První světová válka – výsledky

Destrukce dosud nevídaného rozsahu

Zejména v oblas­tech, kte­rými pro­šla fronta. Města a civilní cíle ležící za fron­tou vět­ši­nou nebyla pří­liš bom­bar­do­vána, neboť vzni­ka­jící bojová leta­dla ani vzdu­cho­lodě nebyly tech­nicky schopné dopra­vit dosta­tečné náklady bomb. Přes­tože se Němci pomocí vzdu­cho­lodí i Bri­tové a Fran­couzi pomocí leta­del o to pokou­šeli, nepo­da­řilo se pře­nést válku do zápolí vál­čí­cích moc­ností. Na bojiš­tích 1. svě­tové války zahy­nulo při­bližně 8 mili­onů lidí a destrukce i náklady na válku dosáhly dosud neví­da­ných roz­měrů. Nej­více poni­čena byla oblast severní a seve­ro­zá­padní Fran­cie, kde byla nej­více posti­žena města Ypres, Albert, Ver­dun a Bapaume.

Rozpad mocenského systému v Evropě a vznik nových států

Mapa Evropy v roce 1923

Vojen­ská porážka Ústřed­ních moc­ností na fron­tách umož­nila roz­sáhlé vni­t­ro­po­li­tické a spo­le­čen­ské změny na území býva­lých monarchií.

  1. Ještě během 1. svě­tové války zaniklo car­ské Rusko a na jeho území vznikla v lednu 1918 Ruská sovět­ská fede­ra­tivní soci­a­lis­tická repub­lika (RSFDSR), na jejímž základě (po násil­ném při­po­jení Ukra­jiny, Zakav­kaz­ska a Bělo­ruska) vznikl Svaz sovět­ských soci­a­lis­tic­kých repub­lik (SSSR). Některé části býva­lého rus­kého impé­ria (Fin­sko, Litva, Lotyš­sko Eston­sko) však v cha­osu občan­ské války zís­kaly a udr­žely svou nezávislost.
  2. Po pro­hrané válce (důle­žitá také byla 14-bodová dekla­race ame­ric­kého pre­zi­denta W. Wil­sona, jejíž 5. bod nekom­pro­misně poža­do­val právo na sebe­ur­čení národů a tím při­spěl k roz­padu Rakouska- Uher­ska velmi pod­statně) se roz­padla Rakousko-Uher­ská monar­chie a na jejím býva­lém území mohly vznik­nout státy zalo­žené na národ­nost­ním prin­cipu a fun­gu­jící jako repub­liky (Čes­ko­slo­ven­sko, Rakousko).

Dal­šími novými státy na mapě Evropy se staly Maďar­ská repub­lika rad (roku 1920 vyhlá­šeno Maďar­ské krá­lov­ství) a Krá­lov­ství Srbů Chor­vatů a Slo­vinců (roku 1929 pře­jme­no­váno na Jugo­slá­vii), jejichž vnitřní vývoj byl mno­hem bouř­li­vější. Po mnoho set let vlád­noucí rod Habsburků ztra­til defi­ni­tivně své mocen­ské posta­vení a musel ustou­pit vlně naci­o­na­lismu. Nej­větší ztráty v důsledku 1. svě­tové války utr­pělo Německo. Nekom­pro­misní Ver­sailleská mírová smlouva pode­psaná dne 28.6.1919 naři­zo­vala Německu:

  1. Téměř úplné odzbro­jení (Německo nesmělo vlast­nit: žádné moderní válečné lodě, žádné ponorky, žádná válečná leta­dla, žádné tanky, žádné těžké dělo­stře­lec­tvo, jeho armáda byla redu­ko­vána na 100 000 mužů a muselo zru­šit Německý gene­rální štáb), jehož cílem bylo navždy zni­čit vel­mo­cen­ské posta­vení Německa, aby již nikdy nemohlo být hroz­bou pro svě­tový mír.
  2. Ode­vzdat části svého území vítězné Fran­cii (Alssasko-Lotrin­sko), opět vznik­nuvšímu Pol­sku (necelé Západní Prusko a Poznaň­sko, východní část Hor­ního Slez­ska), dále pře­dat oblast Sever­ního Šlesvicka Dán­sku. Německo tímto mírem při­šlo také o všechny kolo­nie v Africe a Oce­á­nii a kromě toho muselo ode­vzdat některá další menší území a města Čes­ko­slo­ven­sku, obno­vené Bel­gii a pod správu Spo­leč­nosti národů.
  3. Pla­tit válečné repa­race pře­de­vším Fran­cii (Rusko a Německo si repa­race vzá­jemně odpus­tili), jejichž výše byla v lednu 1921 vyčís­lena na 269 mili­ard marek a poz­ději sní­žena na 139 mili­ard marek. Otázka němec­kých váleč­ných repa­rací byla pak řešena celá 20. léta a skon­čila až v roce 1933 nástu­pem A. Hit­lera k moci, neboť nacisté repa­race i celý Ver­sailleský sys­tém odmítli.
© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht
Exit mobile version