Kultura vrcholného a pozdního středověku

Vrcholný stře­do­věk datu­jeme do 11. sto­letí až 13. a dobu pozd­ního stře­do­věku řadíme do 14.–15. století.

Vrcholný stře­do­věk

Počet oby­va­tel­stva se oproti době raného stře­do­věku zdvoj­ná­so­bil. Celý pro­ces byl umož­něn díky roz­voji země­děl­ství a zave­dení troj­pol­ního hos­po­da­ření. Bylo třeba nového území a půdy, tak došlo k ves­nické kolo­ni­zaci a roz­voji měst, kde stoupá význam měš­ťan­stva.  Pro­měna se také udála ve sféře vzdě­lání, cen­t­rum vzdě­la­nosti stále zčásti zůstalo v kláš­te­rech záro­veň ve 12. sto­letí vznikly uni­ver­sity.  První z uni­ver­sit byly zalo­ženy v oblasti severní Itá­lie (Bolo­gna) a západní Evropě (Paříž, Oxford nebo Cambridge). Dochá­zelo ke vzniku národ­ních států jako je Ang­lie nebo Francie.

Nejstarší evropská universita v Bologni.

Nej­starší evrop­ská uni­ver­sita v Bologni.

Doba  12. a 13. sto­letí je neod­mys­li­telně spo­jená s kří­žo­vými výpra­vami, s rytíř­stvím je stejně tak spo­jená dvor­ská kul­tura, která vznikla ve Fran­cii. Pro dvor­skou kul­turu je typická zábava, hos­tiny, ale také pro­jev úcty k ženě. Na slav­nosti při­chá­zeli zpě­váci, bás­níři, hudeb­níci a   akro­baté. Na dvo­rech půso­bili tzv. tru­badúři, lidé, kteří sklá­dali písně (často milostné) a pak je sami zpí­vali. V Německu a v Čes­kých zemích se tito pěvci nazý­vali minnesangři.

Gotický sloh

Pro gotický styl je typické, že jako jeden z mála umě­lec­kých slohů nečerpá z antiky. Gotické umění se zro­dilo ve 12. sto­letí ve Fran­cii. Gotika sym­bo­li­zuje vztah k bohu, a touhu dosáh­nout k němu.

Gotický sloh roz­dě­lu­jeme do tří období:

  • raná gotika – ve Fran­cii pro­bí­hala ve 12. sto­letí, ve zbytku Evropě nastu­puje ve 13. století
  • vrcholná gotika – ve Fran­cii pro­bíhá ve 13. a 14. sto­letí, ve zbytku Evropy se datuje do sto­letí 14.
  • pozdní gotika – 15. sto­letí, v Itá­lii nastu­puje renesance

Základ­ním pozná­va­cím zna­kem gotické archi­tek­tury je lomený oblouk a žeb­rová klenba. Opěrný sys­tém dovo­lil sta­vět výše a tím se při­blí­žit bohu. Za první gotic­kou stavbu pova­žu­jeme kos­tel v Saint-Denis, kde v té době půso­bil opat Suger, významná osob­nost ve fran­couz­ském stře­do­věku. Typic­kou stav­bou gotiky je katedrála. Fran­couz­ské katedrály jsou známé pro svou sochař­skou výzdobu a barevná okna, katedrály najdeme v Paříži (Notre Dame), Char­tres nebo Ami­ensu. Katedrály najdeme i jinde v Evropě, ve špa­něl­ském městě Sevilla, v němec­kém Kolíně nad Rýnem či v Praha (katedrála Sv. Víta). Sta­věly se také  kos­tely, hrady a opev­nění (Car­ca­s­sone).

Gotická stavba v St. Denis ve Francii.

Gotická stavba v St. Denis ve Francii.

Sochář­ství se roz­ví­jelo ve dvou prou­dech; fran­couz­ský styl před­sta­vuje líbezné až ide­a­li­zo­vané sochy madon; německý proud pro­je­vo­val hlubší zájem o citové hnutí. V Itá­lii, zůstal nadále vliv antiky, kde se pro­sla­vila rodina Pisanů. Nic­colo Pisano půso­bil v Pise, Andrea Pisano zase ve Florencii.

V malíř­ství nadále udává tón line­ární ztvár­nění. V ital­ské Padově malíř Giotto di Bon­done  vytvo­řil fresky s výjevy ze života Krista a Panny Marie. Mekou malíř­ství nebyla jen Itá­lie nebo Fran­cie, v Nizo­zem­sku  půso­bili bratři van Eyc­kové: Hubert van Eycka je auto­rem oltáře Kla­nění Božímu Berán­kovi, Jan van Eyck je pode­psán pod slav­ným obra­zem Podo­bizna man­želů Arnol­finů. Hra­ni­cím se vymy­kal malíř Hie­ro­ny­mus Bosch (Raj­ská zahrada), který měl tak boha­tou fan­tasii, že se k němu hlá­sili moder­nis­tičtí malíři.

Jan van Eyck a jedno z jeho nejslavnějších děl, obraz Rodina Arnolfinů.

Jan van Eyck a jedno z jeho nej­slav­něj­ších děl, obraz Rodina Arnolfinů.

Pozdní stře­do­věk

Pozdní stře­do­věk stří­dala jedna rána za dru­hou jako je morová epi­de­mie, vpád osman­ských Turků a krize celé spo­leč­nosti způ­so­bená vyčer­pá­ním vnitřní kolo­ni­zace. Dvor­ská kul­tura upa­dala do zapo­mnění, na dru­hou stranu nastala zlatá doba rytíř­ských tur­najů. V období pozd­ního stře­do­věku sílily pro­jevy kri­tiky k církvi, mezi refor­má­tory ozna­čené za here­tiky patří John Wyc­li­ffe nebo Jan Hus. V oblasti umění stále vládla gotika, umělci se sou­stře­dili na užité umění např. na zlat­nic­tví. Zejména ve Špa­něl­sku se začali vyrá­bět místo relikvi­ářů jejich větší vari­anty, mon­strance.

Ukázka monstrance.

Ukázka mon­strance.

Zdroj foto­gra­fií : wikipedie.cz

© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht