Charakteristika pravěké společnosti

Pra­věcí lidé se živili hlavně sbě­rem, lovem nebo rybo­lo­vem, pří­padně pas­te­vec­tvím. Práce se účast­nili všichni čle­nové rodu, nebyl pře­by­tek ani majet­ková nerov­nost. Tuto rov­nost nazý­váme rov­ností z nedo­statku. Muži vět­ši­nou lovili zvěř, ženy se sta­raly o děti, obydlí a sbí­raly plo­diny – uplat­ňo­vala se při­ro­zená dělba práce.

V neo­litu se jedná o roz­vi­nu­tou rodo­vou spo­leč­nost, kdy vlast­nic­tví půdy či stáda bylo spo­lečné pro celý rod. Správa osad byla v rukou „rady star­ších“. V ene­o­litu dochází k vývoji osob­ního vlast­nic­tví pro­střed­nic­tvím osob­ních a luxus­ních před­mětů, půda zůstává vlast­nic­tvím celé spo­leč­nosti. Nastává pro­ces postupné soci­ální stra­ti­fi­kace (roz­vrstvení) oby­va­tel­stva. Původní rody jsou sesku­po­vány do vět­ších celků, kmenů. Zánik původ­ních vel­ko­ro­din v dlou­hých domech zná­mých z neo­litu lze dolo­žit nálezy men­ších půdo­rysů domů v prů­běhu eneolitu.

V prů­běhu doby bron­zové dochází k roz­padu dosud jed­not­ného „pra­in­do­ev­rop­ského jazyka“. Pro­ces soci­ální a majet­kové stra­ti­fi­kace oby­va­tel­stva, zahá­jený v ene­o­litu, se dále zin­ten­ziv­ňuje v prů­běhu doby bron­zové. Nadále se roz­víjí kme­nová struk­tura spo­leč­nosti a orga­ni­zo­va­nost obyvatelstva.

© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht