Kultura pravěku

Paleolit

Věs­to­nická venuše.

První umě­lecké pro­jevy člo­věka známe už v doby pale­o­litu. Pamá­tek je pře­kva­pivě mnoho, v době pale­o­litu je umění spo­jeno s kul­tem ženy a její rolí jako matky (Věs­to­nická venuše). Pozo­ru­hodné jsou skalní malby, malby zob­ra­zo­valy hlavně zví­řata, málo­kdy však lid­ské postavy, malby měly magický účel a to zajis­tit dobrý výsle­dek v lovu. Nástěnné malby najdeme ve Fran­cii (Les­caux, Les Trois Fre­res) nebo ve Špa­něl­sku (Alta­mira, Pin­dal). Malby byly tvo­řeny dvěma způsoby:

• maka­ron­ské kresby – malba pomocí otisků prstů
• line­ární kresby – malba s uži­tím barev (žlutá, čer­vená, černá)

V České repub­lice sice nena­jdeme  nástěnné malby, ale památky  z doby pale­o­litu ano (Před­mostí u Pře­rova, Dolní Věs­to­nice, Koně­pruské jeskyně).

Mezolit a neolit

V době mezo­litu a neo­litu došlo ke změně pod­nebí, ledovce ustou­pily a nastaly nové a lepší životní pod­mínky. Malby se pře­su­nuly pod širé nebe, ale zachy­co­valy pořád život lovců. V době neo­li­tické vzniká archi­tek­tura jako taková; staví se domy pro rodiny, sva­tyně a hrobky. Hovo­říme o tzv. mega­li­tická archi­tek­tura, kte­rou roz­dě­lu­jeme na:

• menhir – jeden vzty­čený kámen (Car­nac)
• dol­meny – dva kameny a na nich je třetí, mají funkci hrobky, pokud je navr­šeno více kamenů, jedná se o paho­rek (tumu­lus),
• kromle­chy-do kruhu posta­věné kameny, které slou­žily jako sva­tyně (Sto­ne­henge

V České repub­lice nalez­neme zbytky mega­li­tic­kých sta­veb na Slán­sku a Rakovnicku.

Ukázka menhiru.

Nový způ­sob vyža­do­val nové tech­no­lo­gie. Tak došlo ke vzniku kera­miky.

• volu­tová- kera­mika s jed­no­du­chými vzory, vpí­chané vzory dělají vzory,
• vypí­chaná – vzory se vytvá­řely pomocí vpichů
• malo­vaná – malo­vaná keramika
• šňůrová – otisky pro­vázku obtisk­nuté do keramiky

Kera­mika ze Švédska.

Doba bronzová a železná

Na území České repub­liky se v době bron­zové  roz­ví­jela kul­tura úně­tická (2. tis. před Kris­tem), kul­tura lidu mohy­lo­vého a  kul­tura lužická. Zpra­co­vává se zlato, měď, dochází k roz­voj řemesel.

Dobu želez­nou dělíme ve střední Evropě  na dobu hal­štat­skou (7. – 6. sto­letí před Kris­tem) a  latén­skou (2. polo­vina 1. tisí­ci­letí před Kris­tem). Díky Kel­tům na našem území došlo  k tech­nic­kému a kul­tur­nímu roz­voji, pro Kelty je typická stavba oppida (Stra­do­nice, Staré Hra­disko u Pro­s­tě­jova, hlava Kelta – Mšecké Žehrovice).

Vyko­pávky oppida.

Hlava Kelta ze Mšec­kých Žehrovic