Období mezi vládou Přemyslovců a Lucemburků

Smrtí Vác­lava III. v jeho sedm­nácti letech vymřel rod Pře­mys­lovců po meči, resp. žil jeden muž z pře­mys­lov­ského rodu, ale byl to levo­bo­ček Pře­mysla Otakara II. a jako takový neměl žád­ných práv.

05_premyslovci

 

Vác­lav II. měl kromě syna Vác­lava (III.) i další potomky – Annu, man­želku Jin­dři­cha Koru­tan­ského, Elišku, která byla dosud svo­bodná, mladší Mar­kétu, ženu Boleslava III. Leh­nic­kého, a malou Anežku. Prv­ním z kan­di­dátů na nového krále, který byl volen na voleb­ním sněmu, byl man­žel Vác­la­vovy dcery Anny, Jin­dřich Koru­tan­ský. O český trůn se však při­hlá­sil rov­něž Rudolf Habsbur­ský, syn císaře Albrechta Habsbur­ského. Císař si činil nároky na trůn pro svého syna a jeho kan­di­da­turu při­jel pod­po­řit v čele sebra­ného pře­vá­ženě němec­kého voj­ska. Jeli­kož Jin­dřich Koru­tan­ský pat­řič­nou odvet­nou akci nepro­vedl, jeho pří­z­nivci v řadách pan­stva jej opus­tili a spo­lečně s Annou z Čech uprchl.

Na zna­mení potvr­zení své volby za čes­kého krále se Rudolf ože­nil s Eliš­kou Rejč­kou, vdo­vou po Vác­lavu II. Na český trůn usedl 16. října 1306. Rudolf byl pova­hou šetrný a rázem zatrhl všechny boha­týr­ské manýry teh­dejší šlechty („král kaše“). Snad proto se proti němu část šlechty obrá­tila, což se mu stalo osudné – při výpravě proti vzbou­ři­všímu se panu Bavo­rovi ze Stra­ko­nic, při oblé­hání Horaž­ďo­vic, dostal těž­kou úpla­vici. Rudolf Habsbur­ský zemřel ve věku 25 let 4. čer­vence 1307 – vládl tedy necelé tři čtvr­tiny roku.

Jin­dřich Koru­tan­ský (1265? – 2. duben 1335)

Po Rudol­fově smrti vešel s pat­řič­nou slá­vou do Prahy Jin­dřich Koru­tan­ský a byl jme­no­ván za krále. Zane­dlouho poté se ovšem uká­zalo, že roz­hod­ností, která by mezi vlast­nosti panov­níka jistě pat­řit měla, Jin­dřich roz­hodně neo­plý­val. Vláda bez vlády vyús­tila v ostrý spor mezi šlech­tou a městy, který si pro­tiv­níci vyři­zo­vali sami – bez účasti krále.

Roku 1308 usedl na říš­ský krá­lov­ský trůn Jin­dřich VII. z rodu Lucem­burků. To vedlo v čes­kých šlech­tic­kých kru­zích k úva­hám o sesa­zení neroz­hod­ného Jin­dři­cha Koru­tan­ského a zvo­lení za krále Jana, syna Jin­dři­cha Lucem­bur­ského. Úvahy byly o to více posí­leny, když se 1. září 1310 Jan ože­nil s Eliš­kou zva­nou Pře­mys­lovna, dce­rou Vác­lava II. Byl sice o čtyři roky mladší, ale král Jin­dřich Lucem­bur­ský s vidi­nou nové koruny se sňat­kem nako­nec souhlasil.

10 pro­since 1310 byl Jin­dřich Koru­tan­ský donu­cen z Prahy utéci podruhé a tak mohli Jan spo­lečně se svojí man­žel­kou Eliš­kou slav­nostně vstou­pit do města.

© 1997 - 2024, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht
Exit mobile version