Vypuknutí první světové války

Příčiny vzniku První světové války

Jed­no­znač­nou pří­či­nou kon­fliktu byly impe­ri­ální ambice evrop­ských vel­mocí. Německo bylo hlu­boce nespo­ko­jeno s roz­dě­le­ním kolo­nií a němečtí císa­řové si pohrá­vali s myš­len­kou německé domi­nance v Evropě. Výsled­kem závodů ve zbro­jení, které byly sou­částí let před­vá­leč­ných byly plně vyzbro­jené armády a zvláště válečná loďstva hlav­ních rivalů dosáhla dosud neví­dané síly a niči­vosti. Západní vel­moci Velká Bri­tá­nie a Fran­cie nebyly ochotny podě­lit se o svá kolo­ni­ální impé­ria s poz­ději se sjed­no­ti­vším Němec­kem, takže vzniklé dilema bylo řešeno silou, což bylo pro evrop­ské vel­moci tra­diční. Vzhle­dem k uzta­vře­ným doho­dám byla Evropa roz­dě­lena na Tro­jdo­hodu a Troj­spo­lek a jedi­nou otáz­kou bylo kdy a kde kon­flikt vypukne.

Záminka k První světové válce

Fran­ti­šek Fer­di­nand d’Este s man­žel­kou těsně před atentátem

Jis­krou, která zažehla válečný pla­men byl aten­tát na násled­níka Rakousko-Uher­ského trůnu Fran­tiška Fer­di­nanda d´Este, který dne 28. června 1914 spáchal v Sara­jevu srb­ský naci­o­na­lista Gavrilo Prin­cip. Prin­cip nebyl osa­mo­cený aten­tát­ník, neboť byl čle­nem tajné srb­ské stu­dent­ské naci­o­na­lis­tické orga­ni­zace Mladá Bosna, která pova­žo­vala násilí za legi­timní pro­stře­dek poli­tiky. Orga­ni­zace Mladá Bosna nebyla také osa­mo­cena, ale byla napo­jena na srb­skou extre­mis­tic­kou orga­ni­zaci Černá ruka, kte­rou vedl šéf srb­ské tajné služby plu­kov­ník Dra­gu­tin Dimi­t­ri­je­vič. Černá ruka dodala aten­tát­ní­kům z Mladé Bosny zbraně.

Přes­tože na to byl Arci­vé­voda upo­zor­něn, vybral si na svou návštěvu Sara­jeva 28. čer­ven (tento den je totiž výročí bitvy na Kosově poli, ve které bylo roku 1389 Srb­sko pora­ženo, čímž se na mnoho set let dostalo pod nad­vládu Osman­ské říše), což Srbové pova­žo­vali za vylo­že­nou pro­vo­kaci a vzhle­dem k mané­vrům armády Rakousko-Uher­ska poblíže svých hra­nic, za přímý nátlak.

Pro­ces s aten­tát­níky v Sarajevu

Aten­tát byl nako­nec (první hozený gra­nát dopadl pod sou­sední auto) úspěšný a G. Prin­cip zastře­lil Arci­vé­vodu  Fran­tiška Fer­di­nanda d´Este i s jeho man­žel­kou Žofií  vévod­kyní z Hohenbergu roze­nou Chot­ko­vou. Všichni útoč­níci a vět­šina jejich pomoc­níků byli po aten­tátu zatčeni, sou­zeni a odsou­zeni k tres­tům smrti nebo k tres­tům odnětí svo­body na tři až 20 let. G. Prin­cip zemřel v Tere­zín­ské pev­nosti dne 28. dubna 1918 na tuber­ku­lózu. Rakousko-Uher­sko s diplo­ma­tic­kou pod­po­rou Německa oka­mžitě žádalo vyšet­ření celé udá­losti a  poslalo Srb­sku nepři­ja­telné ulti­má­tum, kte­rému sice Srb­sko čás­tečně vyho­vělo, ale v celku ho ani při­jmout nemohlo, neboť by to ohro­zilo jeho samo­stat­nost. Vzhle­dem k této srb­ské reakci vyhlá­silo dne 26. čer­vence 1914 Rakousko-Uher­sko čás­teč­nou mobi­li­zaci a 28. čer­vence 1914 válku Srb­sku na které oka­mžitě zaútočilo.

Přehled událostí vedoucí k válce

28. června ofi­ci­ální návštěva Sara­jeva rakous­kého násled­níka trůnu arci­vé­vody Fran­tiška Fer­di­nanda s chotí
aten­tát na Fran­tiška Fer­di­nanda d’Este a jeho choť v Sarajevu
2. čer­vence plné doznání třech spik­lenců zavraž­di­vších Fran­tiška Ferdinanda
28.července Rakousko-Uher­sko vyhlá­silo válku Srbsku
30. čer­vence Rusko vyhlá­silo mobilizaci
31. čer­vence Rakousko-Uher­sko vyhla­šuje úpl­nou mobilizaci
1. srpna Německo vyhlá­silo válku Rusku
2. srpna Německo dalo ulti­má­tum Bel­gii o volný prů­chod jejím územím
Bri­tá­nie proti němec­kému ulti­matu protestovala
Fran­cie a Německo vyhlá­sili mobilizaci
3. srpna Německo vyhlá­silo válku Francii
Bri­tá­nie vyhlá­sila válku Německu
Bel­gie odmítá německé ultimátum
4. srpna Německo vyhlá­silo válku Belgii
5. srpna Rakousko-Uher­sko vyhlá­silo válku Rusku

 

© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht
Exit mobile version