Poslední měsíce míru

Poslední měsíce míru byly napl­něny diplo­ma­tic­kou čin­ností Bri­tá­nie, Fran­cie a SSSR. V čer­venci 1939 odjela fran­couz­ská a brit­ská dele­gace do Moskvy, avšak toto jed­nání nepři­neslo žádný výsle­dek (hlav­ním důvo­dem bylo, že záp. dele­gáti neměli žádné pra­vo­moci). Záro­veň obě strany pro­vá­děly tajné son­dace v Německu (není-li možná dohoda). Jed­nání byla pře­ru­šena 21. srpna 1939.

V. M. Molo­tov pode­pi­suje německo-sovět­skou smlouvu o neú­to­čení. Za ním je vidět J. Ribben­t­rop (v čer­ném) a ve svět­lém saku J. V. Stalin.

O den poz­ději při­le­těl do Moskvy německý ministr zahra­ničí Joa­chim von Ribben­t­rop, aby spo­lečně se svým sovět­ským pro­tějš­kem V. Molo­to­vo­vem pode­psal pakt o neú­to­čení na příš­tích deset let (někdy též pakt Ribben­t­rop-Molo­tov). S uza­vře­ním tako­véto dohody nikdo nepo­čí­tal, neboť Sta­lin a Hit­ler před­sta­vo­vali každý opač­nou stranu extre­mis­tické poli­tiky a zdáli se být přímými sou­peři. K jejímu pode­psání však obě strany moti­vo­valy spíše prak­tické nežli ide­o­lo­gické důvody – Sovět­ský svaz potře­bo­val zís­kat co nej­více času, aby mohl vybu­do­vat armádu při­pra­ve­nou k vedení války; pro Německo pakt na druhé straně zna­me­nal zame­zení nebez­pečí, že bude bojo­vat na dvou fron­tách (v tom viděl Hit­ler nebez­pečí a jeden z důvodů, proč Německo pro­hrálo první svě­to­vou válku). Pakt o neú­to­čení byl dopl­něn taj­nými dodatky, podle nichž si Sovět­ský svaz a Německo roz­dě­lo­valy sféry svého vládu v Pobaltí, Fin­sku, Pol­sku a Rumunsku.

25. srpna 1939 po pode­psání paktu o neú­to­čení Spo­je­ného krá­lov­ství a Fran­cie byla pode­psána smlouva s Pol­skem o vzá­jemné pomoci v pří­padě napa­dení – západní země se zřejmě domní­valy, že toto povede k uza­vření podobné dohody, jako tomu bylo s Čes­ko­slo­ven­skem a Mni­chov­skou doho­dou (tro­chu ustoupí a Německo se uklidní).