Antické Řecko do roku 800 před Kristem

Kykladské ostrovy (Egeida) (3. tisíciletí před Kristem)

Na Kyk­lad­ských ost­ro­vech došlo již v před­my­kén­ském období k roz­voji kul­tury a obchodu. Význam­ným obchod­ním a nábo­žen­ským cen­t­rem byl pře­de­vším ost­rov Délos, kde se podle antic­kých mýtů naro­dili bohové Apollón a Artemis.

Oby­va­tel­stvo Kyk­lad­ských ost­rovů se zabý­valo výro­bou nástrojů z kovů, bronzu; vyrá­bělo kera­miku bez hrn­číř­ského kruhu a sošky žen z mra­moru (žena jako sym­bol plod­nosti – podle toho i tělesné proporce).

Mínojská Kréta (27001450 před Kristem)

Na Krétě, nej­vět­ším z řec­kých ost­rovů, se sta­věly paláce jako stře­diska vlády, hos­po­dář­ská stře­diska, stře­diska řeme­sel – známé jako palá­cové hos­po­dář­ství. V Knóssu byly sym­bo­lem býčí rohy; býk byl obět­ním zví­ře­tem. Pozůstatky paláců byly odkryty na čtyřech hlav­ních mís­tech – Knós­sos, Zakros, Malia, Fes­tos. Podle nálezů byly tyto paláce zni­čeny prav­dě­po­dobně v důsledku zemětřesení.

Na pře­lomu 16. a 15. sto­letí před Kris­tem pro­ží­vala svůj vrchol mínoj­ská kul­tura; dokla­dem o tom nám jsou četné arche­o­lo­gické nálezy a nástěnné malby (fresky). Svůj název dostala minoj­ská kul­tura podle mytic­kého krále Mínoa, syna samot­ného Dia a Európy.

Další významné stře­disko kul­tury, ost­rov Théra (nachází se při­bližně 110 km severně od Kréty), zanikl výbu­chem sopky při­bližně v 15. sto­letí před Kris­tem. Obrov­ská zápla­vová vlna pak doko­nala zkázu i na Krétě, čímž zanikla celá mínoj­ská civilizace.

Mykénské období (1600 – 1200 před Kristem)

V tomto období do Řecka při­chá­zejí řecké kmeny z Podunají.

Achá­jové (nej­starší řecké kmeny) osíd­lili nej­již­nější Bal­kán, vytvo­řili zde vlastní kul­turu a odtud osidlo­vali ost­rovy v Egej­ském moři. Původně to byli pas­tevci a řeme­sl­níci, vytvo­řili si palá­cové hos­po­dář­ství – hos­po­dář­ská, kul­turní i správní stře­diska měst tvo­řily opev­něné paláce (Mykény, Tíryn­thos, Théby). Zacho­valy se sta­vební památky, říkalo se jim kyklop­ské stavby (bez malby, omítky, jen ohla­zené kameny; vchod do paláce tvo­řila lví brána).

Ve 14. sto­letí pro­žívá mykén­ská kul­tura svůj vrcholný roz­mach, což doka­zují mnohé arche­o­lo­gické nálezy. V paláci v Tíryn­thu byla dokonce obje­vena první kou­pelna v Evropě. Ve 12. sto­letí do Řecka vpa­dají moř­ské národy a spolu s tím mykén­ská kul­tura zaniká. V 11. sto­letí na Pelo­ponés vpadli poslední řecké kmeny (Dórové).

Homérské (temné) období (1200 – 800 před Kristem)

Pří­chod dal­ších řec­kých kmenů, Dórů, způ­so­bil hmotný i kul­turní úpa­dek v celé oblasti – proto se toto období nazývá také temné. O postup­ném vze­stupu po prvot­ním pádu mohou svěd­čit díla jed­noho z nej­slav­něj­ších řec­kých autorů – totiž Homé­rovy eposy IliasOdys­seia.

Základ­ním zdro­jem obživy oby­va­tel bylo země­děl­ství, řemeslo a obchod. Co se týká země­děl­ství, pěs­to­valy se olivy, vinná réva, aj. V řemesle se začalo pou­ží­vat těžené železo, vyví­jelo se hrn­číř­ství, tex­til, kože­luž­ství, zpra­co­vání dřeva. Začala se rov­něž vyrá­bět geo­me­t­rická kera­mika. Tímto dochá­zelo k majet­kové diferenciaci.

V 8. sto­letí před Kris­tem vzni­kala města a státy už i v země­děl­ských oblas­tech. V 9. sto­letí před Kris­tem Řekové pře­vzali fénic­kou abe­cedu, kte­rou si poz­ději při­způ­so­bili. V nej­star­ším období byly polo­ženy základy měst­ských států (polis). Vzhle­dem ke čle­ni­tosti řecké pev­niny tvo­řila polis při­ro­zený územní celek. Města byla sídly rodové aris­to­kra­cie, ze které se vytvo­řila pri­vi­le­go­vaná vlád­noucí vrstva občanů se všemi právy; ostatní oby­va­telé polis byli roz­dě­leni do kate­go­rií s ome­ze­nými pravomocemi.

Vze­stup řeme­slné výroby a roz­voj obchodu sou­vi­sel s počet­ním růs­tem nepl­no­práv­ného oby­va­tel­stva a ke stře­tům s vlád­noucí aristokracií.

V čele kmenů stál král – Basi­leus (řecký titul panov­níka), rodová šlechta (aris­to­kra­cie = doslova vláda nej­lep­ších) – pře­dáci rodů (jejich moc se opírá o pozem­kové vlast­nic­tví). V čele kmenů byli též čle­nové rodové spo­leč­nosti (svo­bodní), kteří měli právo zúčast­ňo­vat se sněmu (s men­ším vlivem).

Spo­le­čen­ské a poli­tické struk­tury v antic­kém Řecku do roku 800 před Kristem
Období Spo­le­čen­ské struktury Poli­tické struktury
Kyk­lad­ské ost­rovy (Ege­ida) města s vyspě­lými řemesly a obchodem města řízena kme­no­vými vůdci, náčelníky
Mínoj­ská Kréta král, úřed­níci, země­dělci, řemeslníci palá­cové hos­po­dář­ství, král (mínos)
Mykén­ské období aris­to­kra­cie (král, šlechta), váleč­níci, řeme­sl­níci, zemědělci krá­lov­ství, pev­nostní paláce, rada starších
Homér­ské období kme­nové uspo­řá­dání, rodové svazy, otroci rady star­ších, basi­le­ové, začí­nají se for­mo­vat měst­ské státy (polis)

Archeologické nálezy

Pro pocho­pení vývoje rané řecké civi­li­zace jsou důle­žité arche­o­lo­gické nálezy. Tyto objevy odha­lují kom­plexní spo­le­čen­ské struk­tury, kul­turu i tech­no­lo­gii sta­ro­vě­kých Řeků. Díky nim máme důkazy o eko­no­mic­kých, nábo­žen­ských i poli­tic­kých aspek­tech života v tomto období. Níže jsou uve­deny některé z nej­vý­znam­něj­ších nálezů, které nám posky­tují cenné infor­mace o životě v Kyk­lad­ské, Mínoj­ské, Mykén­ské a Homér­ské době:

  • Palác v Knóssu – na Krétě, cen­t­rál­ním místě mínoj­ské civi­li­zace, známý pro svůj slo­žitý laby­rint a fresky
  • Mykén­ská hrobka (Lví brána) – vstup do pev­nosti v Myké­nách, sym­bol moci a bohat­ství mykén­ské kultury
  • Tíryn­thský palác – známý pro své masivní zdi
  • San­to­rini – výbuch sopky, který zni­čil mínoj­skou osadu Akrotiri
  • Lef­kandi – geo­me­tická kera­mika z tem­ného období

Důležitá data

3. tisí­ci­letí před Kristem roz­voj Kyk­lad­ské kul­tury na Egej­ských ostrovech
2700 – 1450 před Kristem Minoj­ská Kréta (palá­cové hospodářství)
1600 – 1200 před Kristem Mykén­ské období
cca 1500 před Kristem výbuch sopky na San­to­rini, úpa­dek minoj­ské civilizace
cca 1200 před Kristem pří­chod Dórů, začá­tek Homér­ského (tem­ného) období
9. sto­letí před Kristem pře­vzetí fénické abe­cedy a její při­způ­so­bení Řeky
8. sto­letí před Kristem období for­mo­vání měst­ských států (polis)
© 1997 - 2024, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht