Počátky demokracie, Rozdělení Československa
Počátek demokracie
Před vlastním nastolením demokracie bylo třeba vypořádat se s pozůstatky minulosti, a tak 1. února 1990 byla zrušena Státní bezpečnost (StB), krátce nato byla též zrušena Národní fronta, o měsíc později byli rehabilitováni pronásledovaní komunistickým režimem a byl rovněž přijat zákon o restitucích, zahájeny přípravy na privatizaci státního majetku (kupónová privatizace) a byl zrušen trest smrti. Rovněž bylo domluveno odsunutí sovětských vojsk z území Československé republiky, která se od konce března 1990 nazývala Československá federativní republika a od 23. dubna Česko-slovenská federativní republika (tzv. válka o pomlčku).
Důležitým tématem, které bylo spojeno s koncem komunistického režimu v Československu, bylo zorganizování odchodu sovětských vojsk z území Československa. 26. února 1990 byla v Moskvě podepsána mezivládní smlouva o odchodu sovětských vojsk z ČSSR, v rámci které byl ve třech fázích naplánován odchod ca. 73 500 vojáků, 1200 tanků, 1200 děl, a ostatní výzbroje a zařízení.
Ve dnech 8. – 9. června 1990 se konaly první postkomunistické parlamentní volby, do nichž se přihlásilo 23 stran a v nichž s více než 50% hlasů zvítězilo Občanské fórum. Na druhém místě se s téměř 14% umístila Komunistická strana Československa. Na Slovensku zvítězila s více než třiceti procenty strana Verejnosť proti násiliu (VPN). Po volbách byla jmenována nová vláda v čele s premiérem Mariánem Čalfou. V červenci byl prezidentem opětovně zvolen Václav Havel.
Existence Občanského fóra již od svého počátku nebyla míněna jakožto dlouhodobá – nejednalo se o politickou stranu, nýbrž o hnutí, v němž bylo sdruženo více různě zaměřených proudů a osobností. Jednou z nich byl ministr financí Václav Klaus, který stanul v čele nově založené strany ODS (Občanská demokratická strana) dne 23. února 1991. Dalšími stranami, které vznikly z Občanského fóra, byla například Občanská demokratická aliance (ODA) či Československá strana sociálně demokratická (ČSSD).
Podobně také na Slovensku se od VPN odštěpila část politiků v čele s Vladimírem Mečiarem a založili nacionálně laděnou stranu Hnutie za demokratické Slovensko (HZDS).
Rozdíly mezi Českem a Slovenskem se ukázaly rovněž ve druhých parlamentních volbách, které se konaly ve dnech 5. – 6. června 1992. V Česku zvítězila ODS, která na svou kandidátku přibrala Křesťansko demokratickou stranu, na Slovensku pak HZDS. Strany v obou zemích získaly téměř třicet procent hlasů.
Spíše neochota politiku spolupracovat a vidina vlastního prospěchu než požadavkem národa došlo k rozhodnutí o rozdělení Česko-slovenské federativní republiky na dvě samostatné republiky – Českou republiku s hlavním městem v Praze a Slovenskou republiku s hlavním městem v Bratislavě. K rozdělení federace oficiálně došlo 1. ledna 1993. Můžeme jen diskutovat, proč jako podklad tohoto rozhodnutí nesloužilo všelidové hlasování (referendum).
Václav Havel byl prezidentem České republiky až do 2. února 2003. 28. února 2003 byl prezidentem zvolen jeho politický oponent, dřívější předseda Občanské demokratické strany, Václav Klaus.
Slovenským prezidentem se stal Michal Kováč, který sliboval učinit ze Slovenska Švýcarsko východní Evropy. Premiérem byl předseda HZDS Vladimír Mečiar, který se stal výkonným prezidentem po skončení Kováčova období v roce 1998. V prvních přímých prezidentských volbách v roce 1999 zvítězil Rudolf Schuster se 47% proti Vladimíru Mečiarovi se 37%. V červnu 2004 Rudolfa Schustera vystřídal Ivan Gašparovič.
Obe země byly později přijaty do Severoatlantické aliance (NATO) – Česko přistoupilo 12. března 1999, Slovensko až v roce 2004. Po více než desetileté přípravě vstoupily obě země též do Evropské unie (v květnu 2004), Schengenská dohoda byla implementována v prosinci 2007 (zrušení hraničních kontrol mezi státy EU). Slovensko se stalo též členem Evropské měnové unie – na začátku roku 2009 tedy Slovenskou korunu po patnácti letech vystřídalo euro (€).