Anglická průmyslová revoluce a její rozšíření

Ang­lická prů­mys­lová revo­luce zna­me­nala pře­chod od řeme­slné a manu­fak­turní výroby k výrobě tovární (za pou­žití pra­cov­ních strojů a nových tech­no­lo­gií). Hlavní pohon­nou silou byla pára, sym­bo­lem revo­luce parní stroj. V Ang­lii začíná prů­mys­lová revo­luce v šede­sá­tých letech 18. sto­letí, svého dovr­šení dosa­huje kolem roku 1830 (ve vět­šině Evropy).

Předpoklady pro průmyslovou revoluci

• vývoj kapi­ta­lismu (16. – 18. století) 
  • v země­děl­ství (pro­ces ohra­zo­vání = uza­ví­rání polí) – dochází tím k uvol­nění pra­cov­ních sil ze země­děl­ství, rol­níci zís­kali osobní svo­bodu, stali se svo­bod­nou pra­covní silou, byli zba­veni výrob­ních pro­středků a půdy; dosta­tek (nad­by­tek) volné a levné pra­covní síly ale vedl ke zpo­ma­lení zavá­dění tech­nic­kých ino­vací, které byly drahé
  • ve výrobě (řemesl. a manufaktury)
• ve druhé polo­vině 18. sto­letí dochází k agrární revo­luci
  • zvy­šuje se pro­duk­ti­vita práce
  • zavá­dění nových způ­sobů (stří­davé obdě­lá­vání polí – píc­niny, obil­niny, okopaniny)
  • celo­roční ustá­jení dobytka, zavá­dění strojů do zemědělství
• roz­voj manu­fak­tur – dělba práce (tech­nický před­po­klad pro nahra­zení lid­ské práce mechanismem)
• aku­mu­lace kapi­tálu (nahro­ma­dění finanč­ních pro­středků z obchod­ního pod­ni­kání s kolo­ni­emi a vyu­žití kapitálu)

Průběh průmyslové revoluce

První prů­mys­lo­vou revo­lucí nazý­váme období mezi léty 1770 a 1830, kdy pro­běhl v Ang­lii jako v první zemi na světě hos­po­dář­ský roz­mach, během kte­rého došlo jak ke změně kra­jiny a země, tak ke změně ve všech oblas­tech života oby­va­tel. Typic­kými stav­bami byly továrny s vyso­kými kou­ří­cími komíny, v jejichž okolí vyrostla sídla pro masu továr­ních zaměst­nanců. Staví se nové sil­nice, želez­nice, prů­plavy a kanály. Oby­va­telé ve vel­kém opouš­tějí ven­kov a stě­hují se do měst, kde se z nich stá­vají děl­níci v hutích, dolech, žele­zár­nách či tex­til­ních továr­nách. Vzniká tak zcela nové roz­dě­lení spo­leč­nosti na děl­níky a bur­žo­a­zii (továr­níci, obchod­níci, ban­kéři). Továrny se pře­sou­vají postupně na okraj měst a vzni­kají kolem nich děl­nické čtvrti.

Prů­mys­lová revo­luce začala v tex­til­ním prů­myslu. Důle­žité vynálezy:

• 1733 – léta­jící člu­nek (John Kay)
• 1764 Spin­ning jenny – nový spřá­dací stroj (James Hargreaves)
• Richard Arkwright v 60. letech vylep­šil Spin­ning jenny (pohá­něný vou­dou, koň­skými silami) a v 80. letech ote­vřel jednu z prv­ních dílen se spřá­da­cím stro­jem na parní pohon
• 1779 – Samuel Crompton, těžící z před­cho­zích vyná­lezců, při­šel se svým, pod­statně doko­na­lejší stro­jem, zva­ným the Mule (Spin­ning mule)
• 1785 – Edmund Car­twright paten­to­val tkal­cov­ský stav s par­ním pohonem

Do Ang­lie se dová­žela levná bavlna (lev­nější než vlna – tra­diční suro­vina pro tex­ti­lie), jejíž vel­kým doda­va­te­lem byly plan­táže v USA. Roz­voj tex­til­ního prů­myslu byl zapří­či­něn vel­kou poptáv­kou po bavl­ně­ných lát­kách. Levné zpra­co­vání bavlny umož­nily nové tech­nické a tech­no­lo­gické postupy a rychlý obrat kapi­tálu ve srov­nání s těž­kým prů­mys­lem; je však třeba říci, že vliv na cenu měl i fakt, že v tomto odvětví byly často zaměst­ná­vány ženy a děti (nižší mzdové náklady). Nový pří­stup zna­me­nal odklon od výroby na zakázku k výrobě masové, pro neznámé odběratele.

Parní stroj (obrá­zek z pub­li­kace od J. Janov­ského 1904)

Sym­bo­lem prů­mys­lové revo­luce se stal pře­de­vším parní stroj, který zdo­ko­na­lil v 60. letech 18. sto­letí James Watt. Až po tomto zdo­ko­na­lení mohlo dojít k jeho maso­vému nasa­zení v růz­ných oblas­tech od dolů a hutí až po parní dopravu (loko­mo­tivy).

Výroba ve vel­kém si žádala samo­zřejmě i revo­luci v oblasti dopravy. V roce 1804 sestro­jil první funkční parní loko­mo­tivu Richard Tre­vi­thick. Zda­leka nej­zná­měj­ším vyná­lez­cem a pro­jek­tan­tem v této oblasti byl však George Ste­phen­son a po něm i jeho syn Robert (loko­mo­tiva Rocket a další). První želez­nice na světě pro veřej­nou dopravu ces­tu­jí­cích byla ote­vřena roku 1825 mezi Stockto­nem a Dar­ling­to­nem. První veřejná (mezi)městská želez­nice mezi Man­ches­te­rem a Liver­poo­lem byla ote­vřena roku 1830. Její vlaky měly jízdní řády. Parní stroj byl vyu­ží­ván také v lodní dopravě – první „paro­lodě“ byly vyví­jeny již před samot­ným vyná­le­zem par­ního stroje, napří­klad Denis Papin se na začátku 18. sto­letí pus­til do výroby lodě s kolesy pohá­něné parní pum­pou, v prů­běhu sto­letí pak spat­řily světlo světa roz­dílné lodě na páru s růz­nými designy jak v USA, tak v Evropě (nevy­u­ží­valy ale jen parní pohon, mívaly i plachty); nej­zná­měj­ším vyná­lez­cem v této oblasti je zřejmě Robert Ful­ton, Ame­ri­čan, jehož první loď spat­řila světlo světa roku 1803 ve Fran­cii; roku 1819 pak první par­ník pře­plul Atlant­ský oceán (loď ale neměla čistě jen parní pohon). Rychlý pře­nos zpráv zajis­til elek­trický telegraf.

Důsledky průmyslové revoluce

1. roz­voj výroby

• roz­voj stro­jí­ren­ství – vzrůst poptávky po železné rudě, uhlí; nové metody výroby oceli
• roz­voj che­mie – poznatky uži­tečné v bar­víř­ství, bělič­ství a tiskařství
• roz­voj dopravy 
  • hlavně želez­niční – spo­tře­bi­telé železa a uhlí, budo­vání kolejí, nádraží)
  • roz­voj také říční dopravy (stavba prů­plavů), námořní dopravy
  • budo­vání mostů (první železný most – přes řeku Severn vybu­do­ván v letech 1775 – 1779)
  • budo­vání silnic
• roz­voj obchodu 
  • myš­lenka free trade (volný, svo­bodný obchod)
  • dopo­sud pro­tek­ci­o­nis­mus, ochra­nář­ská celní politika

2. soci­ální důsledky

• růst počtu oby­va­tel (od polo­viny 18. stol. do 1830 se počet oby­va­tel v Ang­lii zdvojnásobil)
• obživu oby­va­tel zajis­tila agrární revo­luce, prů­mys­lová revo­luce zajis­tila práci
• sní­žila se úmrt­nost (zdo­ko­na­lení hygi­eny, lékař­ské péče, menší hlad)
• urba­ni­zace
  • vzni­kají velká měst­ská prů­mys­lová cen­tra, stě­ho­vání do měst
  • hlavně na severu, seve­ro­zá­padě a ve střední Anglii
  • sou­stře­ďo­vání lidí, výroby, kapi­tálu (prů­mys­lové aglomerace)
  • cen­tra: Man­ches­ter, Liver­pool, Bir­mingham, Glasgow
• změna spo­le­čen­ské struk­tury (změna roz­vrstvení obyvatel)
• vytvo­ření prů­mys­lo­vého pro­le­ta­ri­átu (děl­nic­tva) = pro­le­ta­ri­zace
  • početná vrstva obyvatel
• sní­žení počtu lidí v země­děl­ství, zvý­šení v průmyslu
• postupně vzniká děl­nické hnutí (nízké mzdy => vykořisťování)

Na konci 18. sto­letí dochází k roz­bí­jení strojů – děl­níci na stroje nahlí­želi jako na pří­činu své bídy, báli se také, že je stroje nahradí a oni budou bez práce. Tomuto jevu se podle Neda Ludda (v roce 1779 roz­bil dva ple­tací stroje) lud­dis­mus. Nej­větší vlny lud­dismu pro­bí­haly v letech 1811 – 1813. Ve 20. letech začíná děl­nické sebe­u­vě­do­mění (děl­nic­tvo se stává zvláštní spo­le­čen­skou tří­dou). Ve 30. letech 19. sto­letí začí­nají vystu­po­vat děl­níci se svými poža­davky proti bur­žo­a­zii, vznikly pod­půrné spolky (měly pomá­hat v nepří­z­ni­vých dobách; vznikly na prin­cipu soli­da­rity; pla­cení do pokla­den spolků). Ve 40. – 50. letech vzni­kají odbory (sdru­žení děl­níků stej­ného oboru) – kvůli hájení svých hos­po­dář­ských zájmů (délka pra­covní doby, výše mzdy). V 60. – 70. letech pak vzni­kají poli­tické strany děl­nic­tva (usi­lují o zastou­pení děl­níků v par­la­mentu, poli­tic­kými pro­středky pro­sa­zují své zájmy) – bojují za vše­o­becné volební právo.

Rozšíření průmyslové revoluce

Stře­diska těž­kého prů­myslu: německé Por­úří, Slez­sko, jižní Rusko, Ural, ame­rický seve­ro­vý­chod a středozápad

Cen­tra che­mic­kého a elek­tro­tech­nic­kého prů­myslu: Bri­tá­nie, Fran­cie, Německo

• orga­nická chemie
  
• v letech 1750 – 1858 v elek­tro­tech­nic­kém výzkumu vynikli: B. Fran­klin, A. Volta, M. Fara­day (vyná­lezy, poznatky pak užili v praxi: elek­tro­mag­ne­tický tele­graf, tele­grafní linky, želez­nice, parolodě)

želez­niční doprava

• ve 20. letech 19. sto­letí George Ste­phen­son zdo­ko­na­lil stavbu lokomotiv
• začalo budo­vání želez­niční sítě v Evropě (hlavně ve Fran­cii a v Německu)
• první koněspřežka (vagony tahány koňmi) byla sta­věna 1824–1832 (České Budě­jo­vice – Linec) a 1825–1836 (z Prahy do Lán); roku 1837 byla ote­vřena první parní želez­nice v Rakousku (malý úsek Severní dráhy císaře Fer­di­nanda v Rakousku, která po dostavbě v dal­ších letech vedla z Vídně přes Moravu do Pol­ska, měla odbočku do Brna, Olo­mouce, Opavy); parní želez­nice v Evropě ovšem exis­to­vala již dříve, ovšem její vyu­žití bylo omezené
• roku 1845 byla dráha pro­ta­žena z Olo­mouce do Prahy
• roku 1848 posta­vena dráha z Vídně do Prešpurku (Bra­ti­slavy)
• v 70. – 90. letech se u nás vytváří základní síť se spá­dem do Vídně
• stavby želez­nic se staly od 40. let důle­ži­tou oblastí pod­ni­kání, daly velký pod­nět pro roz­voj těž­kého prů­myslu, zna­me­naly jeho postup­nou pře­vahu nad prů­mys­lem lehkým
• doprava zboží se zrych­lila, zlev­nila a zvý­šil se její cel­kový objem a bezpečnost
• v roce 1869 byla v USA dokon­čena stavba první transkon­ti­nen­tální železnice

lodní doprava (parní)

• R. Ful­ton sestro­jil svou první plně úspěš­nou parní loď Cler­mont (na vodě 1807) – plula na ame­ric­kých Vel­kých jeze­rech, řekách Mis­sis­sippi a Mis­souri; Ful­ton nebyl vyná­lez­cem prv­ního par­níku, ty exis­to­valy již dříve, sám jej ale zdo­ko­na­lil a hlavně silně zpo­pu­la­ri­zo­val; vedle se upal­t­ňo­vali i další vyná­lezci, jako např. John Stevens
• v Evropě se lodě pla­vily na Rýně, Dunaji, Seině, Rhéně, ve Stře­do­zem­ním moři, Balt­ském moři, v kanálu La Manche
• roku 1819 pře­plul první par­ník (Savan­nah) Atlan­tik (loď ale vyu­ží­vala i plachty, její pohon na páru nebyl ještě doko­nalý; první transatlan­tická plavba čistě jen na páru byla usku­tač­něna až 1826)
• roku 1838 zapo­čata regu­lérní doprava mezi Ang­lií a New Yorkem

Rakouská monar­chie

Na rakous­kém území došlo mezi lety 1818 a 1830 k 15–20% nárůstu oby­va­tel­stva (v roce 1818 zde žilo nece­lých 30 mili­onů oby­va­tel, z toho v Čechách 5 mili­onů; v

•  roce 1830 již 34,5 mili­onu oby­va­tel, z toho v Čechách 6 mili­onů). Z
• lep­šilo se tech­nické vzdě­lání, roz­voj tech­niky (bra­tranci Vever­kovi vyna­lezli ruchadlo).

• želez­niční, říční doprava (J. Ger­st­ner, syn Fr. Ger­st­ner, J. Božek, J. Res­sel (lodní šroub))
• první moderní stro­jí­ren­ské dílny zalo­ženy ang­lic­kými a němec­kými odbor­níky v Brně, Praze a v Liberci
• tex­tilní výroba v sever­ních Čechách (Libe­recko, Jab­lo­necko, Čes­ko­lip­sko); v Praze, Brně
• na Ost­rav­sku těžba kamen­ného uhlí, výroba železa, roku 1836 vznikla první kok­so­vací vysoká pec v monarchii

V Čes­kých zemích byla nej­nižší zaměst­na­nost v země­děl­ství v rámci monar­chie. Další roz­voj Čech závi­sel na odstra­nění zbytků stře­do­vě­kých pře­ká­žek i na národní emancipaci.

Eko­no­miku monar­chie ovliv­ňo­valy 3 zásadní faktory:

1. absence kolo­nií, tím pádem menší trh, odbytiště
2. poz­dější nástup industri­a­li­zace, která se uplat­ňo­vala nerov­no­měrně a postu­po­vala ze západu na východ; některé oblasti byly v industri­ál­ním vývoji opož­děny až o 100 let
3. poma­lejší tempo roz­voje eko­no­miky, tím pádem zaostávání:

• menší zdroje surovin
• pře­by­tek levné pra­covní síly, tím pádem nebylo nutné kupo­vat drahé stroje
• pomalý roz­voj trhu
• nedo­sta­tek kapitálu
• nepří­z­nivý dopad poli­tic­kého uspo­řá­dání a sys­tému (pře­ko­náno až v 60. letech 19. stol.)

Prů­mys­lo­vým jádrem vyspě­lejší Před­li­tav­ska (v Uhrách byl prů­mysl výrazně slabší, stále domi­no­valo země­děl­ství) byly České země a Dolní Rakousy. České země hrály poz­ději v prů­myslu neu­her­ské části monar­chie jasně domi­nantní roli, obzvláště pak po odtr­žení vyspě­lých ital­ských území v 60. letech.

Doporučená literatura

• Sirů­ček, P.: Hos­po­dář­ské dějiny a eko­no­mické teo­rie. Melan­drium, Slaný 2007.