Praha za Karla IV. – metropole Evropy

Autor: Václav Němec

„Všude se mi líbí, ale doma nejlépe.“ Tento citát připisovaný Karlu IV. vystihuje vztah tohoto osvíceného panovníka k jeho rodné zemi. Karel IV., jeden z nejvýznamnějších českých a evropských panovníků, učinil z Prahy své hlavní sídlo a proměnil ji v jedno z nejvýznamnějších měst tehdejší Evropy. Jak se mu to podařilo? Tato esej se zaměřuje na rozvoj Prahy za jeho vlády, její proměnu v metropoli evropského významu a význam této transformace pro další generace.

Praha před Karlem IV. – obraz města v první polovině 14. století

Před příchodem Karla IV. byla Praha sice významným městem, ale spíše regionálního charakteru. Vláda jeho otce, Jana Lucemburského, se nesla ve znamení politických konfliktů a časté nepřítomnosti krále v českých zemích. Stavební podoba města byla omezená na Staré Město s úzkými uličkami a městskými hradbami. Pražský hrad byl neudržovaný a městu chyběly reprezentativní stavby.

Hospodářsky a sociálně Praha zaostávala za metropolemi jako Paříž, Řím nebo Benátky. Hygienické podmínky byly špatné, obchodní činnost omezená a město se potýkalo s přelidněním. Přestože Praha měla potenciál, bylo třeba silné vůdčí osobnosti, která by jej dokázala rozvinout.

Pařížské inspirace Karla IV.

Karel IV. strávil své mládí na francouzském dvoře, kde absorboval vlivy pařížského urbanismu, architektury a kultury. Pařížská katedrála Notre Dame a další stavby francouzské gotiky hluboce ovlivnily jeho vkus. Karel obdivoval také organizaci města a efektivní správu, což později aplikoval při plánování rozvoje Prahy.

Paříž byla rovněž centrem vzdělanosti, a to díky své univerzitě, která inspirovala Karla k založení Univerzity Karlovy v roce 1348. Kulturní a intelektuální prostředí Francie jej motivovalo k tomu, aby Prahu pozvedl na podobnou úroveň.

Karlův most (foto: Martin Krchnacek on Unsplash)

Karel IV. a proměna Prahy

Po návratu do Čech začal Karel IV. uskutečňovat svou vizi Prahy jako centra Svaté říše římské. Jeho klíčovým krokem bylo založení Nového Města pražského, které poskytlo prostor pro rozšíření města. Urbanistické řešení Nového Města se vyznačovalo širokými ulicemi, velkými náměstími a důmyslným rozmístěním kostelů.

Karlovy stavební projekty zahrnovaly:

Karlův most, který nahradil starší Juditin most a stal se klíčovým spojením mezi Starým Městem a Malou Stranou.
Katedrálu sv. Víta, jejíž stavba symbolizovala duchovní i politickou sílu.
Univerzitu Karlovu, první univerzitu ve střední Evropě, která přitáhla vzdělance z celé říše.
Hradčany a Pražský hrad, které byly přestavěny na reprezentativní sídlo císaře.

Další stavby jako Karlštejn, Emauzy a kaple Božího Těla, které podtrhly význam Prahy jako duchovního a kulturního centra.

Stavba	Rok zahájení stavby	Architekt/Stavební huť	Poznámky
Nové Město pražské	1348	Matyáš z Arrasu, Petr Parléř (po 1356)	Urbanistický projekt s širokými ulicemi a náměstími, zahrnující kostely a kláštery. Významný urbanistický čin, který Prahu výrazně rozšířil. Karel IV. se na plánování osobně podílel.
Univerzita Karlova	1348	Stavebně nesouvisí s konkrétní stavbou v době založení	První univerzita ve střední Evropě, inspirována univerzitou v Paříži. Zpočátku výuka probíhala v existujících budovách, později vzniklo Karolinum.
Karlův most	1357	Petr Parléř a jeho huť	Nahradil starší Juditin most, ikonická gotická stavba. Základní kámen položen Karlem IV. v roce 1357. Stavba trvala desítky let a pokračovala i po Karlově smrti.
Katedrála sv. Víta	1344 (obnovení stavby)	Matyáš z Arrasu, Petr Parléř a jeho huť	Obnovení stavby po dlouhé přestávce, započaté Janem Lucemburským. Významná gotická katedrála, symbol české státnosti.
Emauzský klášter (Na Slovanech)	1347	Petr Parléř a jeho huť (pravděpodobně)	Klášter benediktinů s orientací na slovanskou liturgii. Významné dílo gotické architektury s charakteristickými dvojlodími.
Kaple Božího Těla	1352	Petr Parléř a jeho huť (pravděpodobně)	Kaple na Dobytčím trhu (dnes Karlovo náměstí), sloužila k uchovávání říšských relikvií. Zničena za husitských válek.
Karlštejn	1348	Matyáš z Arrasu, Petr Parléř a jeho huť	Hrad mimo Prahu, sloužil k uchovávání korunovačních klenotů a relikvií. Významná gotická stavba, symbol Karlovy moci.
Pražský hrad (přestavby)	40. – 70. léta 14. století	Matyáš z Arrasu, Petr Parléř a jeho huť	Rozšíření a úpravy hradu jako reprezentativního císařského sídla. Zahrnuje dostavbu katedrály sv. Víta, Starý královský palác a další stavby.
Kostel Panny Marie Sněžné	1347	Petr Parléř a jeho huť (pravděpodobně)	Nedokončený kostel, plánován jako největší v Praze. Stavba byla přerušena a později dokončena v menším rozsahu.
Kostel sv. Apolináře	1362	Petr Parléř a jeho huť (pravděpodobně)	Gotický kostel na Novém Městě pražském. Součást souboru Novoměstských kostelů.
Kostel sv. Štěpána	1351	Petr Parléř a jeho huť (pravděpodobně)	Gotický kostel na Novém Městě pražském. Součást souboru Novoměstských kostelů.
Kaple sv. Kříže na Hradě	po roce 1356	Petr Parléř a jeho huť	Kaple určená pro uchovávání říšských relikvií. Nachází se v areálu Pražského hradu.

V této listině Karel IV. ujišťuje Staré Město pražské, že založení Nového Města nebude mít negativní dopad na jeho stávající práva, privilegia, majetek a příjmy. Potvrzuje, že Staré Město si ponechá všechny své dosavadní výsady a že Nové Město nebude s ním v žádném ohledu soupeřit ani ho omezovat.

Rozsah Nového Města pražského oproti Starému Městu oddělenému výraznou strouhou a příkopem staroměstského opevnění je dobře patrný na dřevorytu Jana Kozla a Michaela Peterleho z Annabergu z roku 1562 (Vratislavský prospekt). zdroj: Praha archeologická

Emauzský klášter „Na Slovanech“ na Novém Městě pražském (stav před druhou světovou válkou)

Praha – metropole Evropy

Za Karla IV. se Praha stala politickým centrem Svaté říše římské, což přispělo k jejímu hospodářskému a kulturnímu rozvoji. Město přitahovalo obchodníky, řemeslníky i umělce, což vedlo k rozmachu obchodu a řemesel. Univerzita Karlova se stala centrem vzdělanosti a přispěla k intelektuálnímu rozvoji celé oblasti. Založení Univerzity v roce 1348 jakožto první univerzity ve střední Evropě bylo klíčovým momentem pro rozvoj Prahy z mezinárodního hlediska. Univerzita přitahovala studenty a učence z celé Evropy a stala se významným centrem vzdělanosti, vědy a kultury. Vytvořila se zde intelektuální atmosféra, která podněcovala rozvoj humanismu, umění i literatury.

Praha se svými monumentálními stavbami a významem stala rovnocenným partnerem evropských metropolí jako Paříž nebo Řím. Její proměna měla zásadní vliv na další vývoj českých zemí a zanechala trvalý odkaz pro budoucí generace.

Závěr

Když dnes procházím ulicemi Prahy, nemohu si nepředstavit, jaké to muselo být za vlády Karla IV. Každý kámen, každá ulička, každá věž nese stopu jeho vizionářské práce. Z malého středověkého města vyrostla pod jeho vedením metropole, která ovlivnila dějiny nejen českých zemí, ale i celé Evropy. Karel IV. dokázal propojit středověkou duchovní víru, politickou moc a kulturní ambice, čímž vytvořil město, které i dnes fascinuje miliony lidí. Možná právě tato nadčasová kombinace z Prahy činí pravou metropoli Evropy.