Kultura vrcholného a pozdního středověku
Vrcholný středověk datujeme do 11. století až 13. a dobu pozdního středověku řadíme do 14.–15. století.
Vrcholný středověk
Počet obyvatelstva se oproti době raného středověku zdvojnásobil. Celý proces byl umožněn díky rozvoji zemědělství a zavedení trojpolního hospodaření. Bylo třeba nového území a půdy, tak došlo k vesnické kolonizaci a rozvoji měst, kde stoupá význam měšťanstva. Proměna se také udála ve sféře vzdělání, centrum vzdělanosti stále zčásti zůstalo v klášterech zároveň ve 12. století vznikly university. První z universit byly založeny v oblasti severní Itálie (Bologna) a západní Evropě (Paříž, Oxford nebo Cambridge). Docházelo ke vzniku národních států jako je Anglie nebo Francie.
Nejstarší evropská universita v Bologni.
Doba 12. a 13. století je neodmyslitelně spojená s křížovými výpravami, s rytířstvím je stejně tak spojená dvorská kultura, která vznikla ve Francii. Pro dvorskou kulturu je typická zábava, hostiny, ale také projev úcty k ženě. Na slavnosti přicházeli zpěváci, básníři, hudebníci a akrobaté. Na dvorech působili tzv. trubadúři, lidé, kteří skládali písně (často milostné) a pak je sami zpívali. V Německu a v Českých zemích se tito pěvci nazývali minnesangři.
Gotický sloh
Pro gotický styl je typické, že jako jeden z mála uměleckých slohů nečerpá z antiky. Gotické umění se zrodilo ve 12. století ve Francii. Gotika symbolizuje vztah k bohu, a touhu dosáhnout k němu.
Gotický sloh rozdělujeme do tří období:
- raná gotika – ve Francii probíhala ve 12. století, ve zbytku Evropě nastupuje ve 13. století
- vrcholná gotika – ve Francii probíhá ve 13. a 14. století, ve zbytku Evropy se datuje do století 14.
- pozdní gotika – 15. století, v Itálii nastupuje renesance
Základním poznávacím znakem gotické architektury je lomený oblouk a žebrová klenba. Opěrný systém dovolil stavět výše a tím se přiblížit bohu. Za první gotickou stavbu považujeme kostel v Saint-Denis, kde v té době působil opat Suger, významná osobnost ve francouzském středověku. Typickou stavbou gotiky je katedrála. Francouzské katedrály jsou známé pro svou sochařskou výzdobu a barevná okna, katedrály najdeme v Paříži (Notre Dame), Chartres nebo Amiensu. Katedrály najdeme i jinde v Evropě, ve španělském městě Sevilla, v německém Kolíně nad Rýnem či v Praha (katedrála Sv. Víta). Stavěly se také kostely, hrady a opevnění (Carcassone).
Gotická stavba v St. Denis ve Francii.
Sochářství se rozvíjelo ve dvou proudech; francouzský styl představuje líbezné až idealizované sochy madon; německý proud projevoval hlubší zájem o citové hnutí. V Itálii, zůstal nadále vliv antiky, kde se proslavila rodina Pisanů. Niccolo Pisano působil v Pise, Andrea Pisano zase ve Florencii.
V malířství nadále udává tón lineární ztvárnění. V italské Padově malíř Giotto di Bondone vytvořil fresky s výjevy ze života Krista a Panny Marie. Mekou malířství nebyla jen Itálie nebo Francie, v Nizozemsku působili bratři van Eyckové: Hubert van Eycka je autorem oltáře Klanění Božímu Beránkovi, Jan van Eyck je podepsán pod slavným obrazem Podobizna manželů Arnolfinů. Hranicím se vymykal malíř Hieronymus Bosch (Rajská zahrada), který měl tak bohatou fantasii, že se k němu hlásili modernističtí malíři.
Jan van Eyck a jedno z jeho nejslavnějších děl, obraz Rodina Arnolfinů.
Pozdní středověk
Pozdní středověk střídala jedna rána za druhou jako je morová epidemie, vpád osmanských Turků a krize celé společnosti způsobená vyčerpáním vnitřní kolonizace. Dvorská kultura upadala do zapomnění, na druhou stranu nastala zlatá doba rytířských turnajů. V období pozdního středověku sílily projevy kritiky k církvi, mezi reformátory označené za heretiky patří John Wycliffe nebo Jan Hus. V oblasti umění stále vládla gotika, umělci se soustředili na užité umění např. na zlatnictví. Zejména ve Španělsku se začali vyrábět místo relikviářů jejich větší varianty, monstrance.
Ukázka monstrance.
Zdroj fotografií : wikipedie.cz
