Hospodářská krize v Československu

Vznikly vlády široké koa­lice, od roku 1929 stál v čele agrár­ník Fran­ti­šek Udr­žal, od 1932 Jan Maly­petr. Hos­po­dář­ská krize postihla nej­prve země­děl­ství, ve kte­rém bylo zaměst­náno 60% oby­va­tel. Nej­více postihla drobné rol­níky, u kte­rých rostla zadlu­že­nost jejich hos­po­dář­ství; nej­větší hrozbu před­sta­vo­vali exe­ku­toři a exe­kuce na východě repub­liky. Krize vedla k poklesu poptávky po prů­mys­lo­vém zboží. Krize v prů­myslu začala v roce 1930 (vrchol v roce 1933 – pokles téměř o 40%). Pokles sou­vi­sel s export­ním cha­rak­te­rem čes­ko­slo­ven­ského prů­myslu, po pře­ko­nání krize se Čes­ko­slo­ven­sku nepo­da­řilo původní vývoz obno­vit. Finanční krize se pro­je­vila nej­více roku 1934, kdy došlo k deval­vaci koruny. Krizí bylo nej­více posti­ženo Slo­ven­sko, Pod­kar­pat­ská Rus a České pohraničí.

=> velké vystěhovalectví

"Žebračenka" byla poukázkou na jídlo v době velké hospodářské krize

„Žeb­ra­čenka“ byla pou­káz­kou na jídlo v době velké hos­po­dář­ské krize

Vláda se pokou­šela krizi řešit stát­ními půjč­kami (sub­vence), orga­ni­zo­vala soci­ální pod­půrné akce pro děl­nic­tvo (pod­pora v neza­měst­na­nosti, vzta­ho­vala se na odbo­rově orga­ni­zo­vané děl­níky, pod­poru vyplá­cely odbory, ale ty dostá­valy pří­spěvky od státu). Pro neor­ga­ni­zo­vané děl­níky stát orga­ni­zo­val stra­vo­vací akce (dostá­vali pou­kázky na jídlo = „žeb­ra­čení“).

Krize měla dopad na neza­měst­na­nosti – 920 000 (ofi­ci­álně); 1 300 000 oby­va­tel sku­tečně –, na polo­za­měst­na­nosti a na poklesu mezd (o 17 – 20%). Velmi počet­nou sku­pinu oby­va­tel­stva před vál­kou tvo­řili živ­nost­níci – během krize malí pod­ni­ka­telé zanikli (pro­le­ta­ri­zace, pau­per­i­zace – zchud­nutí střed­ních vrs­tev)), stali se námezd­ními silami. V prů­běhu krize zkra­cho­valo ? 50 000 ševců a 30 000 krej­čích. Posti­žení úřed­níci a státní zaměst­nanci byli pro­puš­těni, byly jim sní­ženy platy nebo byli před­časně pen­zi­o­no­váni (za méně peněz). Bylo neza­měst­náno též asi 50 000 inte­li­gence. Absol­venti škol nena­chá­zeli práci a pat­řičné uplatnění.

Politické důsledky krize

  • radi­ka­li­zace děl­nic­kého hnutí (ros­toucí akti­vita KSČ)
  • růst naci­o­na­lismu (naci­o­na­lis­tic­kých ten­dencí v pohra­ničí, na Slo­ven­sku HĽS spo­jena s kato­lic­kou církví)
  • na Slo­ven­sku sku­pina kolem časo­pisu DAV (Davisté)
    • Domo­veský, Klementis
    • jsou proti sepa­ra­tismu (ten­dence oddě­lení od Česka), proti Čechoslovakismu

Radikalizace

  • Čeští fašisté a pravé kří­dlo národní demo­kra­cie vyu­žili krize k pro­ti­ně­mec­kým a pro­ti­ži­dov­ským nepokojům
  • KSČ orga­ni­zuje pro­testní akce v době hos­po­dář­ské krize (demon­strace, pochody hladu, stávky) s cílem bojo­vat za mzdy, za to být zaměstnán
  • proti nim tvrdě postu­puje vláda (teh­dejší ministr vni­tra dr. J. Slávik) 
    • 1930–32 střelba do protestantů
  • vyvo­lává to odpor mezi spi­so­va­teli, novi­náři, herci
  • důsled­kem byla ros­toucí soli­da­rita děl­nic­tva, vznikla soli­da­rita mezi děl­níky a malo­bur­žo­az­ními živ­nost­níky (pro­je­vuje se to ve stáv­kách, kde bylo děl­nic­tvo záso­bo­váno jíd­lem živnostníky)
  • v březnu a dubnu 1932 vypukla Mos­tecká stávka, nej­větší a rela­tivně úspěšná akce (při­jaty požadavky)

Nacionalismus v pohraničí

  • opět sílí nega­ti­vis­tický proud německé poli­tiky; obvi­ňuje ČSR z krize a z jejích důsledků (vláda to nedo­káže vyře­šit), pro­je­vují odpor proti demo­kra­tic­kému zří­zení, šíří se víra v auto­ri­ta­tivní režim
  • spo­jen se stra­nami DNSAP (německá naci­o­na­lis­ticko-soci­a­lis­tická pra­covní strana) a DNP (německá naci­o­na­lis­tická strana)
  • DNSAP se sna­žila zís­kat co nej­více voličů (nahrá­vají tomu důsledky krize) 
    • orga­ni­zují různé vrstvy oby­va­tel, snaží se pro­nik­nout mezi mlá­dež; sle­duje poli­tiku Hit­le­rovy NSDAP
    • =  pátá kolona (= síla uvnitř země, která pomá­hala něčemu z vnějšku)
  • cílem Hit­le­rovy poli­tiky bylo roz­bít dosa­vadní poměry v Evropě a vytvo­řit hege­mo­nii Německa
  • DNSAP je finančně pod­po­ro­vána z Německa
  • 1933 vydán zákon o zákazu a roz­puš­tění pro­ti­de­mo­kra­tic­kých stran (roz­puš­těna DNSAP, DNP)
  • 1933 vznikla Sude­to­ně­mecká vlas­te­necká fronta v čele s Konrá­dem Henleinem 
    • ofi­ci­álně nepo­pí­rala čes­ko­slo­ven­ský stát, ale vyu­ží­vala demo­kra­cie státu
    • 1935 se pře­jme­no­vala na SdP (Sude­ten­de­ut­sche Partei)

Slovensko

  • roste zde nacionalismus
  • 1930 HĽS poprvé vyjá­d­řila poža­da­vek auto­no­mie na svém sjezdu v Rožumberoku
  • snaha ovlád­nout kul­turní život pomocí matice české
  • 1933 se v Nitře konaly oslavy zalo­žení 1. křes­ťan­ského kos­tela (833) – 1100 let 
    • měla to být mani­festace jed­noty (dosta­vili se před­sta­vi­telé státu)
    • HĽS to změ­nila v pro­ti­čes­ko­slo­ven­ské vystoupení
    • ofi­ci­álně vyslo­ven pro­gram Hlin­kovy ľudové strany: autonomie
    • další před­sta­vi­telé HĽS: Tiso, Ďur­čan­ský, Sidor
  • naci­o­na­lis­mus se pro­je­vo­val i v Maďarsku
  • český naci­o­na­lis­mus – Kra­má­řova obec fašistická
  • NOF – roz­pou­tali pro­ti­ně­mecké demon­strace, napa­dali a dran­co­vali německé obchody a kavárny

1930 – T. G. Masa­ryk slaví své 80. narozeniny

  • Národní shro­máž­dění jed­nalo o při­jetí zákona „T. G. Masa­ryk zaslou­žil se o stát.“ 
    • je vyte­sán do kamene ve sněmovně
    • vyvo­lal velké spory
© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht