Kultura pravěku

Autor, revidující: Václav Němec, Veronika Konečná

Paleolit

Věstonická venuše.

První umělecké projevy člověka známe už v doby paleolitu. Památek je překvapivě mnoho, v době paleolitu je umění spojeno s kultem ženy a její rolí jako matky (Věstonická venuše). Pozoruhodné jsou skalní malby, malby zobrazovaly hlavně zvířata, málokdy však lidské postavy, malby měly magický účel a to zajistit dobrý výsledek v lovu. Nástěnné malby najdeme ve Francii (Lescaux, Les Trois Freres) nebo ve Španělsku (Altamira, Pindal). Malby byly tvořeny dvěma způsoby:

makaronské kresby – malba pomocí otisků prstů
lineární kresby – malba s užitím barev (žlutá, červená, černá)

V České republice sice nenajdeme nástěnné malby, ale památky z doby paleolitu ano (Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, Koněpruské jeskyně).

Mezolit a neolit

V době mezolitu a neolitu došlo ke změně podnebí, ledovce ustoupily a nastaly nové a lepší životní podmínky. Malby se přesunuly pod širé nebe, ale zachycovaly pořád život lovců. V době neolitické vzniká architektura jako taková; staví se domy pro rodiny, svatyně a hrobky. Hovoříme o tzv. megalitická architektura, kterou rozdělujeme na:

menhir – jeden vztyčený kámen (Carnac)
dolmeny – dva kameny a na nich je třetí, mají funkci hrobky, pokud je navršeno více kamenů, jedná se o pahorek (tumulus),
kromlechy-do kruhu postavěné kameny, které sloužily jako svatyně (Stonehenge

V České republice nalezneme zbytky megalitických staveb na Slánsku a Rakovnicku.

Ukázka menhiru.

Nový způsob vyžadoval nové technologie. Tak došlo ke vzniku keramiky.

volutová – keramika s jednoduchými vzory, vpíchané vzory dělají vzory,
vypíchaná – vzory se vytvářely pomocí vpichů
malovaná – malovaná keramika
šňůrová – otisky provázku obtisknuté do keramiky

Keramika ze Švédska.

Doba bronzová a železná

Na území České republiky se v době bronzové rozvíjela kultura únětická (2. tis. před Kristem), kultura lidu mohylového a kultura lužická. Zpracovává se zlato, měď, dochází k rozvoj řemesel.

Dobu železnou dělíme ve střední Evropě na dobu halštatskou (7. – 6. století před Kristem) a laténskou (2. polovina 1. tisíciletí před Kristem). Díky Keltům na našem území došlo k technickému a kulturnímu rozvoji, pro Kelty je typická stavba oppida (Stradonice, Staré Hradisko u Prostějova, hlava Kelta – Mšecké Žehrovice).

Vykopávky oppida.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic