Přírodní podmínky v pravěku
V průběhu pravěku se vystřídaly čtyři doby ledové (glaciály) a tři doby meziledové (interglaciály).
V době ledové došlo k posunu skandinávského ledovce na jih, severní Evropu tvořila bílá pustina pokrytá travinami, křovinami a stromy (hlavně bříza a borovice). Došlo k prudkému poklesu teplot, chladnomilná fauna a flóra tundry, tajgy a stepi (z fauny např. medvědi, mamuti, nosorožci srstnatí, sobi, polární lišky, sněžní zajíci atd.) se posunula daleko na jih.
V době meziledové ledovec ustoupil, oteplilo se, narostl lesní porost, rozšířila se divoká zvěř, jeleni, srny, koně, sloni lesní, tygr, lev, opice.
Z geologického hlediska dělíme pravěk na následující období:
| název období (lat.) | název období (česky) | rozděluje se na další období | časové určení |
|---|---|---|---|
| archeozoikum | prahory | 4600 mil. – 2500 mil. | |
| proterozoikum | starohory | 2500 mil. – 570 mil. | |
| paleozoikum | prvohory | kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm | 570 mil. – 225 mil. |
| mezozoikum | druhohory | trias, jura, křída | 225 mil. – 65 mil. |
| terciér | třetihory | paleogén (paleocén, eocén, oligocén), neogén (miocén, pliocén) | 65 mil. – 1,7 mil. |
| kvartér | čtvrtohory | pleistocén, holocén | 1,7 mil. – současnost |
Pravěk, jak ho chápeme v rámci tohoto textu (podle definice na úvodní stránce), tedy spadá do období konce třetihor (pliocén) a čtvrtohor. V pliocénu to ve střední Evropě vypadalo podobně jako dnes v subtropickém pásmu. Rostly zde palmy, akácie, fíkovníky, ale také listnaté i jehličnaté stromy. Nástupem čtvrtohor (pleistocén, cca 1,7 mil. – 10 000 BP) však došlo k náhlému ochlazení, žila zde chladnomilná fauna (mamuti). V mladších čtvrtohorách (holocén, cca od 10 000 BP) se postupně otepluje; příroda se proměnila do podoby, jak ji známe dnes (odmyslíme-li si působení člověka).
