Počátky demokracie, Rozdělení Československa

Počátek demokracie

Před vlast­ním nasto­le­ním demo­kra­cie bylo třeba vypo­řá­dat se s pozůstatky minu­losti, a tak 1. února 1990 byla zru­šena Státní bez­peč­nost (StB), krátce nato byla též zru­šena Národní fronta, o měsíc poz­ději byli reha­bi­li­to­váni pro­ná­sle­do­vaní komu­nis­tic­kým reži­mem a byl rov­něž při­jat zákon o resti­tu­cích, zahá­jeny pří­pravy na pri­va­ti­zaci stát­ního majetku (kupó­nová pri­va­ti­zace) a byl zru­šen trest smrti. Rov­něž bylo domlu­veno odsu­nutí sovět­ských vojsk z území Čes­ko­slo­ven­ské repub­liky, která se od konce března 1990 nazý­vala Čes­ko­slo­ven­ská fede­ra­tivní repub­lika a od 23. dubna Česko-slo­ven­ská fede­ra­tivní repub­lika (tzv. válka o pomlčku).

Důle­ži­tým téma­tem, které bylo spo­jeno s kon­cem komu­nis­tic­kého režimu v Čes­ko­slo­ven­sku, bylo zor­ga­ni­zo­vání odchodu sovět­ských vojsk z území Čes­ko­slo­ven­ska. 26. února 1990 byla v Moskvě pode­psána mezi­vládní smlouva o odchodu sovět­ských vojsk z ČSSR, v rámci které byl ve třech fázích naplá­no­ván odchod ca. 73 500 vojáků, 1200 tanků, 1200 děl, a ostatní výzbroje a zařízení.

Ve dnech 8. – 9. června 1990 se konaly první post­ko­mu­nis­tické par­la­mentní volby, do nichž se při­hlá­silo 23 stran a v nichž s více než 50% hlasů zví­tě­zilo Občan­ské fórum. Na dru­hém místě se s téměř 14% umís­tila Komu­nis­tická strana Čes­ko­slo­ven­ska. Na Slo­ven­sku zví­tě­zila s více než tři­ceti pro­centy strana Verej­nosť proti nási­liu (VPN). Po vol­bách byla jme­no­vána nová vláda v čele s pre­mi­é­rem Mari­á­nem Čal­fou. V čer­venci byl pre­zi­den­tem opě­tovně zvo­len Vác­lav Havel.

Exis­tence Občan­ského fóra již od svého počátku nebyla míněna jakožto dlou­ho­dobá – nejed­nalo se o poli­tic­kou stranu, nýbrž o hnutí, v němž bylo sdru­ženo více různě zamě­ře­ných proudů a osob­ností. Jed­nou z nich byl ministr financí Vác­lav Klaus, který sta­nul v čele nově zalo­žené strany ODS (Občan­ská demo­kra­tická strana) dne 23. února 1991. Dal­šími stra­nami, které vznikly z Občan­ského fóra, byla napří­klad Občan­ská demo­kra­tická ali­ance (ODA) či Čes­ko­slo­ven­ská strana soci­álně demo­kra­tická (ČSSD).

Dohoda Vác­lava Klause a Vla­di­míra Meči­ara o roz­dě­lení Čes­ko­slo­ven­ska 26. srpna 1992 ve vile Tugendhat

Podobně také na Slo­ven­sku se od VPN odště­pila část poli­tiků v čele s Vla­di­mí­rem Meči­a­rem a zalo­žili naci­o­nálně ladě­nou stranu Hnu­tie za demo­kra­tické Slo­ven­sko (HZDS).

Roz­díly mezi Čes­kem a Slo­ven­skem se uká­zaly rov­něž ve dru­hých par­la­ment­ních vol­bách, které se konaly ve dnech 5. – 6. června 1992. V Česku zví­tě­zila ODS, která na svou kan­di­dátku při­brala Křes­ťan­sko demo­kra­tic­kou stranu, na Slo­ven­sku pak HZDS. Strany v obou zemích zís­kaly téměř tři­cet pro­cent hlasů.

Spíše neo­chota poli­tiku spo­lu­pra­co­vat a vidina vlast­ního pro­spě­chu než poža­dav­kem národa došlo k roz­hod­nutí o roz­dě­lení Česko-slo­ven­ské fede­ra­tivní repub­liky na dvě samo­statné repub­liky – Čes­kou repub­liku s hlav­ním měs­tem v Praze a Slo­ven­skou repub­liku s hlav­ním měs­tem v Bra­ti­slavě. K roz­dě­lení fede­race ofi­ci­álně došlo 1. ledna 1993. Můžeme jen dis­ku­to­vat, proč jako pod­klad tohoto roz­hod­nutí neslou­žilo vše­li­dové hla­so­vání (refe­ren­dum).

Vác­lav Havel byl pre­zi­den­tem České repub­liky až do 2. února 2003. 28. února 2003 byl pre­zi­den­tem zvo­len jeho poli­tický opo­nent, dří­vější před­seda Občan­ské demo­kra­tické strany, Vác­lav Klaus.

Slo­ven­ským pre­zi­den­tem se stal Michal Kováč, který sli­bo­val uči­nit ze Slo­ven­ska Švý­car­sko východní Evropy. Pre­mi­é­rem byl před­seda HZDS Vla­di­mír Mečiar, který se stal výkon­ným pre­zi­den­tem po skon­čení Ková­čova období v roce 1998. V prv­ních přímých pre­zi­dent­ských vol­bách v roce 1999 zví­tě­zil Rudolf Schus­ter se 47% proti Vla­di­míru Meči­a­rovi se 37%. V červnu 2004 Rudolfa Schus­tera vystří­dal Ivan Gašparovič.

Obe země byly poz­ději při­jaty do Seve­ro­atlan­tické ali­ance (NATO) – Česko při­stou­pilo 12. března 1999, Slo­ven­sko až v roce 2004. Po více než dese­ti­leté pří­pravě vstou­pily obě země též do Evrop­ské unie (v květnu 2004), Schen­gen­ská dohoda byla imple­men­to­vána v pro­sinci 2007 (zru­šení hra­nič­ních kon­t­rol mezi státy EU). Slo­ven­sko se stalo též čle­nem Evrop­ské měnové unie – na začátku roku 2009 tedy Slo­ven­skou korunu po pat­nácti letech vystří­dalo euro (€).

© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht
Exit mobile version