto­letí pařily České země k nej­mo­der­něj­ším náro­dům Rakousko – Uher­ska. V prů­běhu 1. svě­tové války dochá­zelo ke snaze o jejich ger­ma­ni­zaci a o likvi­daci čes­kých stát­ních práv. Monar­chie se vzdala ochranné role pro své jed­not­livé národy, díky čemuž T. G. Masa­ryk ode­šel do emi­grace, kde zalo­žil pro­tira­kouský odboj s názvem Český komi­tét zahra­niční. Záro­veň v Čes­kých zemích […]

Mís­tem, kde se zro­dily nej­starší spor­tovní slav­nosti, byla sta­ro­řecká Olym­pia. Tento posvátný okrsek ležící na polo­ostrově Pelo­ponés, kam pout­níci původně při­chá­zeli uctí­vat svého nej­vyš­šího boha Dia (Zeus) a jeho man­želku, krá­lovnu nebes Héru, dal jméno nej­slav­něj­ším ze vše­řec­kých her. Tyto hry vznikly jako dopl­nění k nábo­žen­ským prů­vo­dům, růz­ným umě­lec­kým výstu­pům, diva­del­ním hrám či sou­tě­žím. Přesný původ olym­pij­ských her je nejasný. […]