Kultura a umění raného středověku v Českých zemích

Velká Morava

Zásadní kul­turní pří­nos pro Vel­ko­mo­rav­skou říši měla cyri­lo­me­to­děj­ská misie, v roce 863 bratři Kon­stan­tin (poz­ději Cyril) a Meto­děj při­šli na území Velké Moravy. Vytvo­řili první písmo nazvané hla­ho­lice a pro litur­gii nepo­u­ží­vali latinu, nýbrž sta­ro­slo­věn­štinu. Kon­stan­tin a Meto­děj pře­lo­žili do sta­ro­slo­věn­štiny části Bible a litur­gické texty. Vzni­kala i původní lite­rární díla, napří­klad Pro­glas (před­mluva k evangeliu).

Pro­glas (doslova Před­mluva) je ver­šo­vaný předzpěv k evan­ge­liu od Kon­stan­tina (sv. Cyrila) z 9. století

Arche­o­lo­gické nálezy nám říkají, že oby­va­telé Velké Moravy žili v opev­ně­ných osa­dách – hra­diš­tích. Dále se sta­věly paláce a kos­tely. Cen­t­rum říše byla na jižní Moravě, mezi osady pat­řilo Staré Město u Uher­ského Hra­diště nebo Mikul­čice. Arche­o­lo­gické nálezy byly stejně tak bohaté na šperky, které se zpra­co­vá­vali pomocí tech­nik fili­grá­nem nebo gra­nu­lo­vá­ním. Docho­valy se též skle­něné korálky, pře­zky či kříže.

Kříž nale­zený v Mikulčicích.

Román­ský sloh 

Po pádu Vel­ko­mo­rav­ské říše se cen­t­rum pře­su­nulo do Čech, první stavby román­ského stylu se obje­vili v 10. sto­letí, román­ský sloh pano­val na našem území do 13. sto­letí. Typic­kou stav­bou je rotunda, nej­zná­mější rotundy se nachá­zejí na Řípě (sv. Jiří), rotunda sv. Kate­řiny ve Zno­jmě nebo rotunda sv. Víta. Mezi další cír­kevní stavby patří bazi­lika sv. Jiří na Praž­ském hradě, kos­tel sv. Kli­menta, kos­tel v Milev­sku nebo Tře­bíči. Roz­mach zažila také, stavba kláš­terů, v Praze byl zalo­žen stra­hov­ský kláš­ter nebo bene­dik­tin­ský kláš­ter v Břev­nově (zal. 993). Kláš­tery se sta­věli po celém území čes­kého krá­lov­ství, další kláš­tery nalez­neme  v Doksa­nech, v Milev­sku a v Kladru­bech. Na Moravě jsou to kláš­tery v Raj­hradě či Vele­hradě. S roz­vo­jem román­ského slohu se začí­nají obje­vo­vat první kamenné stavby, včetně kamen­ných mostů (napří­klad Judi­tin most, který byl však poz­ději str­žen) a hradů, jako je Hrad Při­mda či hrad v Chebu.

Rotunda sv. Kate­řiny ve Znojmě.

Krypta kláš­terní bazi­liky sv. Jiří na Praž­ském hradě má mnoho román­ských prvků. (zdroj: schnablova.net)

Malíř­ství je neod­mys­li­telně spo­jeno s ilu­mi­nací neboli knižní mal­bou. Nej­zná­mější památ­kou je  opis Gum­pol­dovy legendy o sv. Vác­la­vovi (vznik před r. 999) a  kodex Vyše­hrad­ský poří­zený u pří­le­ži­tosti koru­no­vace Vra­ti­slava I. roku 1085. Do této doby se také datuje vznik Codex Gigas, jedi­nečné knihy nejen svými roz­měry, ale také roz­měry. Nástěnné malby sehrály svou roli pře­de­vším jako vzdě­lá­vací pro­stře­dek. Nástěnné malby najdeme v rotundě sv. Kate­řiny ve Zno­jmě, kde zob­ra­zují pře­mys­lov­ská kní­žata (před r. 1134), dále v kos­tele sv. Kli­menta ve Staré Boleslavi, v Rovné u Stří­brné Skalice.

Sv. Vác­lav.

Foto : zdroj wikipedie.cz

Roz­voj lite­ra­tury a vzdělanosti

Období raného stře­do­věku v čes­kých zemích bylo také dobou roz­voje lite­ra­tury a vzdě­la­nosti. Kromě již zmí­ně­ných ilu­mi­no­va­ných ruko­pisů vzni­kaly legendy, které měly význam nejen duchovní, ale také his­to­rický. Mezi nej­starší legendy patří napří­klad sta­ro­slo­věn­ská Legenda o sv. Lud­mile nebo poz­dější již latin­ská legenda Crescente fide o sv. Vác­la­vovi. Lite­rární čin­nost byla úzce spo­jena s kláš­tery, které spra­vo­valy knihovny a skrip­to­ria. Kláš­tery se staly klí­čo­vými cen­try ucho­vá­vání a šíření vzdě­la­nosti, což mělo dale­ko­sáhlý význam pro kul­turní vývoj čes­kého stře­do­vě­kého státu.