Praha za Karla IV. – metropole Evropy

„Všude se mi líbí, ale doma nej­lépe.“ Tento citát při­pi­so­vaný Karlu IV. vysti­huje vztah tohoto osví­ce­ného panov­níka k jeho rodné zemi. Karel IV., jeden z nej­vý­znam­něj­ších čes­kých a evrop­ských panov­níků, uči­nil z Prahy své hlavní sídlo a pro­mě­nil ji v jedno z nej­vý­znam­něj­ších měst teh­dejší Evropy. Jak se mu to poda­řilo? Tato esej se zamě­řuje na roz­voj Prahy za jeho vlády, její pro­měnu v met­ro­poli evrop­ského významu a význam této trans­for­mace pro další generace.

Praha před Karlem IV. – obraz města v první polovině 14. století

Před pří­cho­dem Karla IV. byla Praha sice význam­ným měs­tem, ale spíše regi­o­nál­ního cha­rak­teru. Vláda jeho otce, Jana Lucem­bur­ského, se nesla ve zna­mení poli­tic­kých kon­fliktů a časté nepří­tom­nosti krále v čes­kých zemích. Sta­vební podoba města byla ome­zená na Staré Město s úzkými ulič­kami a měst­skými hradbami. Praž­ský hrad byl neu­dr­žo­vaný a městu chy­běly repre­zen­ta­tivní stavby.

Hos­po­dář­sky a soci­álně Praha zao­stá­vala za met­ro­po­lemi jako Paříž, Řím nebo Benátky. Hygi­e­nické pod­mínky byly špatné, obchodní čin­nost ome­zená a město se potý­kalo s pře­lid­ně­ním. Přes­tože Praha měla poten­ciál, bylo třeba silné vůdčí osob­nosti, která by jej doká­zala rozvinout.

Pařížské inspirace Karla IV.

Karel IV. strá­vil své mládí na fran­couz­ském dvoře, kde absor­bo­val vlivy paříž­ského urba­nismu, archi­tek­tury a kul­tury. Paříž­ská katedrála Notre Dame a další stavby fran­couz­ské gotiky hlu­boce ovliv­nily jeho vkus. Karel obdi­vo­val také orga­ni­zaci města a efek­tivní správu, což poz­ději apli­ko­val při plá­no­vání roz­voje Prahy.

Paříž byla rov­něž cen­t­rem vzdě­la­nosti, a to díky své uni­ver­zitě, která inspi­ro­vala Karla k zalo­žení Uni­ver­zity Kar­lovy v roce 1348. Kul­turní a inte­lek­tu­ální pro­středí Fran­cie jej moti­vo­valo k tomu, aby Prahu pozvedl na podob­nou úroveň.

Kar­lův most (foto: Mar­tin Krch­na­cek on Unsplash)

Karel IV. a proměna Prahy

Po návratu do Čech začal Karel IV. usku­teč­ňo­vat svou vizi Prahy jako cen­tra Svaté říše řím­ské. Jeho klí­čo­vým kro­kem bylo zalo­žení Nového Města praž­ského, které poskytlo pro­stor pro roz­ší­ření města. Urba­nis­tické řešení Nového Města se vyzna­čo­valo širo­kými uli­cemi, vel­kými náměs­tími a důmy­sl­ným roz­mís­tě­ním kostelů.

Kar­lovy sta­vební pro­jekty zahrnovaly:

• Kar­lův most, který nahra­dil starší Judi­tin most a stal se klí­čo­vým spo­je­ním mezi Sta­rým Měs­tem a Malou Stranou.
• Katedrálu sv. Víta, jejíž stavba sym­bo­li­zo­vala duchovní i poli­tic­kou sílu.
• Uni­ver­zitu Kar­lovu, první uni­ver­zitu ve střední Evropě, která při­táhla vzdě­lance z celé říše.
• Hrad­čany a Praž­ský hrad, které byly pře­sta­věny na repre­zen­ta­tivní sídlo císaře.

Další stavby jako Karl­štejn, Emauzy a kaple Božího Těla, které pod­trhly význam Prahy jako duchov­ního a kul­tur­ního centra.

V této lis­tině Karel IV. ujiš­ťuje Staré Město praž­ské, že zalo­žení Nového Města nebude mít nega­tivní dopad na jeho stá­va­jící práva, pri­vi­le­gia, maje­tek a pří­jmy. Potvr­zuje, že Staré Město si pone­chá všechny své dosa­vadní výsady a že Nové Město nebude s ním v žád­ném ohledu sou­pe­řit ani ho omezovat.

Roz­sah Nového Města praž­ského oproti Starému Městu oddě­le­nému výraz­nou strou­hou a pří­ko­pem sta­ro­měst­ského opev­nění je dobře patrný na dře­vo­rytu Jana Kozla a Micha­ela Peter­leho z Anna­bergu z roku 1562 (Vra­ti­slav­ský pro­spekt). zdroj: Praha arche­o­lo­gická

Emauz­ský kláš­ter „Na Slo­va­nech“ na Novém Městě praž­ském (stav před dru­hou svě­to­vou válkou)

Praha – metropole Evropy

Za Karla IV. se Praha stala poli­tic­kým cen­t­rem Svaté říše řím­ské, což při­spělo k jejímu hos­po­dář­skému a kul­tur­nímu roz­voji. Město při­ta­ho­valo obchod­níky, řeme­sl­níky i umělce, což vedlo k roz­ma­chu obchodu a řeme­sel. Uni­ver­zita Kar­lova se stala cen­t­rem vzdě­la­nosti a při­spěla k inte­lek­tu­ál­nímu roz­voji celé oblasti. Zalo­žení Uni­ver­zity v roce 1348 jakožto první uni­ver­zity ve střední Evropě bylo klí­čo­vým momen­tem pro roz­voj Prahy z mezi­ná­rod­ního hle­diska. Uni­ver­zita při­ta­ho­vala stu­denty a učence z celé Evropy a stala se význam­ným cen­t­rem vzdě­la­nosti, vědy a kul­tury. Vytvo­řila se zde inte­lek­tu­ální atmo­sféra, která pod­ně­co­vala roz­voj huma­nismu, umění i literatury.

Praha se svými monu­men­tál­ními stav­bami a význa­mem stala rov­no­cen­ným part­ne­rem evrop­ských met­ro­polí jako Paříž nebo Řím. Její pro­měna měla zásadní vliv na další vývoj čes­kých zemí a zane­chala trvalý odkaz pro budoucí generace.

Závěr

Když dnes pro­chá­zím uli­cemi Prahy, nemohu si nepřed­sta­vit, jaké to muselo být za vlády Karla IV. Každý kámen, každá ulička, každá věž nese stopu jeho vizi­o­nář­ské práce. Z malého stře­do­vě­kého města vyrostla pod jeho vede­ním met­ro­pole, která ovliv­nila dějiny nejen čes­kých zemí, ale i celé Evropy. Karel IV. doká­zal pro­po­jit stře­do­vě­kou duchovní víru, poli­tic­kou moc a kul­turní ambice, čímž vytvo­řil město, které i dnes fas­ci­nuje mili­ony lidí. Možná právě tato nad­ča­sová kom­bi­nace z Prahy činí pra­vou met­ro­poli Evropy.