Kultura staroorientálních států

Sta­ro­věké státy vzni­kaly v oblas­tech s tep­lým pod­ne­bím a v okolí vel­kých řek, které pra­vi­delně zapla­vo­valy okolí. Jedná se o oblasti v Africe kolem Nilu, v Asii kolem řek Eufrat a Tigris, dále kolem řek Indus a Ganga a v nepo­slední řadě v Číně kolem řeky Jang-c-ťiang a Chu­ang-che. K budo­vání zavla­žo­va­cích kanálů bylo zapo­třebí mít dobrou orga­ni­zaci, jak v oblasti pra­covní síly (otroci), tak v oblasti admi­nis­tra­tivy (vznik písma).

Starověký Egypt

V čele Egypta stál vládce – faraón, který měl neo­me­ze­nou moc nad lidem a půdou. Život oby­čej­ných Egyp­ťanů se točil kolem země­děl­ství a silný byl kult posmrt­ného života. Umění mimo jiné slou­žilo kultu mrtvých, nábo­žen­ství a repre­zen­to­valo faraóna.

Architektura

Nej­starší památky jsou pyra­midy, mastaby (nad­zemní část má tvar jehlanu) a hrobky. Pyra­midy můžeme roz­dě­lit na dva základní typy:

  • stup­ňo­vité pyra­midy (pyra­mida Džo­séra u Sak­káry), půdo­rys je obdélníkový
  • kla­sická pra­vi­delná pyra­mida (Gíza)

Pyra­midy slou­žily jako hrobky fara­o­nům, význam­ným úřed­ní­kům a cír­kev­ním hod­nos­tá­řům. Pyra­midy měly sys­tém faleš­ných cho­deb a hro­bek, aby se pře­de­šlo vykrá­dání hrobů. V poz­dější době si panov­níci nechali sta­vět skalní hroby (poblíž města Véset). Dále se sta­věly chrámy zasvě­cené bohům nebo slou­žící pohřeb­ním obřa­dům (Abú Sim­bel, Luxor, Kar­nak). Krásný chrám vysta­věný na tera­sách si nechala posta­vit krá­lovna Hap­še­p­sowet v Dér el Bahrí.

Pyramidy v Gíze.

Pyra­midy v Gíze.

Sochařství a malířství

Ve sta­ro­vě­kém Egyptě roz­li­šu­jeme dva typy soch  – monu­men­tální (pod­lé­ha­jící nábo­žen­ským před­pi­sům) a rea­lis­tické (více uvol­něné). Nej­starší památ­kou je Nar­me­rova paleta zdo­bená reli­éfy.  Nej­čas­těj­ším námě­tem byl samo­zřejmě faraon a bohové, zob­ra­zení bylo ide­a­lis­tické a sochy dosa­ho­vali monu­men­tál­ních rozměrů.

Malíř­ství bylo zají­ma­vější pře­de­vším proto, že zob­ra­zo­valo nejen život císaře, ale také život niž­ších vrs­tev, docho­vané malby nalez­neme na stě­nách mastabů a skal­ních hrobů. Zato užité umění dosáhlo neu­vě­ři­telné úrovně. Náby­tek, šperky, sklo doka­zuje, na jaké úrovni žili lidé v palácích.

Mezopotámie

Říše se roz­klá­dala mezi dvěma úrod­nými řekami Eufra­tem a Tigri­dem v oblasti Přední Asie.

Architektura

Ve stra­ším období  byl základní archi­tek­to­nic­kým vzo­rem chrámů a paláců  zik­ku­rat nebo-li  tera­so­vitý chrám. Hlav­ním sta­veb­ním mate­ri­á­lem byla hlína. Podle vyko­pá­vek víme, že města měla pra­vi­delná ulice, stály v něm paláce a nábo­žen­ské stavby. Nej­více pamá­tek se docho­valo z města Baby­lon, zre­kon­stru­o­vána je Išta­řina brána z cihly, která je pokrytá reli­éfy v tra­dič­ních bar­vách jako je ba bílá, čer­vená a žlutá. Též slavná Baby­lon­ská věž byla vlastně zik­ku­rat s chrá­mem na vrcholku.

Ištařina brána, dnes v Berlíně.

Išta­řina brána, dnes v Berlíně.

Sochařství

V Mezo­po­tá­mii byl nedo­sta­tek kamene, často se pou­ží­val bronz, proto se moc pamá­tek nedo­cho­valo (Dáma z Varky z bílého mra­moru) Hojně se tesaly reliéf a pečetní válečky. Z vyko­pá­vek u krá­lov­ských hrobů ve městě Uru se docho­vala Stan­darta z Uru, jedná se o dva   panely z živce pokryté mozai­kou z per­leti, čer­ve­ného vápence a mod­rého lazuritu.

Indie

Indické umění bylo velice kon­zer­va­tivní. Z vyko­pá­vek známe dvě města Harapa a Mohen­džo-daro, města měla pra­vo­úhlý půdo­rys, domy měly bazén, sou­částí měst byla kana­li­zace, lázně a chrámy, jejíž sou­částí byla stúp (schránka na relikvie). Stúpa měla tvar  kupole na čtver­co­vém základě. Ve městě Biháru se tesaly umělé jes­kyně jako sva­tyně a obydlí pro mni­chy. Ze sochař­ství bylo význam­nější reliéf, který zachy­co­val nábo­žen­ský i všední život. Od 1. sto­letí se obje­vují sochy Buddhy. Malíř­ství se uplat­nilo pře­de­vším ve výzdobě sva­tyní (Adžanta).

Sanchi2

Čína

Hlav­ním mate­ri­á­lem pro stavbu paláců a chrámů bylo dřevo, typic­kým zna­kem je dvo­jitá stře­cha. Budova o něko­lika pat­rech, které pře­ční­vala stře­cha se nazývá pagoda, stejně jako i Indii se sta­věly skalní chrámy. Ve sta­ro­věké Číně zažilo velký roz­voj kovo­li­jec­tví slou­žící k výrobě bron­zo­vých soch a nádob, vět­ši­nou se slo­ži­tou sym­bo­lická výzdoba. Veliký roz­voj zažila také výroba  kera­miky, por­ce­lánu, ale také  hed­vábí. do oblasti Číny spadá i vyna­le­zení papíru, s tím obje­vem úzce sou­visí kali­gra­fie (umě­lecké malíř­ství písma).

Pagoda v Pekingu.

Pagoda v Pekingu.

© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht