Česko v pravěku

Doba kamenná

Doklady starého pale­o­litu máme z Moravy (např. Pře­zle­tice), kdy se jedná o nálezy valou­nové kamenné indud­strie. Naše zna­losti se pro­hlu­bují se střed­ním pale­o­li­tem, kdy známe více loka­lit a nálezů ští­pané industrie (nálezy např. z Vedro­vic, Před­mostí u Pře­rova, jes­kyně Šipka a Kůlna). Naše území bylo značně osíd­leno v mlad­ším pale­o­litu – kul­tury aurig­na­cien a pře­de­vším gra­vet­tien (Před­mostí u Pře­rova, Dolní Věs­to­nice, Pav­lov). V období epi­pa­le­o­litu a mezo­litu dochází vli­vem pří­rod­ních pod­mí­nek k výraz­nému ome­zení osíd­lení našeho území.

První země­dělci (neo­lit) se ve střední Evropě obje­vili zhruba v 7. tis. před Kris­tem, a to smě­rem od jiho­vý­chodu (jiho­vý­chodní Slo­ven­sko, Morava a nako­nec Čechy). Rané osíd­lení bylo pře­de­vším v niž­ších polo­hách (Březno u Loun, Mohel­nice u Zábřehu, Bylany u Kutné Hory, apod.) Jed­nalo se o tzv. lid kul­tury s line­ární kera­mi­kou (do kera­miky vyrý­vali různé linie a noty). Ves­nice byly tvo­řeny zpra­vi­dla něko­lika domy, při­tom v kaž­dém z nich žilo více rodin. V blíz­kosti ves­nice se nachá­zela pole (zaklá­dala se žďá­ře­ním). Z plo­din byla nej­čas­tější pše­nice, našlo se i něko­lik pří­padů pěs­to­vání luš­tě­nin (hrách, čočka). Obilí se ucho­vá­valo ve vyma­za­ných a vypá­le­ných kru­ho­vých jámách (silech). Z domá­cích zví­řat cho­vali pře­de­vším hovězí, kozy a ovce.

 

V 5. tisí­ci­letí na tuto kul­turu v Čechách nava­zuje lid kul­tury s vypí­cha­nou kera­mi­kou (do kera­miky vpi­cho­vali různé linie, nejdříve byly nádoby hruš­ko­vi­tého tvaru, poz­ději jsou nádoby již roz­ma­ni­tější). Z osíd­lení jme­nujme napří­klad Mis­ko­vice u Kutné Hory, Mšeno, Jaro­měř či Před­mě­řice nad Labem.

V ene­o­litu bychom na čes­kém území mohli nalézt lid kul­tury s nálev­ko­vi­tými poháry (tvo­řili poháry se široce ote­vře­ným nálev­ko­vi­tým hrdlem).  Síd­liště z tohoto období se nachá­zejí jak na vyvý­še­ných mís­tech, tak opev­něná síd­liště v níži­nách. Obje­vují se též mohy­lové násypy nad hroby. V země­děl­ství poprvé nachá­zíme stopy orby. V Mako­třa­sech u Kladna nachá­zíme také pou­žití mědi.

Ve druhé polo­vině 3. tisí­ci­letí na naše území při­šly sku­piny oby­va­tel z Německa a střed­ního Podu­nají. Jed­nalo se o lid kul­tury se šňůro­vou kera­mi­kou (kera­miku zdo­bili otisky krou­ce­ných šňůr). Z tohoto období nachá­zíme bohatě vyba­vené hroby dře­věné kon­strukce s mohy­lo­vými násypy. Muž­ské hroby obsa­hují pro­vr­tané kamenné seke­ro­mlaty, žen­ské kera­mické nádoby a různé ozdoby. Nej­větší nale­ziště této kul­tury se nachází ve Vik­le­ti­cích u Cho­mu­tova. Neznáme však žádná síd­liště této kultury.

Ve zhruba stej­ném období nalé­záme také pozůstatky lidu kul­tury se zvon­co­vi­tými poháry (poháry ve tvaru pře­vrá­ce­ného zvonu). Tito lidé při­šli prav­dě­po­dobně z pyre­nej­ského polo­ostrova. V muž­ských hro­bech nalé­záme luk a šípy či měděné dýky, v žen­ských hro­bech pak kera­miku či kos­těné knoflíky. 

Doba bronzová

Ve starší době bron­zové je na čes­kém území nej­vý­znam­nější úně­tická kul­tura, nazvaná podle zná­mého pohře­biště v Úně­ti­cích u Prahy. Další síd­liště nalé­záme také v Brod­cích nad Jize­rou, v již­ních Čechách Hosty či Křtě­nov, na Moravě pak Dolní Věs­to­nice, Mušov, Těše­tice či Pru­šánky. Domy této kul­tury byly kůlové kon­strukce, někdy se zahlou­be­nou pod­la­hou. Vyrá­běla se kva­litní a dobře vypa­lo­vaná kera­mika s leš­tě­ným povr­chem. Bron­zové výrobky byly mode­lo­vány nej­prve do vosku, model byl oba­len hlí­nou a vypá­len. Vosk se při vypá­lení vylil a byla tak vytvo­řena forma, do níž se nalé­val horký bronz. K vyjmutí vychlad­nu­tého výrobku bylo nutno hli­něný obal roz­bít. Z vyro­be­ných nástrojů nalé­záme pozůstatky dýk, hrotů kopí, seke­ro­mlaty, ale také pra­cov­ních nástrojů jako napří­klad seker či srpů. Čas­tými jsou též nálezy bron­zo­vých jeh­lic, ozdob a šperků. Ve střední době bron­zové se setká­váme s kul­tu­rou mohy­lo­vou, která je cha­rak­te­ri­zo­vána mohy­lo­vými pohře­bišti (např. Boro­tice), kde se pohřbí­valo jak žárově, tak i kostrově. V mladší době bron­zové nastu­puje kul­tura lidu popel­ni­co­vých polí s roz­sáh­lými žáro­vými pohře­bišti (např. Pou­chov). V Tomto období se obje­vují i opev­něná výšinná síd­liště např. Kotouč u Štramberka.

V mladší době bron­zové na čes­kém území nalé­záme kul­turu kno­víz­skou, nazva­nou podle nale­ziště Kno­víz u Sla­ného. Datu­jeme jí mezi roky 1300 až 1050 před Kris­tem. Husté osíd­lení v tomto období zazna­me­ná­váme pře­de­vším ve východ­ních Čechách a na severní Moravě. V kera­mic­kých nále­zech se setká­váme často s vej­či­tými nádo­bami, hrnci s výzdo­bou rea­li­zo­va­nou pomocí žlábků či vyrý­vání, typic­kými nálezy jsou též výrobky z tepa­ného bronzu (např. kof­líky).  V pozůstat­cích hrobů vět­ši­nou nena­lé­záme milo­dary, pozůstatky byly často uklá­dány do spo­leč­ných jam.

Doba železná

Osíd­lení našeho území nepře­tr­žitě pokra­čuje v době hal­štat­ské, kdy je spo­leč­nost více dife­ren­ci­o­vaná, než v před­cho­zím období. Setká­váme se např. s kul­tu­rou bylan­skou (Bylany u Čes­kého Brodu), na Moravě pře­de­vším s kul­tu­rou horá­kov­skou (Horá­kov) a pla­tě­nic­kou. V mladší době železné (době latén­ské) jsou na našem území síd­liště jak nížinná, tak i ve vyš­ších polo­hách (pře­de­vším oppida). Nej­znám­nější nale­ziště jsou Něm­čice na Hané, Staré Hra­disko u Pro­s­tě­jova, Stra­do­nice, Závist u Zbraslavi atd.

Keltové na našem území

Majo­ritní podíl kelt­ských kmenů žijí­cích na našem území tvo­řil kmen Bójů (Bohémi), a proto se naší zemi říkalo Boi­o­hé­mum (nyní různé obdoby, např. Bohe­mia). První písem­nou zprávu o Kel­tech známe od řec­kého autora Heka­taioa z Milétu (6. – 5. sto­letí před Kristem).

Germáni na našem území

Na pře­lomu prv­ního sto­letí před Kris­tem dochází k postup­nému zániku kelt­ské kul­tury spo­lečně s pře­su­nem ger­mán­ských kmenů, kteří na naše území při­chá­zejí ve dru­hém sto­letí po Kristu. V Čechách se tedy usíd­lil ger­mán­ský kmen Mar­ko­manů, na Slo­ven­sku Kvádové.

V prů­běhu 4. až 6. sto­letí po Kristu dochází ke Stě­ho­vání národů (375 – 568), které bylo způ­so­beno vpá­dem Hunů z Asie (více viz zde). Vět­šina ger­mán­ských kmenů se vydává smě­rem na západ ze svých původ­ních domo­vin. Na naše území při­chá­zejí slo­van­ské kmeny.

© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht